23 Cdo 3944/2019 — Nejvyšší soud

23 Cdo 3944/2019 citace  Právní věta:Pro vznik omezení účinků ochranné známky vůči uživateli nezapsaného označení podle § 10 odst. 2 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, je rozhodující okamžik podání přihlášky ochranné známky a nikoli uplatněné právo přednosti přihlášené ochranné známky na základě čl. 4 Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví (vyhlášené vyhláškou ministra zahraničních věcí č. 64/1975 Sb. ve znění vyhlášky č. 81/1985 Sb.). Omezení účinků ochranné známky podle § 10 odst. 2 zákona o ochranných známkách může vzniknout vůči více uživatelům nezapsaného označení bez ohledu na vzájemný vztah těchto uživatelů, jsou-li u každého z nich v okamžiku podání přihlášky ochranné známky splněny podmínky stanovené v tomto ustanovení. Po vzniku omezení účinků ochranné známky podle § 10 odst. 2 zákona o ochranných známkách může dojít ke změně subjektu, jemuž svědčí toto omezení, pouze na základě takové právní skutečnosti, v jejímž důsledku dochází ke vstupu jiné osoby do tržního postavení původního subjektu na trhu příslušného druhu výrobků či služeb, resp. dochází-li tím k nahrazení tohoto subjektu na relevantním trhu (např. při převodu či přechodu obchodního závodu či jeho příslušné části). Samostatný převod či přechod nebo licence tohoto omezení účinků ochranné známky nejsou možné. Nemá-li vlastník ochranné známky oprávněný důvod, není oprávněn zakázat užívání nezapsaného označení na výrobcích uvedených na trh v České republice v souladu s omezením účinků ochranné známky podle § 10 odst. 2 zákona o ochranných známkách. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:21. 7. 2020 Spisová značka:23 Cdo 3944/2019 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:23.CDO.3944.2019.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Ochranné známky Dotčené předpisy:§ 10 odst. 2 předpisu č. 441/2003Sb. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:25. 10. 2020 Publikováno ve sbírce pod číslem:53 / 2021 Anotace:Napadeným rozsudkem odvolací soud ve věci samé potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v­­ rozsahu, v němž soud prvního stupně uložil žalované povinnost zdržet se užívání konkrétního označení a povinnost zaplatit žalobkyni 60 000 Kč. V části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované stažení zboží nesoucího dané označení z trhu a zaplacení 40 000 Kč, pak změnil rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé tak, že žalobu zamítl. Vyšel přitom ze zjištění soudu prvního stupně, a sice že žalobkyni, jež je v současnosti vlastníkem slovní ochranné známky, nelze považovat za dřívějšího uživatele předmětného označení, v rozhodné době dosud nezapsaného. Z tohoto důvodu jí nebylo možné uznat právo na ochranu podle § 10 odst. 2 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů (zákon o ochranných známkách). Jako důvodný pak shledal nárok žalobkyně na část požadovaného přiměřeného zadostiučinění, nikoliv však nárok na stažení závadného zboží z trhu, když toto žalovaná nebyla schopna zajistit, a nárok na zaplacení zbývající části požadovaného zadostiučinění pro jeho nepřiměřenost. Rozsudek odvolacího soudu napadla žalovaná v plném rozsahu dovoláním, které považovala za přípustné pro řešení otázky rozsahu práva předchozího uživatele nezapsaného označení ve smyslu § 10 odst. 2 zákona o ochranných známkách v závislosti na prioritě užívání tohoto označení, která nebyla dosud v rozhodování dovolacího soudu vyřešena. Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 23 Cdo 3944/2019-212 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobkyně MAHONY PHARMA a.s. se sídlem v Praze 1, V Jámě 699/5, Nové Město, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 24295361, zastoupené JUDr. Jiřím Solilem, advokátem se sídlem v Praze 1, Jakubská 647/2, PSČ 110 00, proti žalované K. se sídlem XY,  identifikační číslo osoby XY, zastoupené JUDr. Ludvíkem Ševčíkem ml., advokátem se sídlem v Brně, Kobližná 47/19, PSČ 602 00, o porušení práv z ochranné známky a ochranu proti nekalé soutěži, vedené u Městského soudu pod sp. zn. 21 Cm 9/2017, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 4. 