22 Cdo 733/2025 – Nejvyšší soud

22 Cdo 733/2025-243 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Petry Kubáčové a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobkyně Š. V., zastoupené Mgr. Antonínem Menzelem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Jírovcova 1863/1, proti žalovanému O. V., zastoupenému JUDr. Helenou Novákovou, advokátkou se sídlem v Českém Krumlově, třída Míru 146, o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 27 C 22/2023, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. 10. 2024, č. j. 19 Co 862/2024-221, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 11 314 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Antonína Menzela. Odůvodnění: 1. Okresní soud v Českých Budějovicích (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 11. 4. 2024, č. j. 27 C 22/2023-193, zastavil řízení v části týkající se movitých věcí specifikovaných ve výroku I, do výlučného vlastnictví žalobkyně přikázal finanční prostředky na účtech u peněžních ústavů, které specifikoval ve výroku II, do výlučného vlastnictví žalovaného přikázal motocykl BMW XY, motocykl Yamaha XY, automobil Peugeot Partner a finanční prostředky na blíže označených účtech (výrok III), zamítl návrh žalovaného na vypořádání hotovosti ve výši 40 000 Kč (výrok IV), žalovanému uložil povinnost zaplatit žalované na vypořádání jejího podílu 87 565 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku (výrok V) a rozhodl o nákladech řízení (výrok VI). 2. Krajský soud v Českých Budějovicích (dále „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 22. 10. 2024, č. j. 19 Co 862/2024-221, změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích II-V tak, že do výlučného vlastnictví žalobkyně přikázal stejné finanční prostředky, do výlučného vlastnictví žalovaného přikázal pouze stejné finanční prostředky, žalovanému uložil povinnost zaplatit žalované na vypořádání jejího podílu 87 565 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (výrok II). 3. Automobil Peugeot Partner a motocykl Yamaha XY nezařadil odvolací soud do vypořádání, neboť obě věci byly po zániku manželství prodány. Při vypořádání proto zohlednil jen peněžité prostředky získané jejich prodejem, které byly „přikázány“ žalovanému. U motocyklu BMW XY vyšel odvolací soud z upřesněného tvrzení žalovaného, že kupní cenu za něj zaplatil nikoli v hotovosti, jak je uvedeno v kupní smlouvě, ale převodem ze svého běžného účtu. Na tento účet přitom bylo 18 dní před koupí motocyklu zasláno 240 040 Kč, které žalovaný získal z dědictví. Z toho odvolací soud dovodil, že motocykl BMW zakoupil žalovaný za 90 000 Kč ze svých výlučných prostředků získaných z dědictví. Skutkové zjištění soudu prvního stupně, že žalovaný přes poučení podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) neprokázal, že by žalobkyně odnesla ze společné domácnosti valutovou hotovost ve výši 40 000 Kč, považoval za správné. Výše částky na vypořádání zůstala stejná, neboť původně uvažovaný „vnos“ žalovaného ve výši 240 040 Kč (jeho výlučné prostředky na bankovním účtu) snížil odvolací soud o částku, která byla vynaložena na zaplacení kupní ceny motocyklu, který součást SJM netvoří, tedy o 90 000 Kč. Dodal, že pokud není prokázáno, že by ke dni zániku manželství „existovala hotovost ve výši 40 000 Kč“, není tato částka zahrnuta do vypořádání, není však třeba o ní rozhodovat samostatným výrokem. 4. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný (dále i „dovolatel“) včasné dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 o. s. ř. a uplatňuje dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř. 5. Má za to, že odvolací soud se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu při řešení procesních otázek 1) splnitelnosti důkazního břemene, 2) povinnosti soudů vyčerpat celý předmět řízení, 3) povinnosti soudů hodnotit provedené důkazy jednotlivě i ve svém souhrnu a 4) náhrady nákladů řízení zaviněných při částečném zpětvzetím žaloby. 