24 Cdo 2195/2025 — Nejvyšší soud

24 Cdo 2195/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:20. 11. 2025 Spisová značka:24 Cdo 2195/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:24.CDO.2195.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Pozůstalost (o. z.) Aktiva Dotčené předpisy:§ 172 odst. 2 bod věta druhá z.ř.s. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:8. 12. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 24 Cdo 2195/2025-5152 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Davida Vláčila ve věci pozůstalosti po A. K., zemřelém dne 17. března 2020, za účasti 1) J. K., zastoupené JUDr. Rudolfem Vaňkem, advokátem se sídlem v Liberci, Měsíčná č. 256/2, 2) A. K., zastoupené JUDr. Davidem Řezníčkem, LL.M., Ph.D., advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Krajinská č. 281/44, a 3) J. D. K., zastoupené JUDr. Martinem Havelkou, advokátem se sídlem v Liberci, Vítězná č. 770/7, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 35 D 515/2020, o dovolání A. K. a J. D. K. proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 10. prosince 2024, č. j. 29 Co 355/2024-4851, takto: Usnesení krajského soudu a usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne 26. srpna 2024, č. j. 35 D 515/2020-4606, se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu v Liberci k dalšímu řízení. Odůvodnění: 1. Řízení o pozůstalosti po A. K., zemřelém dne 17. 3. 2020 (dále jen „zůstavitel“), bylo zahájeno usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne 31. 3. 2020, č. j. 35 D 515/2020-3. Provedením úkonů v řízení o pozůstalosti po zůstaviteli byl pověřen Mgr. Filip Vorel, notář v Liberci (§ 101 odst. 2 zákona o zvláštních řízeních soudních). Usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne 27. 5. 2020, č. j. 35 D 515/2020-129, byl Mgr. Filip Vorel z provedení úkonů soudního komisaře v tomto řízení vyloučen a k provedení úkonů v řízení o pozůstalosti po zůstaviteli byla pověřena JUDr. Jana Seemanová, notářka v Liberci (ve smyslu ustanovení § 100 a 101 zákona o zvláštních řízeních soudních). 2. Okresní soud v Liberci usnesením ze dne 1. 3. 2023, č. j. 35 D 515/2020-3854, určil obvyklou cenu majetku a jiných aktiv pozůstalosti částkou 4 139 083 415 Kč, výši dluhů a dalších pasiv pozůstalosti částkou 5 827 644 Kč a čistou hodnotu pozůstalosti částkou 4 133 255 771 Kč; dále potvrdil, že pozůstalost vymezenou v odstavcích A) – F) „nabývají pozůstalá manželka J. K., pozůstalá dcera A. K. a pozůstalá dcera J. D. K., dle svých zákonných dědických podílů, tedy každá po jedné třetině“, a že „potvrzuje nabytí dědictví dědičkám ze zákona v I. děd. třídě dle jejich zákonných podílů, tedy každé jednou třetinou“; nepřiznal pozůstalé manželce J. K. právo na vypořádání dle § 1693 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění; dále rozhodl o odměně soudní komisařky a náhradě jejích hotových výdajů včetně náhrady daně z přidané hodnoty a o náhradě nákladů řízení. Soud prvního stupně uzavřel, že „není odůvodněn závěr, aby soud k ½ majetku uvedeného v seznamu pozůstalostního majetku (s výjimkou majetku uvedeného ve výroku II. odst. D a stavby č.p. XY v části obce XY) či k některé z tam uvedených položek tak, jak k němu manželka uplatňuje své vlastnické právo, jako ke spornému majetku v řízení o pozůstalosti a při projednání pozůstalosti nepřihlédl ve smyslu § 172 odst. 2 zákona o zvláštních řízeních soudních“. 3. K odvolání J. K. Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci usnesením ze dne 12. 10. 2023, č. j. 29 Co 84/2023-4278, potvrdil usnesení okresního soudu „ve správném znění výroku II. odst. A ohledně nemovitosti zapsané na listu vlastnictví č. 371 pro katastrální území XY, obec XY, a to pozemku evidovanému v katastru nemovitostí jako parcela XY (zastavěná plocha a nádvoří), a to tak, že se potvrzuje nabytí pozůstalosti parcely XY (zastavěná plocha a nádvoří) bez budovy – stavby č.p. XY a dále se potvrzuje nabytí pozůstalosti ¾ podílu na budově – stavbě č.p. XY umístěné na pozemku p.