23 Cdo 3709/2016 — Nejvyšší soud

23 Cdo 3709/2016 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:20. 6. 2017 Spisová značka:23 Cdo 3709/2016 ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:23.CDO.3709.2016.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Analogie iuris Zdravotní pojištění Dotčené předpisy:§ 43 odst. 2 předpisu č. 48/1997Sb. § 53 předpisu č. 372/2011Sb. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:15. 9. 2017 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 23 Cdo 3709/2016 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Moniky Vackové ve věci žalobkyně JUDr. J. H., zastoupené Mgr. Jiřím Hrbkem, advokátem se sídlem v Praze 4, Komořanská 63/42, proti žalované Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, se sídlem v Praze 3, Orlická 2020/4, identifikační číslo osoby 41197518, o uložení povinnosti vydat výpis z osobního účtu pojištěnce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 12 C 101/2015, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. února 2016, č. j. 23 Co 49/2016-53, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady dovolacího řízení ve výši 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. O d ů v o d n ě n í : Předmětem sporu je nárok na uložení povinnosti bezplatně, formou výpisu z osobního účtu, poskytnout údaje o hrazených službách zaplacených žalovanou za pana A. N. za období od 1. 1. 2014 do 29. 8. 2014, a to včetně údajů o zaplacených regulačních poplatcích podle § 16a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění (dále jen „zákon o veřejném zdravotním pojištění“) a doplatků za částečně hrazené léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely. Pan A. N., o čemž nebylo mezi účastníky sporu, byl pojištěncem žalované, zemřel dne 29. 8. 2014 v léčebně dlouhodobě nemocných v H. (dále „LDN“). Nárok uplatňuje jeho dcera a odůvodňuje ho snahou ověřit, jaké zdravotní služby (jaké výkony a léky) LDN jejímu otci poskytla. O úrovni zdravotní péče LDN poskytované má totiž pochybnosti; ve zdravotní dokumentaci, do níž nahlédla, zjistila nesrovnalosti. Soud prvního stupně žalobě vyhověl s odůvodněním, že mohou-li osoby blízké zemřelému pacientovi podle § 33 odst. 4 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách (dále jen „zákon o zdravotních službách“), nahlížet do zdravotnické dokumentace o zdravotním stavu zemřelého, která obsahuje řadu citlivých a osobních údajů, není důvod, proč by jim nemohl být zpřístupněn osobní účet zemřelého pojištěnce zdravotní pojišťovny, který je pouhým přehledem o zdravotních výkonech vykázaných tím kterým lékařem. Neřeší-li zákon o veřejném zdravotním pojištění výslovně, je-li tento přehled pozůstalým možné vydat, lze k odpovědi na tuto otázku dospět analogickou aplikací § 33 zákona o zdravotních službách. Odvolací soud dovoláním napadeným rozhodnutím rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobu zamítl. Odmítl žalobkyniny argumenty, podle nichž by měla být pro rozhodnutí o uplatněném nároku užita analogická úprava zákona o zdravotních službách. K užití analogie není podle jeho názoru důvod především proto, že v zákoně o veřejném zdravotním pojištění není mezera, kterou by bylo třeba analogií překlenout. Zákon o veřejném zdravotním pojištění ve svém § 43 odst. 2 výslovně upravuje oprávnění žádat výpis z účtu pouze pro pojištěnce (po dobu trvání pojistného vztahu až do jeho úmrtí) a se souhlasem jiných osob též pro ošetřujícího lékaře. Odvolací soud připomněl kontrolní úlohu výpisu z účtu pojištěnce a doplnil, že vztah ze zákona o veřejném zdravotním pojištění je vztahem pojištěnce a příslušné pojišťovny, „pro kterou vyplývá i rozsah splnění informační povinnosti, i ze zákona č. 551/1991 Sb., o všeobecné zdravotní pojišťovně, a rovněž ze zák. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím“. Argumentoval rovněž rozdílným předmětem a subjekty právní úpravy zákona o veřejném zdravotním pojištění a zákona o zdravotních službách, obsahem pojmu zdravotnická dokumentace upraveným zákonem o zdravotních službách a rozdílem mezi touto dokumentací a výpisem z osobního účtu pojištěnce podle zákona o veřejném zdravotním pojištění. