22 Cdo 745/2025 — Nejvyšší soud

22 Cdo 745/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:29. 9. 2025 Spisová značka:22 Cdo 745/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:22.CDO.745.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Spoluvlastnictví Věc Stavba Dotčené předpisy:§ 137 obč. zák. ve znění od 01.01.1992 do 31.12.2013 Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:24. 10. 2025 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 09.12.2025II.ÚS 3640/25 Jiří Přibáň Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 22 Cdo 745/2025-737 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Petry Kubáčové ve věci žalobkyně L. S., zastoupené Mgr. Pavlou Rajmanovou, advokátkou se sídlem v Hradci Králové, K. H. Máchy 758/8, proti žalovanému M. S., zastoupenému Mgr. Augustinem Kohoutkem, advokátem se sídlem v Praze, Újezd 450/40, o určení spoluvlastnického práva k nemovitosti, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 17 C 55/2022, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 10. 2024, č. j. 19 Co 183/2024-683, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Návrh žalovaného na odklad právní moci rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 10. 2024, č. j. 19 Co 183/2024-683, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 7 345 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně Mgr. Pavly Rajmanové do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Okresní soud v Hradci Králové (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 21. 3. 2024, č. j. 17 C 55/2022-612, zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala určení že je v rozsahu jedné ideální poloviny podílovou spoluvlastnicí stavby rodinného domu č. p. XY, postavené na pozemku parc. č. st. XY (pozemek ve výlučném vlastnictví žalovaného), zapsaném v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem XY, Katastrální pracoviště XY pro obec a katastrální území XY na listu vlastnictví č. XY (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II). 2. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 8. 10. 2024, č. j. 19 Co 183/2024-683, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I změnil tak, že žalobkyně je v rozsahu jedné ideální poloviny podílovou spoluvlastnicí stavby rodinného domu č. p. XY, postavené na pozemku parc. č. st. XY (pozemek ve výlučném vlastnictví žalovaného), zapsaném v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem XY, Katastrální pracoviště XY pro obec a katastrální území XY na listu vlastnictví č. XY (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok II rozsudku odvolacího soudu). II. Dovolání a vyjádření k dovolání 3. Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalovaný dovolání. Jeho přípustnost opírá o § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) a uplatňuje v něm dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci ve smyslu § 241a odst. 1 o. s. ř. Namítá, že napadený rozsudek závisí na vyřešení níže uvedených otázek hmotného a procesního práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu či Ústavního soudu, případně které v rozhodování dovolacího soudu či Ústavního soudu dosud nebyly vyřešeny (rozsáhlé dovolání dovolací soud podstatně zkrátil). Dovolací otázky formuluje následovně: a. „Hmotněprávní otázka nabytí vlastnického práva ke stavbě rodinného domu č.p. XY postavené na pozemku parc. č. st. XY v k. ú. XY (dále jen „Dům“) jakožto stavbě nově zhotovené před 1. 1. 2014 a skutečností významných pro posouzení této otázky a případného společného financování výstavby Domu; b. Hmotněprávní otázka, kdy došlo ke vzniku Domu jako věci v právním smyslu a předmětu vlastnického práva, a tedy i ke vzniku vlastnického práva k Domu po jeho zhotovení, a zda je možné založit posouzení otázky vlastnictví Domu a financování výstavby Domu i na skutečnostech, ke kterým došlo až po vzniku Domu jako věci v právním smyslu a předmětu vlastnického práva; c. Hmotněprávní otázka, zda, za předpokladu vzniku Domu společnou činností účastníků, je třeba při posouzení výše spoluvlastnických podílů účastníků zjistit a zohlednit poměr, v jakém se účastníci podíleli na vzniku Domu; d. Procesněprávní otázka postupu při posouzení důkazů předložených žalobkyní v průběhu odvolacího řízení a při seznámení žalovaného s těmito důkazy a souvisejícím novým podáním žalobkyně ze dne 20. 9. 2024; e. Procesněprávní otázka postupu v souvislosti s posouzením, zda byla prokázána tvrzení žalovaného týkající se způsobu financování výstavby Domu (jak je uvedeno v bodu 32. napadeného rozsudku); f. Procesněprávní otázka postupu při zjišťování skutkového stavu, včetně toho, zda učiněné skutkové závěry a skutková zjištění odpovídají provedeným důkazům a obsahu spisu, resp. zda s nimi nejsou v extrémním rozporu; g. Procesněprávní otázka postupu při odůvodnění napadeného rozsudku s ohledem na požadavky kladené na odůvodnění soudního rozhodnutí ve věci samé.“ 4. Uvedené otázky dále rozvíjí vzhledem ke specifickým okolnostem věci. Navrhuje, aby dovolací soud napadené rozhodnutí změnil, eventuelně zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Současně navrhuje, aby dovolací soud odložil právní moc napadeného rozsudku, jelikož je žalovaný „závažně ohrožen na svých právech“. 5. Žalobkyně se ztotožňuje s rozhodnutím odvolacího soudu a dovolání žalovaného považuje za nepřípustné a nedůvodné. Navrhuje, aby bylo dovolacím soudem odmítnuto, popřípadě zamítnuto. III. Přípustnost dovolání 6. Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. 7. Podle § 241a odst. 1–3 o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení. 8. V této souvislosti pak dovolací soud dodává, že rozsáhlé dovolání se v zásadě v rámci vymezení jeho přípustnosti nezaměřuje na řešení konkrétní právní otázky, ale dovolatel požaduje přezkum fakticky všech jednotlivých dílčích závěrů, které odvolací soud učinil (zpravidla v kombinaci s výhradou vůči skutkovým zjištěním, z nichž takové závěry vychází). Zde však dovolací soud vychází z toho, že k přípustnosti dovolání nepostačuje ani vymezení jednotlivých dovolacích námitek, aniž by společně s nimi byla vymezena otázka přípustnosti dovolání [k tomu srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13 (toto a dále uvedená rozhodnutí Ústavního soudu dostupná na http://nalus.usoud.cz)], neboť dovolací řízení nemá být bezbřehým přezkumem, v němž procesní aktivitu stran nahrazuje soud [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2008, sp. zn. 28 Cdo 2402/2007, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1936/2015 (obě dostupná, stejně jako i dále označená rozhodnutí Nejvyššího soudu, na www.nsoud.cz)]. Dovolání staví dovolací soud v zásadě do pozice požadavku na přezkum všech závěrů, které odvolací soud učinil; k tomuto postupu však dovolací řízení neslouží a ani sloužit nemůže, neboť se má zaměřovat na konkrétně formulovanou právní otázku vycházející ze zjištěného skutkového stavu věci. 9. A současně dovolací soud připomíná, že je-li judikatorně dovolacím soudem vyřešena otázka obecnějšího charakteru, nemá smysl v dovolacím řízení meritorně přezkoumávat dovolatelem formulované otázky dílčí či specifické, jejichž závěr však nemůže nijak zvrátit řešení otázky obecné (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 3. 2016, sp. zn. I. ÚS 2619/15). 10. S ohledem na vznik stavby jako věci v právním smyslu, k níž mělo dojít před 1. 1. 2014, aplikoval dovolací soud na označenou právní otázku judikaturu vztahující se k právní úpravě ob