č. XY“, a dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud dovodil, že předmětem námitek odvolatelky J. K. „bylo především posouzení rozsahu aktiv a pasiv s výjimkou věcí uvedených pod odst. D ve výroku II. a ¼ domu č.p. XY v části obce XY“, jenž byl zapsán v katastru nemovitostí jako součást pozemku parcely č. XY v k. ú. XY, s tím, že „ohledně jejich zařazení do výlučného majetku zůstavitele nebylo sporu“, jakož „nebylo sporu o pozemku XY v katastrálním území XY“, odvolací soud shodně se soudem prvního stupně dovodil, že v případě „zbytku věcí“, ohledně kterých manželka zůstavitele nárokovala polovinu tohoto majetku, je „tvrzení o nabytí majetku do podílového spoluvlastnictví závěrem právním a tvrzení o nabytí z prostředků zůstavitele a jeho manželky je nedostatečné“, a uzavřel, že „nebylo možno dojít k závěru o spornosti těchto aktiv“. Odvolací soud proto potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně, který potvrdil nabytí majetku pozůstalosti dědičkám podle jejich dědických podílů dle zákona, tj. každé po jedné třetině, a to ve správném znění výroku II. odst. A. 4. K dovolání J. K. Nejvyšší soud usnesením ze dne 24. 6. 2024, sp. zn. 24 Cdo 1183/2024, zrušil usnesení odvolacího soudu i soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Dovolací soud oproti soudu odvolacímu (i soudu prvního stupně) uzavřel, že mezi účastnicemi řízení vznikl tzv. „skutkový“ spor (tj. spor o skutečnostech rozhodných pro právní posouzení) ohledně majetku zůstavitele, ke kterému manželka zůstavitele uplatňuje své vlastnické právo v rozsahu ½, a tedy že jsou-li mezi účastnicemi řízení (dědičkami) v projednávané věci sporné skutkové okolnosti týkající se zejména (společného) podnikání zůstavitele a jeho manželky, toho, co náleželo do rozhodnutím soudu zrušeného BSM zůstavitele a jeho manželky, přičemž k vypořádání zrušeného BSM došlo na základě tzv. domněnky vypořádání BSM, a toho, co následně (po zrušení BSM) náleželo do výlučného vlastnictví zůstavitele (či jeho manželky) a co do jejich podílového spoluvlastnictví, a v souvislosti s tím, z jakých prostředků (tj. zda z výlučných prostředků zůstavitele) byl předmětný majetek zařazený do aktiv pozůstalosti nabýván a zda byl nabýván do výlučného vlastnictví zůstavitele či na základě projevené vůle do podílového spoluvlastnictví zůstavitele a jeho manželky, nemohl být tento sporný majetek, tj. veškerý majetek uvedený ve výroku II. usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne 1. 3. 2023, č. j. 35 D 515/2020-3854, ve spojení s výrokem I. usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 12. 10. 2023, č. j. 29 Co 84/2023-4278, k němuž pozůstalá manželka v řízení o pozůstalosti po zůstaviteli uplatňuje své vlastnické právo v rozsahu ½, zahrnut v plném rozsahu do aktiv pozůstalosti po zůstaviteli, neboť se k němu nemělo (a to minimálně v rozsahu ½) pro jeho spornost v rámci pozůstalostního řízení vůbec přihlížet a soud se měl pouze omezit na zjištění jeho spornosti ve smyslu ustanovení § 172 odst. 2 věta druhá z. ř. s. 5. Okresní soud v Liberci poté usnesením ze dne 26. 8. 2024, č. j. 35 D 515/2025-4606, určil obvyklou cenu majetku a jiných aktiv pozůstalosti částkou 2 073 541 707,40 Kč, výši dluhů a dalších pasiv pozůstalosti částkou 5 827 644,16 Kč a čistou hodnotu pozůstalosti částkou 2 067 714 063,24 Kč; dále potvrdil, že pozůstalost vymezenou v odstavcích A) – G), přičemž v případě odstavců A) – F) jde vždy o jednu polovinu z věcí v předmětných odstavcích uvedených, nabývají pozůstalá manželka J. K., pozůstalá dcera A. K. a pozůstalá dcera J. D. K., dle svých zákonných dědických podílů, tedy každá po jedné třetině, a potvrdil tak nabytí dědictví dědičkám ze zákona v I. dědické třídě dle jejich zákonných podílů, každé jednou třetinou; dále rozhodl o odměně soudní komisařky a náhradě jejích hotových výdajů včetně náhrady daně z přidané hodnoty a o náhradě nákladů řízení. Soud prvního stupně při projednání pozůstalosti (mimo jiné) dle ustanovení § 172 odst. 2 věta druhá z. ř. s. nepřihlédl k ½ veškerého majetku uvedeného ve výroku II. odst. A až F a dále k ¼ stavby č. p. XY v části obce XY (rod. dům) stojící na pozemku parcele XY v katastrálním území XY, s tím, že ohledně tohoto majetku se účastnice neshodly na rozhodných skutečnostech o tom, zda uvedené patří do aktiv pozůstalosti, když v případě jedné poloviny veškerého majetku uvedeného ve výroku II. odst. A, B, C, D, E a F, jakož i k ¼ č.p. XY v části obce XY (rod. dům) stojící na pozemku parcele XY v katastrálním území XY pozůstalá manželka J. K. uplatnila své vlastnické právo a naproti tomu pozůstalé dcery A. K. a J. D. K. uvedly, že do pozůstalosti náleží veškerý majete