23 Cdo 1420/2020 — Nejvyšší soud

23 Cdo 1420/2020 citace  Název judikátu:Postavení státu v nekalé soutěži a při zásahu do pověsti právnické osoby Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:29. 6. 2021 Spisová značka:23 Cdo 1420/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:23.CDO.1420.2020.3 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Nekalá soutěž Ochrana dobré pověsti právnické osoby Odpovědnost státu za nemajetkovou újmu [ Odpovědnost státu za újmu ] Dotčené předpisy:§ 2972 o. z. § 135 odst. 2 o. z. § 13 předpisu č. 82/1998Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:29. 9. 2021 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 23 Cdo 1420/2020-435 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobců a) MASPEX Czech s.r.o., se sídlem v Praze 8, Sokolovská 100/94, identifikační číslo osoby 25716379, b) MASPEX-GMW Sp. z.o.o. Sp. k., se sídlem Wadovice, Chopina 10, Polská republika, obou zastoupených Mgr. Vlastislavem Kusákem, advokátem se sídlem v Praze 1, Národní 58/32, proti České republice – Státní zemědělské a potravinářské inspekci, se sídlem v Brně, Květná 504/15, o ochranu před nekalou soutěží a ochranu pověsti právnické osoby, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 18 Cm 147/2016, o dovolání žalobců proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. 12. 2019, č. j. 4 Cmo 137/2019-382, takto: Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. 12. 2019, č. j. 4 Cmo 137/2019-382, a rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 27. 6. 2019, č. j. 18 Cm 147/2016-332, se zrušují a věc se vrací Krajskému soudu v Brně k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 27. 6. 2019, č. j. 18 Cm 147/2016-332, zamítl žalobu, jíž se žalobci domáhali uložení povinnosti žalované odstranit z webové stránky www.potravinynapranyri.cz specifikované informace o kvalitě výrobků Figo Multivitamín – Ovocný nápoj částečně vyrobený z koncentrované šťávy a protlaku několika druhů ovoce, S BUDGET LOW-FAT COCOA POWDER KAKAOVÝ PRÁŠEK se sníženým obsahem tuku, PENNY CHO-Quick instantní kakaový nápoj 10 vitamínů + vápník a Tesco Cocoa Powder a zdržet se dalšího rozšiřování těchto informací na internetu, odstranit ze specifikovaného profilu sociální sítě zprávu s názvem „Zjistili jsme falšované polské nápoje. Více si přečtěte zde: zspi.gov.cz/clanek/szpi-zj …“ včetně vyobrazení a odkazů, a uveřejnit na určených webových stránkách a profilu sociální sítě omluvu žalobcům ve specifikovaném znění, a rozhodl o náhradě nákladů řízení a poplatkové povinnosti. 2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobci domáhali ochrany před nekalosoutěžním jednáním a ochrany své pověsti. Závadné jednání žalované spatřovali žalobci ve způsobu, jakým žalovaná informovala o výsledcích kontrol potravin, u kterých jsou žalobci uvedeni jako dovozce, prodávající či distributor. Žalovaná na svoji obranu uvedla, že uveřejnila pouze pravdivé informace, které byly výsledkem její kontrolní činnosti v rámci výkonu jejích pravomocí podle zákona. 3. Vrchní soud v Olomouci dovoláním napadeným rozsudkem k odvolání žalobců rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. 4. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, jež v odvolacím řízení nedoznala změn, podle kterých žalobkyně a) je výrobcem a dodavatelem zejména nealkoholických nápojů na český trh a žalobce b) je zpracovatelem a výrobcem kakaa, které rovněž dodává na český trh. Organizační složka žalované je správním úřadem, který má v působnosti výkon státního dozoru v oblasti zemědělských výrobků a potravin a provozuje projekt Potraviny na pranýři, jehož účelem je informování spotřebitelů o nejakostních, falšovaných a nebezpečných potravinách zjištěných v rámci úředních kontrol prováděných žalovanou. Žalovaná uveřejnila na webových stránkách výsledky kontrol předmětných výrobků dodávaných žalobci na český trh a zařadila je mezi falšované nebo nejakostní potraviny. 