23 Cdo 2565/2024 – Nejvyšší soud

23 Cdo 2565/2024-216 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobce J. B., zastoupeného Mgr. Bc. Petrem Dostálem, advokátem se sídlem v Olomouci, Za Poštou 416/2, proti žalované Stavby-Rekonstrukce-Zahrady s. r. o., se sídlem v Olomouci, Ibsenova 501/17, identifikační číslo osoby 04921437, zastoupené JUDr. Petrou Langerovou, Ph.D., advokátkou se sídlem v Olomouci, Schweitzerova 116/28, o zaplacení částky 937.875 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 14 C 269/2023, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 11. 6. 2024, č. j. 69 Co 73/2024-191, takto: Rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 11. 6. 2024, č. j. 69 Co 73/2024-191, a rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne 1. 2. 2024, č. j. 14 C 269/2023-140, ve výrocích I. a III., se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu v Olomouci k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Okresní soud v Olomouci (dále jen „soud prvního stupně“) rozhodoval o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky celkem 937.875 Kč, a to jako plnění, které mu náleží poté, co jako objednatel odstoupil od smlouvy o dílo uzavřené s žalovanou dne 16. 5. 2020, a z titulu smluvní pokuty pro porušení smluvní povinnosti z tohoto právního vztahu. 2. Soud prvního stupně rozsudkem ze dne 1. 2. 2024, č. j. 14 C 269/2023-140, zamítl žalobu o zaplacení částky 937.875 Kč s příslušenstvím (výrok I) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II a III). 3. Soud prvního stupně přitom vyšel z toho, že: a) Mezi účastníky byla dne 16. 5. 2020 uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byly stavební úpravy nemovitosti blíže ve smlouvě určené. b) Smluvní strany se dohodly, že zhotovitel (žalovaná) dokončí dílo nejpozději do 120 kalendářních dní od protokolárního předání staveniště. c) Cena díla byla určena rozpočtem ve výši 1.581.250 Kč včetně 15 % DPH, který byl nedílnou součástí smlouvy. d) V článku 8.3. se smluvní strany dohodly, že o předání stanoviště vyhotoví písemný protokol, který obě strany podepíšou; za den předání se považuje den, kdy dojde k oboustrannému podpisu předávacího protokolu. e) V článku 10 smlouvy se smluvní strany dohodly, že jakákoliv ústní ujednání při provádění díla, která nejsou písemně potvrzena oprávněnými zástupci obou smluvních stran, jsou právně neúčinná. Dále se smluvní strany dohodly, že smlouvu lze měnit pouze písemnými vzestupně číslovanými dodatky, podepsanými oprávněnými zástupci obou smluvních stran. f) Z emailové korespondence ze dne 4. 3. 2021 soud zjistil, že žalobce sdělil blíže nespecifikovanému adresátovi, že žádá o okamžité zahájení prací, nebo bude nucen odstoupit od smlouvy. Na tento email žalobce bylo téhož dne reagováno jednatelem žalované, v rámci kterého sdělil harmonogram prací na březen 2021. g) Z přípisu právního zástupce žalobce ze dne 13. 9. 2023 adresovaného žalované (doručeného žalované dle doručenky rovněž 13. 9. 2023) soud zjistil, že žalobce uvedl, že odstupuje od smlouvy, a to z důvodu, že specifikované dílo nebylo ani do dne vyhotovení přípisu provedeno. h) V řízení bylo mezi účastníky nesporné, že žalovaná pro žalobce skutečně v místě plnění stavební práce provedla, v nějakém rozsahu dílo bylo provedeno, v nějakého rozsahu došlo i k prostavění žalobcem složených záloh. i) Mezi účastníky bylo nesporné, že k písemnému protokolárnímu předání staveniště nedošlo, písemný protokol vyhotoven nebyl. 4. Věc po právní stránce soud prvního stupně hodnotil tak, že žaloba je předčasná, neboť prozatím nepočala běžet lhůta ke splnění díla, a tudíž lhůta ke splnění díla, která činila 120 kalendářních dnů, ani neuplynula. Za této situace se žalovaná nemohla dostat do prodlení, a tudíž korespondence žalobce ze dne 4. 3. 2021, pokud v ní vyjadřoval požadavek na odstoupení od smlouvy, jakož i odstoupení od smlouvy ze dne 13. 9. 2023, jsou neplatné. 5. Soud prvního stupně s odkazem na ustanovení § 564 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jako „o. z.