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně včas dovolání, které považuje za přípustné podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), uplatňujíc důvod nesprávného právního posouzení věci podle § 241a odst. 1 o. s. ř. Je totiž přesvědčena, že údaje, které žalovaná o jejím otci shromažďovala a které archivuje, mají povahu zdravotnické dokumentace podle § 53 a násl. zákona o zdravotních službách, s níž se žalobkyně seznámit může podle § 33 odst. 4 a § 65 odst. 1 téhož zákona. Povinnost mlčenlivosti podle § 24a zákona č. 551/1991 Sb., o všeobecné zdravotní pojišťovně, jímž žalovaná argumentuje, když údaje obsažené v účtu pojištěnce žalobkyni poskytnout odmítá, je stanovena na ochranu pojištěnce, o jehož údaje se jedná. Žádá-li tyto údaje právní nástupce tohoto pojištěnce, je proti smyslu zákona mu je odpírat. Tyto údaje je pojišťovna povinna pojištěnci poskytovat v zásadě kdykoli, jednou ročně bezplatně. Má totiž umožnit pojištěnci kontrolu poskytnutých, účtovaných a hrazených zdravotních služeb. Toto právo podle názoru žalobkyně smrtí pojištěnce nezaniká, právo kontroly by měla mít nadále blízká osoba. Přesto, že zákon pojišťovně výslovně neukládá povinnost poskytnout výpis z účtu blízké osobě, je taková povinnost dána právem žalobkyně jako osoby blízké na kontrolu zdravotní péče, která byla jejímu otci poskytnuta. Žalobkyně je z uvedených důvodů přesvědčena, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném řešení otázek, zda údaje obsažené ve výpisu z osobního účtu pojištěnce vedeného zdravotní pojišťovnou jsou součástí zdravotní dokumentace, zda úmrtím pojištěnce zaniká právo na poskytnutí výpisu z osobního účtu pojištěnce a nezaniká-li, zda toto právo má osoba blízká, má-li toto právo, zda může tento výpis požadovat přesto, že takovou povinnost zákon výslovně neupravuje. Má za to, že otázky, na nichž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá, soud dovolací dosud neřešil. Navrhuje, aby rozsudek odvolacího soudu byl buď zrušen a vrácen odvolacímu soudu k dalšímu řízení, případně aby byl změněn tak, že dovolací soud žalobě vyhoví. Žalovaná zpochybňuje přípustnost dovolání, které žalobkyně podala. K podstatě sporu uvádí, že je přesvědčena, že výpis z osobního účtu pojištěnce podle § 43 odst. 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění má především kontrolní funkci, nenahrazuje zdravotnickou dokumentaci pojištěnce a jeho účelem není ověřit kvalitu poskytnuté zdravotní péče. Subjektem povinným vést zdravotní dokumentaci je poskytovatel zdravotních služeb, nikoli zdravotní pojišťovna pojištěnce. Účelem vedení zdravotnické dokumentace je zajistit takové vedení informací o pacientovi, které umožní poskytování zdravotních služeb v plynoucím čase „lege artis“ a zároveň v budoucnu umožní ověřit zpětně, zda tyto služby „lege artis“ skutečně poskytnuty byly. Osobní účet pojištěnce slouží k ověření toho, zda byly zdravotní služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění skutečně pojištěncem čerpány. Účel obou institutů je odlišný, podle žalované je nelze zaměňovat. Zákon o veřejném zdravotním pojištění nepřipouští právo přístupu do osobního účtu pojištěnce jiné osobě než pojištěnci (resp. jeho zákonnému zástupci, opatrovníkovi nebo poručníkovi), případně se souhlasem pojištěnce jeho ošetřujícímu lékaři. Analogická aplikace zákona o zdravotních službách je podle žalované vyloučena, protože není třeba žádnou mezeru v zákoně o veřejném zdravotním pojištění překlenovat. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno v zákonné lhůtě a oprávněnou osobou, zastoupenou advokátem (§ 240 odst. 1 a § 241 odst. 1 o. s. ř.), dospěl k závěru, že dovolání je podle § 237 o. s. ř. přípustné. Otázky, zda údaje obsažené ve výpisu z osobního účtu pojištěnce vedeného zdravotní pojišťovnou jsou součástí zdravotní dokumentace, zda právo na poskytnutí výpisu z osobního účtu pojištěnce má po jeho smrti osoba blízká a zda může tento výpis požadovat přesto, že takovou povinnost zákon výslovně neupravuje, které dovolatelka předkládá, dovolací soud dosud neřešil. Dovolání však není důvodné. Zdravotnická dokumentace je podle § 53 odst. 1, věty druhé, zákona o zdravotních službách souborem informací podle (§ 53) odstavce 2 vztahujících se k pacientovi, o němž je vedena. Zdravotnickou dokumentaci vede, uchovává a nakládá s ní fyzická nebo právnická osoba, která má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle tohoto zákona (poskytovatel) (§ 53