5. Po právní stránce dospěl odvolací soud k závěru, podle kterého předmětné jednání žalované není jednáním v hospodářské soutěži podle § 2976 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neboť nebylo motivováno soutěžním záměrem či konkurenčními cíli, neboť žalovaná je státním úřadem, mezi jehož úkoly patří mimo jiné poskytování informací o výsledcích činnosti důležitých pro ochranu spotřebitele v rámci zákonného zmocnění obsaženého v § 3 odst. 3 písm. i) zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů. Nejednalo-li se o jednání v hospodářské soutěži, nelze dle odvolacího soudu dovodit ani rozpor s dobrými mravy hospodářské soutěže. 6. Dle odvolacího soudu jednáním žalované nedošlo ani k neoprávněnému zásahu do pověsti žalobců jako právnických osob podle § 135 odst. 2 o. z., neboť informace uveřejněné žalovanou byly pravdivé, nebyly podány formou, která zkresluje skutečnost, a nepůsobí difamačně. To platí i o označení „falšované“ pro takové potraviny, které neohrožují lidské zdraví, ale mají jiné než deklarované vlastnosti, a rovněž pro výraz „pranýř“, který je v současnosti používán ve smyslu veřejného kárání či odsouzení. Kromě toho odvolací soud dospěl k závěru, že i v případě, že by jednání žalované bylo nekalosoutěžní nebo by neoprávněně zasahovalo do pověsti právnické osoby, byli by žalobci aktivně legitimováni pouze ve vztahu k informaci zveřejněné o výrobku Figo Multivitamín, neboť pouze u tohoto výrobku byli žalobci žalovanou označeni. II. Dovolání a vyjádření k němu 7. Rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu napadli žalobci dovoláním, které považují za přípustné podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), pro řešení otázek hmotného práva. 8. A to jednak otázky, zda jednání žalované naplňuje znaky nekalé soutěže spočívající v jednání v hospodářském styku a v rozporu s dobrými mravy soutěže, u níž mají žalobci vzhledem k obsahu jejich argumentace zjevně za to, že odvolací soud se při řešení této otázky odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. 9. Nesprávnost právního posouzení této otázky odvolacím soudem spatřují žalobci v tom, že odvolací soud nevzal v úvahu, že žalovaná překračuje své zákonné zmocnění, čehož využívá k vyzdvihování českých výrobků a očerňování polských výrobků, a tím vstupuje do hospodářské soutěže s dopadem na soutěžení postavení dotčených subjektů. Jednání žalované představuje nepřiměřené informování o výsledcích své činnosti a očerňuje žalobce selektivním a bezprecedentním zveličováním kontrolních zjištění, protože nepravdivě označuje výrobky žalobců za falšované a vytváří dojem, že žalobci spotřebitele úmyslně klamou a podvádí, čímž žalovaná zasahuje do jejich soutěžního postavení. Rozhodnutí odvolacího soudu je tak dle žalobců v rozporu se závěry rozhodovací praxe dovolacího soudu vyjádřenými v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2007, sp. zn. 32 Odo 229/2006. 10. Žalobci dále považují své dovolání za přípustné pro řešení otázky, zda jednání žalované představuje zásah do pověsti žalobců zveřejněním difamačních informací, u níž mají žalobci vzhledem k obsahu jejich argumentace zjevně za to, že se jedná o otázku, jež nebyla v rozhodování dovolacího soudu dosud vyřešena. 11. Nesprávnost právního posouzení této otázky shledávají žalobci v tom, že odvolací soud nevzal v úvahu, že jednání žalované je v rozporu s jejím zákonným zmocněním k výkonu kontrolní činnosti, žalovaná nejedná v souladu s principem dobré správy a přiměřenosti výkonu jejích pravomocí. Dále mají žalobci za to, že způsob uveřejnění informací o jejich výrobcích byl podán zavádějící formou, neboť označení potravin za falšované navozuje dojem, že žalobci spotřebitele úmyslně podvádějí. 12. Žalobci dále ve svém dovolání vytýkají odvolacímu soudu, že nesprávně právně posoudil otázku aktivní legitimace žalobců ve vztahu k výrobkům, které jsou uváděny na trh jejich smluvními partnery pod jejich značkou a nikoli pod značkou žalobců. Jako nedostatečné považují žalobci právní posouzení tvrzeného porušení pravidel volného pohybu zboží v rámci Evropské unie. Z tohoto důvodu navrhli, aby dovolací soud položil v tomto smyslu Soudnímu dvoru EU předběžnou otázku. 13. Žalobci navrhli, aby dovolací soud změnil napadený rozsudek odvolacího soudu tak, že žalobě vyhoví. 14. Žalovaná k dovolání žalobců uvedla, že považuje rozhodnutí odvolacího soudu za správné, a navrhla, aby dovolací soud dovolání zamítl. III. Přípustnost dovolání 15. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno v zákonné lhů