6. Uvádí, že soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování k tomu, že žalovaný neunesl důkazní břemeno stran toku hotovostních finančních prostředků, tedy neprokázal, že motocykl BMW uhradil z prostředků utržených v hotovosti z prodeje jiného motocyklu. Naopak odvolací soud vyšel z toho, že motocykl BMW byl zakoupen z výlučných prostředků žalovaného na účtu, tedy bezhotovostně. Na hodnotě vypořádacího podílu se však nic nezměnilo, o hodnotu motocyklu snížil odvolací soud „hodnotu dědictví“ na běžném účtu. Osudem výlučných hotovostních prostředků utržených z prodeje předchozího motocyklu se však odvolací soud vůbec nezabýval. Soud prvního stupně tedy požadoval po žalovaném, aby prokázal, že hotovost utrženou z prodeje neutratil, po žalobkyni ale soud prvního stupně ani odvolací soud nepožadovaly, aby prokázala toky hotovostních finančních prostředků, když tvrdila, že výlučná hotovost žalovaného byla uhrazena na společnou spotřebu. I ve vztahu k valutové hotovosti měl žalovaný tvrdit a prokazovat vše a žalobkyně nic. Takový přístup soudů považuje žalovaný za diskriminační. Hotovost ve výši 110 000 Kč získaná prodejem jiného motocyklu přitom nebyla utracena na běžnou spotřebu, ale na stavbu a vybavení domu ve spoluvlastnictví účastníků. Žalovaný má z uvedeného důvodu nárok na to, co se svého vynaložil na společný majetek. 7. Odvolací soud nevyčerpal podle názoru žalovaného celý předmět řízení, když se nevyjádřil k uplatněnému nároku žalovaného na náhradu částky 110 000 Kč, kterou vynaložil na společný majetek. Pokud tuto částku nepromítl do výše vypořádacího podílu, jde o procesní vadu, kterou nelze napravit jinak, než prostřednictvím dovolání (odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1212/2010 a 2 Cdon 1244/97). 8. Dodal, že „námitku zatížení žalovaného nesplnitelným důkazním břemenem“ uplatňuje i ve vztahu k uplatněnému nároku na náhradu valutové hotovosti v hodnotě 40 000 Kč (odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2979/2020, a Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 446/22), a vyjádřil nesouhlas s hodnocením důkazů k této položce. 9. Nesouhlasí ani s odůvodněním nákladových výroků povahou řízení iudicium duplex a odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu k aplikaci nesprávné právní normy (§ 146 odst. 1 o. s. ř.). 10. Navrhuje, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. 11. Žalobkyně ve vyjádření k dovolání uvedla, že žalovaný neměl vůli se dohodnout ani na vypořádání SJM ani na vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem. Do společné nemovitosti upřel žalobkyni vstup a zadržoval veškerou dokumentaci, proto žalobkyně vymezila masu SJM v rozsahu, jaký jí byl znám. Poté v závislosti na důkazní situaci brala žalobu částečně zpět, žalovaný však se zpětvzetím vždy souhlasil. Skutečnost, že motocykl BMW zakoupený za trvání manželství byl zakoupen z výlučných prostředků, by měl prokazovat žalovaný, nikoli žalobkyně, stejně jako skutečnost, že součástí SJM byla v době jeho zániku částka 40 000 Kč, případně že tuto částku měla žalobkyně ze společného domu odnést. Za správné považuje žalobkyně i nákladové výroky soudu prvního stupně i soudu odvolacího. Navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání žalovaného odmítl, případně zamítl. 12. Dovolání není přípustné. 13. Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. 14. Podle § 241a odst. 1-3 o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení. 15. Odvolací soud vycházel při úvaze o tom, zda byl motocykl BMW pořízen z výlučných prostředků žalovaného, z tvrzení žalovaného (z jeho upřesnění), že kupní cena byla hrazena bezhotovostně z účtu, na kterém byly i jeho výlučné prostředky získané 18 dní před úhradou kupní ceny z dědictví. Svůj závěr o tom, zda motocykl BMW součást SJM tvoří či netvoří, tedy nezaložil na neunesení důkazního břemene ohledně nakládání s hotovostí, kterou žalovaný obdržel z prodeje jiného svého motocyklu, a které žalovaný