“), uvedl, že písemná smlouva mohla být měněna pouze písemně, neboť si to smluvní strany ujednaly. Zdůraznil, že účastníci v textu uzavřené smlouvy o dílo zvýraznili tučně a podtrženě, že zhotovitel dílo dokončí nejpozději do 120 kalendářních dní od protokolárního předání staveniště. Dále v čl. 8.3. smlouvy si ujednali, že o předání staveniště vyhotoví písemný protokol, který obě strany podepíší; za den předání se považuje den, kdy dojde k oboustrannému podpisu předávacího protokolu. Mezi účastníky není sporu o tom, že písemný protokol vyhotoven nebyl, k písemnému protokolárnímu předání staveniště nedošlo. Lhůta 120 dnů k plnění běžela od protokolárního předání staveniště a podle soudu prvního stupně, není-li zřejmé, od kdy lhůta k plnění běží, pak není zřejmé, do kdy dílo mělo být splněno. Samotná skutečnost, že se stavba prováděla, pak čl. 3 odst. 1 smlouvy, pokud se týká lhůty k plnění, nevyhovuje. Vzhledem k tomu, že se žalovaná nedostala prozatím do prodlení, pak je rovněž neopodstatněný požadavek žalobce na slevu z ceny díla či snad smluvní pokutu za prodlení s provedením díla. 6. K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 11. 6. 2024, č. j. 69 Co 73/2024-191, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I a III (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok). 7. Odvolací soud se vypořádal s námitkou žalobce, že účastníci opustili písemnou formu právního jednání tím, že ustoupili z původně dohodnutého protokolárního předání staveniště. Odvolací soud uvedl, že výhradu písemné formy smlouvy a jejich změn dané dohodou smluvních stran bylo možné později opustit, jak připouští ustanovení § 1758 o. z. Odkázal na závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2020, sp. zn. 26 Cdo 3501/2019. 8. Odvolací soud dále uvedl, že žalobce v řízení před soudem prvního stupně do okamžiku koncentrace řízení netvrdil žádnou konkrétní dohodu mezi účastníky, kterou by došlo k opuštění písemné formy jednání. Dle žalobce o tom, že účastníci opustili sjednanou písemnou formu jednání, svědčí jejich následné chování, že se účastníci pro tento případ dohodli konkludentně pro takovou změnu smlouvy. Z výše odkazovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu vyplývá, že samotné neformální jednání není bez dalšího důkazem, že účastníci opustili písemnou formu právního jednání. Je třeba současně důkaz o tom, že se účastníci, ať už jakoukoliv formou, na tom dohodli; že zde byla shodně projevená vůle obou účastníků. Mezi účastníky není spor o tom, že žalovaná prokazatelně stavební úpravy ve shodě s předmětem díla prováděla, a to až do dubna 2023. Žalovaná však kategoricky popřela, že tímto došlo ke konkludentní změně smlouvy, pokud se týká sjednané písemné formy jejich změn. I konkludentně uzavřená dohoda je vždy výsledkem kontraktačního procesu v podobě učiněné nabídky a její akceptace. 9. Vzhledem k tomu, že nedošlo k naplnění požadavku opuštění změny smlouvy v písemné formě, pak jsou případné ústní dohody o změně písemné smlouvy stiženy relativní neplatností. Žalovaná je v postavení osoby oprávněné vznést námitku relativní neplatnosti, neboť by ústně uzavřenou dohodou o změně písemné formy smlouvy byla dotčena ve svých povinnostech zhotovitele díla, pokud se týká počátku plynutí lhůty k jeho dokončení. 10. Odvolací soud na tomto základě jako věcně správný potvrdil závěr soudu prvního stupně o tom, že odstoupení od smlouvy o dílo z důvodů prodlení žalované s dokončením předmětu díla, ve lhůtě účastníky ve smlouvě uvedené, nevyvolalo sledované právní účinky zrušení smlouvy o dílo. Žalovaná není v prodlení se zhotovením díla a nesvědčí jí proto povinnost vrátit žalobci přijaté plnění a zaplatit sankci za prodlení – smluvní pokutu. II. Dovolání a vyjádření k němu 11. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce (dále též „dovolatel“) dovolání s tím, že jej považuje za přípustné ve smyslu § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného a procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. 12. V konkrétnosti dovolatel předkládá k posouzení otázku změny smlouvy, když byla opuštěna písemná forma předání staveniště a fakticky došlo k započetí prací k realizaci díla. Dovolatel namítá, že změna formy právního jednání z písemné na ústní či konkludentní může nastat v návaznosti na smluvní volnost stran. Vzhledem k tomu, že mezi stranami není sporné, že došlo alespoň k částečné realizaci díla, a tudíž i v tomto strany našly konsensus, jedná se v předkládaném případě právě o spor o interpretaci obsahu smlouvy. Žalobce a žalovaná nejprve sjednali pro svůj závazek předat staveniště písemn