24 Cdo 1825/2025 – Nejvyšší soud

24 Cdo 1825/2025-262 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Davida Vláčila a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. v právní věci žalobkyň a) H. B., b) K. Č., c) K. S., všech zastoupených Mgr. Martinem Mládkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Ostrovní 2064/5, za účasti České republiky - Státního pozemkového úřadu, identifikační číslo osoby 01312774, se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 79 C 41/2021, o dovolání České republiky - Státního pozemkového úřadu proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 5. 2022, č. j. 5 Co 63/2022-164, takto: I. Dovolání České republiky – Státního pozemkového úřadu se v rozsahu, v němž směřuje proti výroku I rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 5. 2022, č. j. 5 Co 63/2022-164, pokud jím byl potvrzen výrok I rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 13. 1. 2022, č. j. 79 C 41/2021-131, o povolení vkladu vlastnického práva, zamítá. II. Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 5. 2022, č. j. 5 Co 63/2022-164, pokud byl jeho výrokem I potvrzen výrok II rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 13. 1. 2022, č. j. 79 C 41/2021-131, o zrušení rozhodnutí katastrálního úřadu, se mění tak, že výrok II rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 13. 1. 2022, č. j. 79 C 41/2021-131, zní: „Tento rozsudek zcela nahrazuje rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště XY ze dne 15. 6. 2021, č.j. XY“. III. Česká republika – Státní pozemkový úřad je povinna zaplatit žalobkyním na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně, odvolacího a dovolacího řízení celkem 79 518,78 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Martina Mládka, advokáta. Odůvodnění: Vymezení věci: Tento rozsudek se poté, co ve věci rozhodoval Ústavní soud, zabývá věcně-právními účinky rozsudků nahrazujících v restitučních sporech projev vůle povinné osoby směřující k vydání náhradních pozemků, a současně i navazující otázkou, jaký vliv by měla případná zásadní změna dlouholeté judikatury obecných soudů na poměry oprávněných osob a jejich legitimní očekávání. Dále toto rozhodnutí posuzuje, zda je soud v řízení podle části páté o. s. ř. oprávněn rušit rozhodnutí správních orgánů vydaných podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva. I. Dosavadní průběh řízení 1. Krajský soud v Praze (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 13. 1. 2022, č. j. 79 C 41/2021-131, povolil vklad vlastnického práva k pozemkům parc. č. XY v k. ú. XY, parc. č. XY v k. ú. XY, a parc. č. XY a XY v k. ú. XY, ve stanoveném spoluvlastnickém poměru (výrok I), zrušil rozhodnutí správního orgánu (výrok II) a zavázal účastnici k povinnosti zaplatit žalobkyním náhradu nákladů řízení (výrok III). 2. Na základě před ním provedeného dokazování v řízení [odbývajícím se podle části páté občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v němž se po vydání zamítavého rozhodnutí shora označeného katastrálního úřadu žalobkyně podanou žalobou dožadovaly povolení vkladu vlastnického práva k blíže označeným pozemkům] učinil soud prvního stupně následující skutková zjištění. Vklad vlastnického práva ve prospěch žalobkyň měl být povolen na základě rozsudku Okresního soudu v Rakovníku ze dne 15. 9. 2020, č. j. 3 C 149/2018-544, kterým bylo rozhodnuto o nahrazení projevu vůle státu (České republiky – Státního pozemkového úřadu) směřující k uzavření smlouvy o bezúplatném převodu výše uvedených pozemků. Tento rozsudek Okresního soudu v Rakovníku byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 25. 2. 2021, č. j. 28 Co 26/2021–685, a právní moci nabyl dne 7. 4. 2021. Vkladovou listinou byl pravomocný rozsudek soudu prvního stupně, na jejímž základě byl dne 1. 6. 2021 podán návrh na povolení vkladu do katastru nemovitostí, v němž bylo katastrálnímu úřadu sděleno, že dne 31. 5. 2021 byla uzavřena smlouva o převodu předmětných pozemků, která byla dne 1. 6. 2021 zveřejněna v registru smluv ve smyslu zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv. Katastrální úřad pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště XY (dále též jen „katastrální úřad“) rozhodnutím ze dne 15. 6. 2021, č. j. XY, uvedený návrh zamítl, přičemž vkladovou listinu (rozsudek Okresního soudu v Rakovníku ze dne 15. 9. 