23 Cdo 4565/2018 — Nejvyšší soud

23 Cdo 4565/2018 citace  Název judikátu:Podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ve smyslu § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2015, je zákazník povinen platit obchodníkovi s plynem regulovanou cenu za distribuci plynu, včetně případné platby za překročení denní rezervované pevné distribuční kapacity. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:29. 7. 2020 Spisová značka:23 Cdo 4565/2018 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:23.CDO.4565.2018.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Smlouva příkazní Dotčené předpisy:§ 72 odst. 2 předpisu č. 458/2000Sb. ve znění do 31.12.2015 § 2436 o. z. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:29. 10. 2020 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 23 Cdo 4565/2018-238 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobkyně innogy Energie, s.r.o., identifikační číslo osoby 49903209, se sídlem v Praze 10, Strašnice, Limuzská 3135/12, PSČ 108 00, zastoupené Mgr. Kamilem Stypou, advokátem se sídlem v Praze 2, Rubešova 162/8, proti žalované Lubenecké strojírny a.s., identifikační číslo osoby 28713893, se sídlem v Praze 10, Vršovice, Archangelská 1568/1, PSČ 100 00, zastoupené JUDr. Jiřím Voršilkou, advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova 1535/4, o zaplacení částky 325 957,81 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. 14 C 100/2016, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. 5. 2018, č. j. 17 Co 387/2017-201, ve znění opravného usnesení ze dne 21. 5. 2018, č. j. 17 Co 387/2017-205, takto: Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. 5. 2018, č. j. 17 Co 387/2017-201, ve znění opravného usnesení ze dne 21. 5. 2018, č. j. 17 Co 387/2017-205, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobkyně se podanou žalobou na žalované domáhala zaplacení částky 325 957,81 Kč s příslušenstvím jako ceny za dodávku plynu a s ní spojených služeb podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené mezi stranami dne 6. 1. 2015. 2. Okresní soud v Lounech jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 1. 6. 2017, č. j. 14 C 100/2016-150, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 325 957,81 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 83 864,71 Kč od 26. 2. 2015 do zaplacení, ve výši 8,05 % ročně z částky 164 921,27 Kč od 26. 3. 2015 do zaplacení, ve výši 8,05 % ročně z částky 74 752,24 Kč od 28. 4. 2015 do zaplacení, ve výši 8,05 % ročně z částky 2 419,59 Kč od 28. 5. 2015 do zaplacení a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 4 800 Kč (výrok I) a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 100 963,36 Kč (výrok II). 3. Soud prvního stupně vyšel z následujících skutkových zjištění. Ze smlouvy o připojení k distribuční soustavě ze dne 26. 1. 2010, uzavřené mezi společností RWE GasNet, s.r.o., a žalovanou, soud prvního stupně zjistil, že předmětem této smlouvy je závazek provozovatele distribuční soustavy umožnit zákazníkovi odběr zemního plynu v odběrném místě; v příloze smlouvy je uveden jako způsob měření „typ B“. Žalobkyně a žalovaná následně uzavřely dne 6. 1. 2015 smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat do odběrného místa na adrese Lubenec, Pražská 183, plyn a žalovaná se zavázala hradit za něj příslušné platby. V příloze č. 1 smlouvy byl sjednán způsob měření odebraného plynu „C“ s tím, že tento typ měření může být změněn provozovatelem distribuční soustavy. E-mailem ze dne 14. 1. 2015 pak požádala oprávněná pracovnice žalované o nastavení denní rezervované kapacity odebraného plynu na 146 m3. Žalobkyně následně započala s dodávkami plynu žalované. V průběhu ledna, února a března roku 2015 žalovaná několikrát překročila sjednanou denní rezervovanou kapacitu. První fakturou vystavenou dne 5. 2. 2015 za zúčtovací období od 19. 1. 2015 do 31. 1. 2015 žalobkyně žalované vyúčtovala částku 83 864,71 Kč složenou z platby za odebraný plyn ve výši 11 267,89 Kč (bez DPH) a z plateb za distribuci, včetně platby za překročení denní rezervované kapacity ve výši 55 793,74 Kč (bez DPH). Druhou fakturou vystavenou dne 5. 3. 2015 za zúčtovací období od 1. 2. 2015 do 28. 2. 