23 Cdo 3633/2023 — Nejvyšší soud

23 Cdo 3633/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:2. 10. 2024 Spisová značka:23 Cdo 3633/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:23.CDO.3633.2023.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Pojištění Dotčené předpisy:§ 827 obč. zák. § 813 odst. 1 obč. zák. § 33 odst. 1 předpisu č. 37/2004 Sb. § 33 odst. 4 předpisu č. 37/2004 Sb. § 33 odst. 5 předpisu č. 37/2004 Sb. § 33 odst. 6 předpisu č. 37/2004 Sb. § 2820 o. z. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:4. 11. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 23 Cdo 3633/2023-128 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobkyně HDI Versicherung AG, organizační složka, se sídlem v Praze, Jugoslávská 29, identifikační číslo osoby 27636062, zastoupené Mgr. Markem Hejdukem, advokátem se sídlem v Praze, Jugoslávská 620/29, proti žalované BILLA, spol. s r. o., se sídlem v Říčanech u Prahy, Modletice 67, identifikační číslo osoby 00685976, zastoupené JUDr. Vlastou Víghovou, advokátkou se sídlem v Praze, Jugoslávská 481/12, o zaplacení 79.096,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 8 C 239/2021, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 24. 5. 2023, č. j. 25 Co 80/2023-106, t a k t o: I. Dovolání se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované 5.566 Kč na náhradu nákladů dovolacího řízení k rukám právní zástupkyně žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobkyně se podanou žalobou ve znění částečného zpětvzetí (o kterém bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne 8. 10. 2021, č. j. 8 C 239/2021-46) domáhá zaplacení 79.096,50 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody způsobené zmařením přechodu práva na žalobkyni jakožto pojistitele podle § 2820 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). 2. Okresní soud Praha-východ rozsudkem ze dne 14. 12. 2022, č. j. 8 C 239/2021-80, žalobu na zaplacení 79.096,50 Kč s příslušenstvím ve výroku blíže specifikovaným zamítl (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.). 3. Soud prvního stupně uvedl, že mezi stranami nebylo sporu o tom, že žalobkyně a žalovaná uzavřely pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti žalované z provozní činnosti. Taktéž nebylo sporu, že dne 12. 12. 2017 způsobila zaměstnankyně žalované (škůdce) újmu poškozené, které žalobkyně vyplatila náhradu jí způsobené újmy ve výši 184.853 Kč. 4. V řízení před soudem prvního stupně bylo prokázáno, že žalobkyně z titulu pojistné smlouvy, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti žalované z provozní činnosti, zaplatila poškozené A. P. (dále jen „poškozené“) náhradu újmy v celkové výši 184.853 Kč, která byla poškozené způsobena zaměstnankyní žalované L. Ch. (dále jen „škůdkyně“) dne 12. 12. 2017 při výkonu práce pro žalovanou. Žalobkyně následně vyzvala žalovanou, aby škůdkyni sdělila, že má škodu ve výši čtyřapůlnásobku jejího průměrného měsíčního výdělku uhradit žalobkyni, a aby prokázala, že škůdkyni takto instruovala, a dále aby žalovaná sdělila žalobkyni průměrný měsíční výdělek škůdkyně před způsobením škody. Žalovaná odmítla žalobkyni výši průměrného měsíčního výdělku škůdkyně sdělit, neboť se jedná o citlivý údaj podléhající ochraně osobních údajů. Taktéž odmítla škůdkyni jakkoli vyzývat k náhradě vyplaceného plnění žalobkyni s odůvodněním, že vyplacením pojistného plnění přešla pohledávka k náhradě škody ze žalované na žalobkyni. Trestním příkazem Okresního soudu v Olomouci ze dne 25. 5. 2018, č. j. 5 T 84/2018-122, byla škůdkyně uznána vinnou tím, že dne 12. 12. 2017 v prostorách prodejny žalované jako zaměstnankyně způsobila těžkou újmu na zdraví poškozené. V řízení sp. zn. 17 C 5/2021, vedeném u Okresního soudu v Olomouci mezi žalobkyní (v pozici žalobkyně) a škůdkyní (v pozici žalované) vyzval soud žalovanou ke sdělení výše průměrného měsíčního výdělku škůdkyně. 5. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil jako spor týkající se přechodu práva na pojistitele dle § 2820 o. z., neboť k rozhodným skutečnostem, tj. k uzavření pojistné smlouvy, ke vzniku pojistné události a k výplatě plnění z pojištění došlo za jeho účinnosti. 