23 Cdo 4554/2017 — Nejvyšší soud

23 Cdo 4554/2017 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:25. 4. 2018 Spisová značka:23 Cdo 4554/2017 ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:23.CDO.4554.2017.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Nekalá soutěž Dotčené předpisy:§ 2976 odst. 1 o. z. čl. 28 odst. 1 předpisu č. Nařízení Svropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107//2009Sb. Kategorie rozhodnutí:B EU Zveřejněno na webu:6. 8. 2018 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 23 Cdo 4554/2017-168 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Moniky Vackové ve věci žalobkyň a) Asahi Chemical Europe s.r.o. se sídlem v Praze 6, Vokovicích, Lužná 591/4, PSČ 160 00, IČO 29029929, b) Arysta LifeScience Czech s.r.o. se sídlem v Praze 4 - Lhotce, Novodvorská 803/82, PSČ 142 00, IČO 26751780, obou zastoupených JUDr. Magdalenou Hrdličkovou, Ph.D., advokátkou se sídlem v Praze 6, Lomená 313/20, PSČ 162 00, proti žalované AG NOVACHEM s.r.o. se sídlem v Praze 3 - Žižkově, Krásova 706/5, PSČ 130 00, IČO 24220833, zastoupené JUDr. Lukášem Havlem, advokátem se sídlem v Trutnově, Libušinka 180, PSČ 541 01, o ochranu před nekalou soutěží, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 3 Cm 2/2015, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 28. března 2017, č. j. 3 Cmo 99/2016-136, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žalovaná je povinna nahradit každé ze žalobkyň náklady řízení ve výši 1 815 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyň. O d ů v o d n ě n í : Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 10. prosince 2015, č. j. 3 Cm 2/2015-105, uložil žalované zdržet se po uplynutí 6 měsíců od právní moci rozsudku distribuce, prodeje, propagace a jiného uvádění na trh v České republice výrobku NOVASTIM, pomocný rostlinný přípravek výrobce BIOM s.r.o., IČO 26071134 (I. výrok), zamítl žalobu o uložení povinnosti žalované zdržet se distribuce, prodeje, propagace či jakéhokoliv uvádění na trh v České republice pomocných rostlinných přípravků s obsahem účinných látek nitrofenolátů (5-nitroguajakolát, 2-nitrofenolát, 4-nitrofenolát), stáhnout do 15 dnů od právní moci rozsudku z trhu v České republice pomocný rostlinný přípravek NOVASTIM, a zveřejnit do 3 dnů od právní moci rozsudku úvodní část a výroky rozsudku na svých internetových stránkách www.agnovachem.cz po dobu jednoho roku od právní moci rozsudku, vždy po dobu 10 vteřin po otevření uvedené internetové stránky (II. výrok), a uložil žalobkyním společně a nerozdílně nahradit žalované náklady řízení (III. výrok). Vrchní soud v Praze rozsudkem ve výroku uvedeným potvrdil I. výrok rozsudku soudu prvního stupně, III. výrok o nákladech řízení změnil tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a uložil žalované nahradit každé ze žalobkyň náklady odvolacího řízení. Soud rozhodovaly o žalobě, kterou žalobkyně uplatnily své, ve výroku soudu prvního stupně vyjádřené, nároky z titulu ochrany před nekalou soutěží. Žalobkyně tvrdily, že mateřská společnost žalobkyně a) vyrábí a žalobkyně b) dodává na trh v České republice přípravek na ochranu rostlin ATONIK, který byl v České republice registrován v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS ze dne 21. října 2009 (dále jen „Nařízení“). Přípravek obsahuje totiž 5-nitroguajakolát sodný, 2-nitrofenolát sodný, 4-nitrofenolát sodný (dále jen „účinné látky“), patřící mezi tzv. nitrofenoláty. Přípravky, které je obsahují, jsou považovány za přípravky na ochranu rostlin a lze je v členských státech Evropské unie uvádět na trh pouze za podmínek stanovených Nařízením. Žalovaná mj. propaguje a uvádí na trh v České republice výrobek NOVASTIM (výrobce společnosti BIOM s.r.o.), který obsahuje totožné účinné látky jako výrobek ATONIK, přesto je v České republice registrován „pouze“ jako tzv. pomocný rostlinný přípravek podle zákona č 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (dále jen „zákon o hnojivech“). Žalobkyně zdůrazňovaly, že na uvedení výrobku NOVASTIM na trh podle zákona o hnojivech vynaložila žalovaná výrazně menší náklady, než ony vynaložily na studie potřebné podle Nařízení, které mají doložit především, že jejich přípravek je