2019, č. j. 3 Cmo 171/2018-182, t a k t o : I. Dovolání žalované v rozsahu, v němž je napadena měnící část výroku ve věci samé a nákladový výrok rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 4. 2019, č. j. 3 Cmo 171/2018-182, se odmítá. II. Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 4. 2019, č. j. 3 Cmo 171/2018-182, v potvrzující části výroku ve věci samé a v nákladovém výroku a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 20. 6. 2018, č. j. 21 Cm 9/2017-154, ve výroku I v rozsahu, v němž byla žalované uložena povinnost zdržet se užívání označení K. na zboží, pytlíčcích, výrobcích v plastových obalech, krabičkách, v reklamě, letácích, stejně jako na prodejích místech či webových prezentacích, včetně prezentace na sociálních sítích a na marketingových akcích, ve výroku II v rozsahu, v němž byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 60 000 Kč, a ve výroku III se zrušují a věc se vrací Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.                O d ů v o d n ě n í : I. Dosavadní průběh řízení 1. Napadeným rozsudkem odvolací soud ve věci samé potvrdil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 20. 6. 2018, č. j. 21 Cm 9/2017-154, v rozsahu, v němž soud prvního stupně uložil žalované povinnost zdržet se užívání označení K. shora uvedeným způsobem a povinnost zaplatit žalobkyni 60 000 Kč, změnil rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé tak, že zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované stažení zboží nesoucího označení K. z trhu a zaplacení 40 000 Kč, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. 2. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zdržení se jednání, kterým žalovaná zasahuje dle tvrzení žalobkyně do jejích práv k ochranné známce „YX“ s právem přednosti od 15. 9. 2015 a zároveň jedná v nekalé soutěži, odstranění následků tohoto jednání stažením závadného zboží z trhu a zaplacení přiměřeného zadostiučinění ve výši 100 000 Kč. Žalovaná na svoji obranu tvrdila, že označení „K.“ užívala na svých vyráběných a distribuovaných výrobcích a při jejich nabídce od svého vzniku dne 1. 7. 2015, přičemž její jediný společník a jednatel, pan F. D. tak činí již od roku 2013. 3. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, jež v odvolacím řízení nedoznala změn, podle kterých žalobkyně byla zapsána do obchodního rejstříku dne 24. 4. 2012, žalovaná dne 1. 7. 2015. Žalobkyně je vlastníkem slovní ochranné známky „XY“ s právem přednosti ke dni 15. 9. 2015, a to pro třídy 5 a 35 mezinárodního třídění výrobků a služeb. Žalobkyně užívá toto označení nejpozději od roku 2013 na základě převodu tohoto označení smlouvou ze dne 20. 12. 2012 uzavřenou se společností Life Factory, a. s. Žalovaná užívá označení K. ve své obchodní firmě a rovněž pro proteinové výrobky, jejich propagaci a distribuci, včetně prostředí internetu na webové stránce wwwXY. Držitelem této domény je od 19. 9. 2013 jediný společník a jednatel žalované, pan F. D., který jako podnikatel užívá sporné označení minimálně od roku 2013. Ten převedl sporné označení na žalovanou po jejím vzniku, avšak i nadále toto označení užívá na jím vyráběných a distribuovaných výrobcích. 4. Po právní stránce dospěl odvolací soud k závěru, že žalované nelze uznat právo na ochranu podle § 10 odst. 2 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů (zákon o ochranných známkách). Žalovanou nelze považovat za dřívějšího uživatele nezapsaného označení „K.“. Nezapsané označení lze převést na třetí osobu, to ovšem platí za situace, kdy převodce po tvrzeném převodu označení nadále pro své výrobky neužívá. To se v projednávané věci nestalo, neboť jediný společník a jednatel žalované sporné označení i po jeho převodu na žalovanou nadále užíval. Jelikož žalobkyně užívá sporné označení na svých výrobcích minimálně od roku 2013, zasahuje žalovaná do práv žalobkyně z ochranné známky podle § 8 zákona o ochranných známkách. Zároveň se svým jednáním žalovaná dopustila nekalé soutěže podle § 2976 o. z. Žalovaná tak má podle § 4 odst. 1 zákona č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a ochraně obchodního tajemství (dále jen „zákon o vymáhání práv z pr