23 Cdo 2736/2024 — Nejvyšší soud

23 Cdo 2736/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:31. 7. 2025 Spisová značka:23 Cdo 2736/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:23.CDO.2736.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přípustnost dovolání Nekalá soutěž Obchodní tajemství Dotčené předpisy:§ 243c odst. 1 o. s. ř. § 504 o. z. § 2985 o. z. § 2976 odst. 1 o. z. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:1. 9. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 23 Cdo 2736/2024-1467 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., ve věci žalobkyně UNEX a.s., se sídlem v Ostravě, 28. října 3346/91, Moravská Ostrava, identifikační číslo osoby 45192049, zastoupené Mgr. Davidem Vaníčkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Brně, Šumavská 525/33, proti žalované NOEN, a.s., se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 772/2, identifikační číslo osoby 25601598, zastoupené JUDr. Hanou Heroldovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Jungmannova 745/24, o ochraně proti jednání v nekalé soutěži, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 7 Cm 64/2004, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 7. 3. 2024, č. j. 4 Cmo 85/2022-1413, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2 178 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalobkyně. Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.): 1. Krajský soud v Ostravě rozsudkem (v pořadí již druhým) ze dne 9. 2. 2022, č. j. 7 Cm 64/2004-1296, uložil žalované povinnost zdržet se užívání výkresové a technické dokumentace žalobkyně týkající se kolesového rýpadla typu KU 800, jehož výrobcem je právní předchůdce žalobkyně, specifikované v příloze rozsudku, která tvoří jeho nedílnou součást, a to zejména v rozsahu užití této dokumentace při uzavírání všech druhů smluv s třetími osobami, jejichž předmětem bude jakákoliv dispozice, výroba, rekonstrukce či oprava kolesových rýpadel typu KU 800, jehož výrobcem je právní předchůdce žalobkyně, na základě této dokumentace (výrok I), uložil žalované povinnost zdržet se užívání výkresové a technické dokumentace žalobkyně týkající se kolesového rýpadla typu K 2000, jehož výrobcem je právní předchůdce žalobkyně, specifikované v příloze rozsudku, která tvoří jeho nedílnou součást, a to zejména v rozsahu užití této dokumentace při uzavírání všech druhů smluv s třetími osobami, jejichž předmětem bude jakákoliv dispozice, výroba, rekonstrukce či oprava kolesových rýpadel typu K 2000, jehož výrobcem je právní předchůdce žalobkyně, na základě této dokumentace, vyjma jejího užívání na základě, v rozsahu a k účelu vymezeném Smlouvou o poskytnutí know-how ze dne 31. 10. 2003 včetně jejích příloh uzavřenou mezi žalobkyní a společností Severočeské doly, a.s (výrok II), zamítl žalobu, aby byla žalovaná povinna zdržet se užívání výkresové a technické dokumentace žalobkyně týkající se kolesového rýpadla typu K 2000, jehož výrobcem je právní předchůdce žalobkyně, specifikované v příloze rozsudku, která tvoří jeho nedílnou součást, bude-li tato užívána na základě, v rozsahu a k účelu vymezenému Smlouvou o poskytnutí know-how ze dne 31. 10. 2003 včetně jejích příloh uzavřenou mezi žalobkyní a společností Severočeské doly, a.s. (výrok III), zamítl žalobu, aby byla žalovaná povinna se zdržet rozesílání jakékoliv elektronické pošty, dopisů, reklam, oznámení, vyjádření, nabídek, jakož i reklam ve znění e-mailu „Inženýrink bývalých pracovníků UNEX“ ze dne 19. 9. 2003 či v obdobném znění, s uváděním jakékoliv návaznosti na žalobkyni (výrok IV), oprávnil žalobkyni na náklady žalované rozeslat svým odběratelům a obchodním partnerům uvedeným v záhlaví rozsudku jeho výrokovou část a odůvodnění v rozsahu závěru o skutkovém stavu a právního hodnocení (výrok V) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky VI a VII). 2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala ochrany před nekalosoutěžním jednáním žalované, kterého se měla dopustit zejména tím, že těžila z neoprávněného získání dokumentace žalobkyně, vnitřních informací a know-how k realizaci vlastních zakázek. 3. K odvolání žalované Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 7. 3. 2024, č. j. 4 Cmo 85/2022-1413, rozsudek soudu prvního stupně v napadeném rozsahu, tj. ve výrocích I, II, V, VI a VII potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok). 4. Odvolací soud se ztotožnil se skutkovými zjištěními i právním posouzením soudu prvního stupně. Shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že jednání žalované naplnilo podmínky generální klauzule nekalé soutěže podle § 2976 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“). Mezi účastnicemi existuje soutěžní vztah, jednání žalované lze kvalifikovat jako jednání, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže, neboť žalovaná neoprávněně využila projektovou a technickou dokumentaci žalobkyně, přičemž následně uzavřela s významným zákazníkem žalobkyně smlouvy o dílo, v rámci nichž neoprávněně získanou dokumentaci žalobkyně (a z ní plynoucí know-how) využila. Jednání žalované bylo rovněž způsobilé přivodit žalobkyni újmu. Kromě naplnění podmínek generální klauzule nekalé soutěže odvolací soud konstatoval, že skutečnosti obsažené v předmětné dokumentaci splňují znaky obchodního tajemství podle § 504 o. z. a byla tak naplněna i speciální skutková podstata nekalé soutěže porušení obchodního tajemství ve smyslu § 2985 o. z. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně v napadeném rozsahu potvrdil. 5. Rozsudek odvolacího soudu napadla výslovně v celém jeho rozsahu žalovaná dovoláním, jehož přípustnost podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) spatřuje v tom, že rozsudek odvolacího soudu závisí na vyřešení otázek hmotného práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo které dosud nebyly v rozhodování dovolacího soudu vyřešeny, a to (i) otázka naplnění definičních znaků obchodního tajemství ve formě výkresové a technické dokumentace (zajištění ochrany obchodního tajemství a neznámosti daných skutečností v obchodních kruzích); (ii) otázka naplnění zákonné podmínky skutečnosti související s podnikem, resp. závodem vlastníka pro obchodní tajemství a navazující podmínky generální klauzule nekalosoutěžního jednání, kterou je způsobilost přivodit újmu soutěžiteli; (iii) otázka vztahů mezi know-how a obchodním tajemstvím a znaků, které musí předmět know-how splňovat; (iv) zda uplatnění nároků z tvrzeného obchodního tajemství a existence chráněného know-how je nástrojem zneužití dominance a jednáním, kterému nelze přiznat ochranu; (v) otázka přípustnosti zdržovacího nároku založeného na nekalé soutěži v případě, že závadný stav netrvá. 6. Žalovaná dále ve svém dovolání namítla, že soudy v projednávané věci zasáhly do jejího ústavního práva na spravedlivý proces v důsledku opomenutých důkazů a nevypořádání se s jejími tvrzeními. 7. Žalovaná uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle § 241a o. s. ř. a navrhuje, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. 8. Žalobkyně se k dovolání žalované vyjádřila tak, že je navrhuje jako nedůvodné zamítnout. 9. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou, zastoupenou advokátem [§ 240 odst. 1 a § 241 odst. 1 o. s. ř.], posuzoval, zda je dovolání přípustné. 10. Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. 11. Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. 12. Dovolací soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu jen z důvodů uplatněných v dovolání. Jestliže je dovolání přípustné, přihlédne k případným vadám uvedeným v ustanovení § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny (§ 242 odst. 3 o. s. ř.). 13. Přípustnost dovolání nezakládají otázky týkající se naplnění definičních znaků obchodního tajemství,