23 Cdo 202/2020 — Nejvyšší soud

23 Cdo 202/2020 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:24. 6. 2020 Spisová značka:23 Cdo 202/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:23.CDO.202.2020.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Náhrada škody Dotčené předpisy:§ 415 obč. zák. § 441 obč. zák. § 28 odst. 2 písm. d) předpisu č. 458/2000Sb. ve znění do 31.12.2015 § 49 odst. 4 předpisu č. 458/2000Sb. ve znění do 31.12.2015 § 51 odst. 1 písm. e) bod 3 předpisu č. 458/2000Sb. ve znění do 31.12.2015 § 9 předpisu č. 82/2011Sb. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:26. 9. 2020 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí II.ÚS 2814/20 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 23 Cdo 202/2020-186 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., ve věci žalobkyně E.ON Distribuce, a. s., se sídlem v Českých Budějovicích, F. A. Gerstnera 2151/6, identifikační číslo osoby 28085400, zastoupené Mgr. Františkem Klímou, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Krajinská 224/37, proti žalovanému R. H., se sídlem v XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupenému Mgr. Ing. Jiřím Horou, advokátem se sídlem v Brně, Moravské náměstí 690/15, o zaplacení částky 615.430 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 2115 C 58/2015, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31. 7. 2019, č. j. 44 Co 560/2017-166, takto: I. Dovolání žalobkyně se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 11.761,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právního zástupce. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Městský soud v Brně (dále jen „soud prvního stupně“) rozhodoval o žalobě, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 615.430 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody vzniklé neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy ve smyslu § 51 zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). 2. Usnesením ze dne 17. 2. 2016, č. j. 2115 C 58/2015-23, soud prvního stupně zastavil řízení co do částky 150.000 Kč pro zpětvzetí žalobkyní. Rozsudkem ze dne 30. 6. 2017, č. j. 2115 C 58/2015-122, soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 354.119,50 Kč s příslušenstvím (výrok I.), zamítl žalobu o zaplacení částky 111.231,50 Kč s příslušenstvím (výrok II.), zastavil řízení ohledně úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 150.000 Kč za dobu od 27. 6. 2015 do 10. 9. 2015 (výrok III.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok IV.). 3. Vyšel přitom z toho, že: 1. Žalovaný provozoval podnikání – hostinskou činnost v období od 13. 6. 2011 do 13. 5. 2015 v provozovně na adrese XY. 2. Ohledně dodávky elektřiny do tohoto odběrného místa měl žalovaný uzavřenou smlouvu se společností E.ON Energie a. s. 3. Dne 27. 2. 2013 pracovníci společnosti E.ON ČR s. r. o. z důvodu podezřelých plomb na elektroměru žalovaného instalovali na odběrném místě mobilní měřící zařízení s dálkovým přenosem dat spotřeby (PMC), které bylo zakryto plechem a nebylo viditelné. 4. Dne 4. 8. 2014 byla provedena výměna měřidla PMC a bylo zjištěno, že stav spotřeby naměřený měřidlem PMC nekoresponduje se spotřebou zaznamenanou elektroměrem. Současně pracovníci společnosti E.ON ČR s. r. o. měli podezření, že plomby na elektroměru jsou falza. 5. Dne 29. 4. 2015 bylo zařízení PMC zničeno, na základě toho byla provedena kontrola odběrného místa, při které pracovníci společnosti E.ON ČR s. r. o. zjistili odcizení měřidla PMC, poškození krycího plechu, poškození plomby a falzum plomby na krycím plechu, za kterým se nachází elektroměr, manipulování s cejchovní plombou, poškození elektroměru po stranách jednotlivých sloupců obou číselníků a manipulaci s číselníkem, který byl podtočen. 6. Při kontrole odběrného místa dne 29. 4. 2015 byl zjištěn nižší stav spotřeb v NT, než jaký byl zjištěn dne 4. 8. 2014. 7. Skutečnou spotřebu elektřiny měřilo zařízení PMC, kdy byla prokázána správnost naměřených hodnot. 8. V období od 27. 2. 2013 do 29. 4. 2015 činila celková skutečná spotřeba žalovaného 108,896 MWh. 9. Žalovanému byla za období od 27. 2. 2013 do 29. 4. 2015 vyúčtována spotřeba dle údajů naměřených elektroměrem 9,556 MWh, kterou zaplatil. 