2020, č. j. 3 C 149/2018-544) zkoumal podle § 17 odst. 1 písm. b) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katastrální zákon“) a dospěl k závěru, že ke dni podání návrhu na povolení vkladu vlastnického práva nebyla smlouva o bezúplatném převodu předmětných nemovitých věcí, která vznikla právní mocí uvedeného rozsudku, zveřejněna v registru smluv, proto nenabyla účinnosti. Katastrální úřad odůvodnil své rozhodnutí s poukazem na nález Ústavního soudu ze dne 5. 1. 2021 sp. zn. III. ÚS 3804/19, podle jehož závěrů rozsudky o nahrazení projevu vůle České republiky – Státního pozemkového úřadu k bezúplatnému převodu pozemků podle zákona o půdě představují rozhodnutí podle § 161 odst. 3 o. s. ř. a ve vkladovém řízení katastrální úřad proto přezkoumává, zda jsou splněny podmínky stanovené v § 17 odst. 1 katastrálního zákona. 3. Tento skutkový stav v rovině právního posouzení soud prvního stupně podřadil pod § 17 odst. 2 písm. a) a odst. 4, § 1114 zákona č. 89/29012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a § 11a zákona č. 229/1991 Sb., o půdě a jiném zemědělském majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě“). Poukázal zejména na právní názor uvedený v rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2013, č. j. 31 Cdo 2060/2010-121, který byl uveřejněn pod č. 19 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2014, v rozhodnutích Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2669/2015, sp. zn. 28 Cdo 799/2015, sp. zn. 28 Cdo 4161/2017, sp. zn. 28 Cdo 509/2021 a sp. zn. 28 Cdo 979/2021 a v nálezu Ústavního soudu ze dne 25. 10. 2021, sp. zn. II. ÚS 1778/21, a jemu předcházejícím stanovisku pléna Ústavního soudu ze dne 12. 10. 2021, sp. zn. Pl. ÚS – st. 54/21, publikovaném pod č. 408/2021 Sb. Naopak nález Ústavního soudu ze dne 5. 1. 2021, sp. zn. III. ÚS 3804/19, označil za ojedinělý a na základě výše uvedeného stanoviska pléna Ústavního soudu za překonaný. Uvedl, že okamžikem nabytí vlastnického práva k nemovitosti na základě rozhodnutí soudu o nahrazení projevu vůle mezi osobou oprávněnou a Českou republikou – Státním pozemkovým úřadem podle zákona o půdě, je den právní moci rozhodnutí soudu, konkrétně rozsudku Okresního soudu v Rakovníku ze dne 15. 9. 2020, č. j. 3 C 149/2018-544, kterým bylo rozhodnuto o nahrazení projevu vůle státu. Uzavřel, že správní řízení o povolení vkladu věcného práva do katastru nemovitostí je charakteristické tím, že návrh na vklad je posuzován pouze na základě přezkoumávání přiložených listin, tedy v případě veřejné listiny v rozsahu podle § 17 odst. 2 písm. a) katastrálního zákona. Rozsudky o nahrazení projevu vůle jsou autoritativním rozhodnutím soudu jako orgánu soudní moci, na které zákon o registru smluv nedopadá. 4. Vrchní soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) na základě odvolání podaného Českou republikou – Státním pozemkovým úřadem v záhlaví označeným rozhodnutím rozsudek soudu prvního stupně v jeho celku potvrdil (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II). Odvolací soud v zásadě vycházel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, která považoval za správná a úplná. 5. V rovině právního posouzení se odvolací soud nepatrně rozešel se soudem prvního stupně. Konkrétně v závěru ohledně konstatování, že nález Ústavního soudu ze dne 5. 1. 2021, sp. zn. II. ÚS 3804/19, je překonán nálezem ze dne 25. 10. 2021, sp. zn. II. ÚS 1778/21. Poznamenal, že nález ze dne 25. 10. 2021 se nezabýval účinky rozsudku o nahrazení projevu vůle, nýbrž se zabýval otázkou, zda mohou být vydány náhradní pozemky vzniklé na základě geometrického plánu, jenž je pak součástí příslušného rozsudku. Naproti tomu jako zcela správný označil názor soudu prvního stupně, že je-li vkladovou listinou rozsudek soudu, tedy listina veřejná, lze tuto listinu zkoumat pouze ve smyslu § 17 odst. 4 katastrálního zákona, a poukázal rovněž na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. 24 Cdo 1794/2019, ze dne 21. 8. 2019, sp. zn. 24 Cdo 3293/2018, a ze dne 14. 11. 2012, sp. zn. 21 Cdo 3945/2011. Uzavřel, že otázkou, zda byl rozsudek Okresního soudu v Rakovníku ze dne 15. 9. 2020, č. j. 3 C 149/2018-544, resp. smlouva o bezúplatném převodu předmětných pozemků ve výroku tohoto rozsudku obsažená, zveřejněna v registru smluv, nebylo namístě se vůbec zabývat, když katastrální úřad a potažmo i soud v řízení podle části o. s. ř. pak listinu, na jejímž základě má být vklad povolen, zkoumá nikoliv z hlediska platnosti právního jednání jako takového, ale pouze z hlediska jeho formy, určitosti a srozumitelnosti smluvní