pro použití v zemědělství bezpečný. Připomínaly aplikační přednost evropských předpisů před předpisy národními a přímou použitelnost Nařízení. Soud prvního stupně vzal mimo jiné za prokázané, že přípravek NOVASTIM obsahuje účinné látky, výrobcem je určen jako rostlinný stimulátor ovlivňující pohyb plasmy v buňkách rostlin ke zvýšení výnosu a kvality rostlinné produkce, pro omezení stresů rostlin během vegetace a pro rychlejší regeneraci poškozených rostlin. Dospěl proto k závěru, že podle čl. 2 odst. 1 Nařízení jde o přípravek na ochranu rostlin, který může být na trh v České republice podle jeho čl. 28 odst. 1 uváděn pouze tehdy, byl-li zde v souladu s Nařízením povolen. Zjistil dále, že Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský ode dne 22. února 2013 povolil uvedení přípravku NOVASTIM na trh v České republice jako pomocný rostlinný přípravek podle zákona o hnojivech. Tuto skutečnost soud označil za důsledek rozporu českého práva s právem unijním. S odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. srpna 2012, sp. zn. 28 Cdo 2927/2010, připomněl aplikační přednost předpisů unijních před předpisy vnitrostátními a konstatoval, že přesto, že vnitrostátní úřad uvedení přípravku NOVASTIM na trh povolil, nelze ho na trh v České republice uvádět, protože povolení nebylo vydáno v souladu s Nařízením. Soud prvního stupně zjistil rovněž, že v únoru 2013 zástupkyně žalobkyň informovala žalovanou o stanovisku Evropské komise ke zmíněnému rozporu mezi národním a unijním právem. Podle Evropské komise totiž látky obsahující nitrofenoláty je třeba považovat za přípravky na ochranu rostlin a v případě, že jsou přidány do hnojiva, měl by se na ně vztahovat jak český zákon o hnojivech, tak Nařízení. (Toto stanovisko sdělila Evropská komise (tehdejší) Státní rostlinolékařské správě dne 26. července 2012, obdobné stanovisko adresovala dne 21. listopadu 2012 náměstku ministra zemědělství České republiky.) Žalovaná v odpovědi poukázala na platnou registraci svého přípravku dle zákona o hnojivech, zároveň oslovila Státní rostlinolékařkou správu a Ministerstvo zemědělství a byla jimi ujištěna, že disponuje-li jako distributor přípravku NOVASTIM platným povolením českých úřadů, má právní jistotu, že přípravek je možné uvádět na český trh. Dále soud prvního stupně zjistil, že s Českou republikou zahájila Evropská komise řízení pro porušení čl. 258 Smlouvy o Evropské unii související s již popsaným rozporem mezi Nařízením a zákonem o hnojivech (podle něhož je možné registrovat na území České republiky výrobek obsahující nitrofenoláty jako pomocný rostlinný přípravek přesto, že podle Nařízení jde o látku na ochranu rostlin, která by měla podléhat schvalovacímu procesu podle Nařízení) a že došlo k dohodě, podle níž Evropská komise podmínila zastavení tohoto řízení novelizací zákona o hnojivech tak, aby nitrofenoláty byly nadále (v České republice) posuzovány ve shodě se stanoviskem Evropské komise, tj. jako přípravky na ochranu rostlin. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský ještě 10. listopadu 2015 žalovanou ujistil, že registrace přípravku NOVASTIM je platná. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalovaná tím, že uváděla na trh v rozporu s Nařízením přípravek NOVASTIM, naplnila všechny znaky nekalé soutěže podle § 2976 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), včetně rozporu s dobrými mravy soutěže. Žalovaná totiž podle soudu prvního stupně tím, že distribuovala uvedený přípravek přesto, že přípravek neměl potřebné povolení v souladu s Nařízením, participovala na nekalém soutěžním jednání výrobce, který měl příslušné povolení obstarat. To jí přinášelo nezaslouženou soutěžní výhodu na úkor těch soutěžitelů, kteří postupovali v souladu s právem a potřebnou proceduru nezbytnou pro vydání povolení v souladu s Nařízením absolvovali. Jednání žalované měl soud prvního stupně též za jednání naplňující znaky zvláštní skutkové podstaty nekalé soutěže podle § 2987 o. z., tj. ohrožení zdraví nebo životního prostředí. Z tohoto důvodu soudu prvního stupně vyhověl žalobkyněmi uplatněnému zdržovacímu nároku, lhůtu k plnění stanovil s přihlédnutím „k návrhu novely zákona o hnojivech k doprodání zásob“ poté, kdy bude z popu