2015 žalobkyně žalované vyúčtovala částku 164 921,27 Kč složenou z platby za odebraný plyn ve výši 34 508,87 Kč (bez DPH) a z plateb za distribuci, včetně platby za překročení denní rezervované kapacity ve výši 95 646,42 Kč (bez DPH). Třetí fakturou vystavenou dne 7. 4. 2015 za účtovací období od 1. 3. 2015 do 31. 3. 2015 žalobkyně žalované vyúčtovala částku 74 752,24 Kč složenou z platby za odebraný plyn ve výši 11 424,61 Kč (bez DPH) a z plateb za distribuci, včetně platby za překročení denní rezervované kapacity ve výši 46 575,53 Kč (bez DPH). Čtvrtou fakturou vystavenou dne 7. 5. 2015 za zúčtovací období od 1. 4. 2015 do 23. 4. 2015 vyúčtovala žalobkyně žalované částku 2 419,59 Kč (včetně DPH) za denní rezervovanou pevnou kapacitu plynu. Žalovaná žádnou z uvedených faktur neuhradila. 4. Po právní stránce soud prvního stupně posoudil věc tak, že účastnice platně uzavřely smlouvu o sdružených službách dodávky plynu ve smyslu § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2015. Žalobkyně jako obchodník s plynem (§ 61 cit. zákona) svůj závazek zajistit žalované jako zákazníkovi (§ 62 cit. zákona) dodávku plynu splnila a náleží jí proto smluvená kupní cena za odebraný plyn, proti čemuž žalovaná ničeho nenamítala. Mezi účastnicemi však byly sporné platby za překročení denní rezervované kapacity; soud prvního stupně k tomu uzavřel, že ačkoliv se výše zmiňovaných plateb jeví jako poměrně vysoká a překračování smluvené kapacity žalovanou nebylo pravidelné, jsou tyto platby regulovány v bodu 14.6 cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 4/2014 ze dne 25. 11. 2014 o regulovaných cenách souvisejících s dodávkou plynu, s nímž byl výpočet žalobkyně v souladu. Soud prvního stupně proto rozhodl, že žaloba je důvodná a v plném rozsahu jí vyhověl. 5. Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací napadeným rozsudkem, ve znění opravného usnesení, změnil rozsudek soudu prvního stupně v části výroku I, v níž byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 247 231 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 68 833 Kč od 26. 2. 2015 do zaplacení, z částky 118 887 Kč od 26. 3. 2015 do zaplacení a z částky 59 511 Kč od 28. 4. 2015 do zaplacení, tak, že žalobu v tomto rozsahu zamítl (výrok I rozsudku odvolacího soudu), a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok II rozsudku odvolacího soudu). 6. Odvolací soud dokazování provedené soudem prvního stupně částečně zopakoval a nad rámec skutkových zjištění soudu prvního stupně dospěl k závěru, že smlouva uzavřená účastnicemi se řídila i Obchodními podmínkami dodávky zemního plynu zákazníkovi pro odběrná místa nad 630 000 kWh/rok, vydanými žalobkyní jako obchodníkem, přičemž účastnice pro účely předmětné smlouvy vyloučily aplikaci ustanovení čl. XI odst. 3 a 4 těchto obchodních podmínek. Dále ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 6. 1. 2015 zjistil, že byla uzavřena na období od 15. 1. 2015 do 31. 12. 2015 a že celková roční plánovaná spotřeba pro rok 2015 činila 631 MWh. Odvolací soud dále zjistil, že cena za plyn ve výši 729,22 Kč/MWh byla smlouvou stanovena jako jednosložková a neregulovaná; k ní přistupují distribuční složky, regulované státem. Odvolací soud dále doplnil dokazování smlouvou o distribuci plynu, uzavřenou mezi RWE GasNet, s.r.o., jako provozovatelem distribuční soustavy a žalobkyní jako účastníkem trhu s plynem (uživatelem). V příloze č. 1 této smlouvy je jako konečný zákazník uvedena žalovaná s denní rezervovanou kapacitou u měření typu A a B 146 m3/den. 7. Po právní stránce odvolací soud věc hodnotil tak, že ze samotné smlouvy uzavřené účastnicemi dne 6. 1. 2015 nevyplývá závazek žalované k plnění plateb za překročení denní rezervované kapacity ani plateb za rezervaci smluvené kapacity plynu. Ani podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu nelze žalobkyni (jako obchodníka s plynem) považovat za subjekt oprávněný účtovat žalované platby za rezervaci distribuční kapacity či za překročení rezervované denní kapacity, neboť soudem prvního stupně zmiňovaný bod 14.6 cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu toto oprávnění svěřuje pouze provozovateli distribuční soustavy, kterým žalobkyně není. Oprávnění žalob