6. S odkazem na § 2820 o. z. soud prvního stupně uvedl, že podle cit. ustanovení okamžikem výplaty plnění z pojištění přechází právo na náhradu škody vůči osobě, která měla v souvislosti s nastalou pojistnou události povinnost k náhradě škody vůči pojištěnému, z pojištěného na pojistitele. Takový přechod nastává ze zákona při splnění dvou podmínek – 1. výplata plnění z pojištění a 2. povinnost k náhradě škody (která je předmětem pojistného plnění) osobou odlišnou od pojištěného. 7. V projednávaném případě, jak uvádí soud prvního stupně, nebylo mezi účastníky sporu o tom, že došlo k výplatě plnění z pojištění, když žalobkyně coby pojistitel poskytla poškozené náhradu jí způsobené škody spočívající v náhradě nákladů léčení a bolestného, tj. z titulu pojistné smlouvy vyplatila pojistné plnění (plnění z pojištění). Mezi účastníky nebylo taktéž sporu o tom, že škodu, která byla poškozené způsobena, způsobila škůdkyně při plnění pracovních úkolů, kterou byla tato coby zaměstnankyně žalované povinna nahradit (do výše čtyřapůlnásobku jejího průměrného měsíčního výdělku) žalované jakožto nositeli primární odpovědnosti za způsobenou škodu poškozené (z titulu objektivní odpovědnosti za škodu z provozní činnosti). Okamžikem výplaty plnění z pojištění přešla pohledávka žalované na náhradu škody způsobenou škůdkyní na žalobkyni. 8. Sporné však mezi účastníky zůstalo, zda žalovaná svým jednáním spočívajícím v nesdělení výše průměrného měsíčního výdělku škůdkyně a neinstruováním škůdkyně k náhradě škody žalobkyni zmařila přechod práva na žalobkyni, resp. zmařila vymožení jejího nároku vůči škůdkyni. 9. Soud prvního stupně uvedl, že je třeba rozlišovat mezi zmařením přechodu práva na pojistitele a zmařením vymožení pohledávky pojistitelem vůči škůdkyni. V prvém případě se jedná o taková právní jednání pojištěného, v důsledku kterých na pojistitele přechází pohledávka v nižší výši, než jaká byla v okamžiku jejího vzniku., tj. mají vliv na výši pohledávky přecházející z pojištěného na pojistitele. V druhém případě pojištěný neposkytne potřebnou součinnost pojistiteli k uplatnění pohledávky, tj. takové neposkytnutí součinnosti má vliv na uplatnitelnost pohledávky vůči třetí osobě. Zatímco u zmaření přechodu práva má pojistitel vůči pojištěnému dle § 2820 odst. 2 o. z. právo snížit plnění z pojištění, tj. požadovat to, co v důsledku konání (opomenutí) pojištěného na pojistitele nepřešlo, dopad zmaření uplatnění pohledávky cit. ustanovení neupravuje. 10. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná neposkytnutím součinnosti spočívající zejména v nesdělení výše průměrného měsíčního výdělku škůdkyně zmařila přechod práva na žalobkyni. Soud prvního stupně k tomu uvedl, že dle § 2820 odst. 1 o. z. nastává přechod práva okamžikem výplaty plnění z pojištění. Je tedy zřejmé, že pojištěný může zmařit přechod práva na pojistitele pouze právními jednáními učiněnými před výplatou plnění z pojištění, která by vedla k tomu, že výše pohledávky žalované vůči třetí osobě v okamžiku způsobení škody by byla vyšší než v okamžiku výplaty plnění z pojištění (např. prominutí dluhu, započtení pohledávky, nezabránění prekluzi). Pouze právní skutečnosti, které nastaly před okamžikem výplaty plnění z pojištění, mohou mít za následek částečné či úplné zmaření přechodu práva. V projednávané věci, jak uvádí soud prvního stupně, žalobkyně netvrdila, že se žalovaná před přechodem práva (výplatou plnění z pojištění) dopustila právního jednání, které by mělo vliv na výši přecházející pohledávky žalované vůči škůdkyni. Naopak žalobkyně žalované vytýkala (ne)jednání až po výplatě plnění z pojištění, která nemají na přechod práva žádný vliv. V tomto směru žalobkyně neunesla břemeno tvrzení, čímž v řízení nebylo prokázáno, že žalovaná zmařila přechod práva na žalobkyni. 11. Žalobkyně dále tvrdila, že nesdělením výše průměrného měsíčního výdělku škůdkyně žalovaná nesdělila žalobkyni vše, co je třeba k uplatnění pohledávky, a tím zmařila vymožení pohledávky vůči škůdkyni. Soud prvního stupně k tomu uvedl, že dle § 2820 odst. 2 o. z. má pojištěný povinnost pojistiteli vydat potřebné doklady a sdělit mu vše, co je třeba k uplatnění pohledávky. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná nahlásila žalobkyni nastalou škodní událost se sdělením data a místa vzniku škody a taktéž žalobkyni poskytnutím trestního příkazu identifikovala osobu,