10. Cena za MWh byla stanovena rozhodnutím Energetického regulačního úřadu 3/2014 na 4.943,81 Kč/MWh bez daně z elektřiny. 4. Soud prvního stupně uvedl, že v projednávané věci byl ke dni 29. 4. 2015 prokázán zásah do elektroměru výrobní číslo 8942636, který byl tzv. podtočen, neboť byl zjištěn nižší stav spotřeby v NT, než jaký byl zjištěn dne 4. 8. 2014. Dovodil, že došlo k neoprávněnému odběru dle § 51 odst. 1 písm. e) bodu 3 energetického zákona ve znění účinném do 31. 12. 2015. Bez ohledu na skutečnost, kdo zásah do měřícího zařízení provedl, je za neoprávněný odběr odpovědný ve spojení s § 28 odst. 2 písm. d) a § 49 odst. 4 energetického zákona odběratel, tedy žalovaný. V období od 4. 8. 2014 nelze dle soudu prvního stupně přehlédnout míru spoluúčasti žalobkyně na vzniklé škodě. V řízení bylo prokázáno, že ke dni 4. 8. 2014, kdy byla prováděna výměna měřidla PMC, žalobkyně již věděla o porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci, když plomby na elektroměru označila za falza, a že elektroměr č. 8942636 vykazuje chyby ve prospěch žalovaného, když porovnala údaje o naměřené spotřebě měřidlem PMC s údaji naměřenými elektroměrem. I když žalobkyně k tomuto datu neměla přímé důkazy o zásahu do měřícího zařízení, měl soud prvního stupně za to, že již ke dni 4. 8. 2014 byla skutková podstata neoprávněného odběru naplněna a žalobkyně porušila obecnou prevenční povinnost dle § 2900 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), pokud neučinila nic proti tomu, aby nedocházelo k další újmě na jejím vlastnictví. Za situace, kdy se podle soudu prvního stupně po 4. 8. 2104 na vzniku škody podílela stejnou měrou žalobkyně, která věděla, že dochází k neoprávněnému odběru a nic proti němu neučinila, i žalovaný, snížil soud povinnost žalovaného nahradit škodu vzniklou v období od 4. 8. 2014 do 29. 4. 2015 o 50 %. Žalobkyní požadovaný cenový rozdíl mezi množstvím elektřiny žalovaným uhrazené a skutečně odebrané určil soud podle úředního ceníku náhrad za neoprávněný odběr. 5. K odvolání žalobkyně i žalovaného Krajský soud v Brně (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 31. 7. 2019, č. j. 44 Co 560/2017-166, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. (první výrok), potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. co do částky 193.220 Kč s příslušenstvím a co do částky 160.979,50 Kč s příslušenstvím jej změnil tak, že žaloba se v této části zamítá (druhý výrok), a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (třetí výrok). 6. Odvolací soud shledal za opodstatněnou odvolací námitku žalovaného směřující k otázce délky neoprávněného odběru a potažmo i k výši škody, když žalobkyně o neoprávněném odběru věděla dříve než dne 4. 8. 2014, jak dovodil soud prvního stupně, který spojil vědomost žalobkyně o neoprávněném odběru se dnem 4. 8. 2014, kdy došlo k výměně kontrolního měřidla PMC. Odvolací soud uvedl, že soud prvního stupně přehlíží, že deformaci a uvolnění plomb elektroměru zapsal technik žalobkyně do zápisu o provedené kontrole odběrného místa již dne 27. 2. 2013, tj. při instalaci měřidla PMC a že při odečtu dne 23. 5. 2013 vykazoval elektroměr menší spotřebu, než mezitím naměřilo instalované kontrolní měřidlo. Dle odvolacího soudu bylo zřejmé, že neoprávněný odběr dle § 51 odst. 1 písm. e) bodu 3 energetického zákona byl žalobkyní jednoznačně zjištěn při prvním odečtu kontrolního měřidla dne 23. 5. 2013. Dle odvolacího soudu žalobkyně, ačkoliv měla povědomí o neoprávněném odběru, neučinila ničeho, aby mu zabránila s péčí řádného hospodáře, naopak přihlížela narůstání škody. 7. Odvolací soud po právní stránce věc posoudil s odkazem na § 415 a § 441 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále též jen „obč. zák.“), ohledně spoluzavinění žalobkyně na způsobené škodě z důvodů porušení prevenční povinnosti, neboť měl za to, že nelze akceptovat chování poškozené, která nečinně přihlíží narůstání škody, ačkoliv má k dispozici mechanismy, jak tomu zabránit. Odvolací soud uvedl, že poměr 50% podílu obou účastníků řízení na vzniklé škodě se mu jeví přiměřeným a spravedlivým řešením dané záležitosti a byl proto zachován. II. Dovolání a vyjádření k němu 8. Proti rozsudku odvolacího soudu ve výro