24 Cdo 2328/2023 — Nejvyšší soud

24 Cdo 2328/2023 citace  Právní věta:Zřejmý zájem dítěte na popření otcovství matrikového otce (§ 793 o. z.) je dán i tehdy, jestliže souhlasné prohlášení o otcovství muže, který nemůže být biologickým otcem dítěte, a matky, účelově sledovalo vyloučení biologického otce z rodinného života s nezletilým. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:22. 9. 2023 Spisová značka:24 Cdo 2328/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:24.CDO.2328.2023.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Popření otcovství Dotčené předpisy:§ 793 o. z. § 792 o. z. § 927 o. z. § 243d odst. 1 písm. a) o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:1. 1. 2024 Publikováno ve sbírce pod číslem:75 / 2024 Anotace:Soud prvního stupně zahájil řízení o popření otcovství k nezletilému, přičemž vycházel z toho, že se domnělý otec domáhal popření otcovství matrikového otce a určení svého otcovství v jiném řízení u téhož soudu. V tomto řízení byla řešena otázka jeho aktivní legitimace k podání návrhu na zahájení řízení a návrhu na úpravu styku s nezletilým. Soud prvního stupně uvedl, že otcovství k nezletilému bylo určeno na základě souhlasného prohlášení rodičů (matky a matrikového otce), a že tímto postupem byl domnělý otec zbaven možnosti domáhat se určení svého otcovství podle § 783 o. z., přestože předložil soudu řadu důkazů, které nasvědčovaly reálné možnosti jeho otcovství. Soud prvního stupně určil, že matrikový otec není otcem nezletilého, neboť byla znaleckým posudkem prokázána pravděpodobnost otcovství domnělého otce k nezletilému vyšší než 99,99%. Současně soud prvního stupně uvedl, že při jednání matrikový otec vypověděl, že o biologickém otci věděl, sám test DNA nepodstoupil, a že k souhlasnému prohlášení se rozhodli po vzájemné dohodě. Soud prvního stupně dovodil, že matka a matrikový otec sledovali vyloučení biologického otce z rodinného života s nezletilým, a to buďto v úmyslu přímém či nepřímém, avšak následkem jejich jednání nastala situace odporující veřejnému pořádku a to tím, že prohlášení o určení otcovství bylo učiněno v rozporu se zákonem a rovněž se jednalo o zjevné zneužití práva. Soud prvního stupně uzavřel, že z hlediska zájmu nezletilého převažuje jeho právo znát své biologické rodiče a právo biologického otce na ochranu soukromého a rodinného života. K odvolání matky a otce odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a ztotožnil se s jeho skutkovými zjištěními i právními závěry. Uvedl, že soud může i bez návrhu zahájit řízení o popření otcovství tehdy, jestli k určení otcovství došlo dle druhé domněnky souhlasným prohlášením matky a muže, který otcem být nemůže, jestliže to vyžaduje zřejmý zájem dítěte, což bylo v daném případě naplněno dle názoru odvolacího soudu. Proti rozsudku odvolacího soudu podala matka dovolání k Nejvyššímu soudu, který se zabýval řešení otázky předpokladů pro zahájení řízení o popření otcovství soudem (ex offo) podle § 793 o. z., resp. otázky zřejmého zájmu dítěte ve smyslu tohoto ustanovení. Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 24 Cdo 2328/2023-139 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Davida Vláčila ve věci nezletilého AAAAA (pseudonym), zastoupeného kolizním opatrovníkem městem Holice, se sídlem městského úřadu v Holicích, Holubova č. 1, syna matky P. F., zastoupené Mgr. Pavlou Rajmanovou, advokátkou, se sídlem v Hradci Králové, Karla Hynka Máchy č. 758/8, a otce L. F., za účasti domnělého otce J. D., zastoupeného JUDr. Ondřejem Moravcem, advokátem se sídlem v Praze 8, Sokolovská č. 5/49, o popření otcovství, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 25 Nc 1053/2022, o dovolání matky proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 5. dubna 2023, č. j. 27 Co 59/2023-109, takto: I. Dovolání matky se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Okresní soud v Pardubicích usnesením ze dne 24. 8. 2022, č. j. 25 Nc 1053/2022-1, zahájil řízení o popření otcovství k nezletilému AAAAA (dále též jen „nezletilý“), jmenoval opatrovníkem nezletilého pro řízení o popření otcovství město Holice a ustanovil PharmDr. Radovana Haluzu, Ph.D., znalcem z oboru zdravotnictví, specializace genetika, jehož úkolem bylo určit míru pravděpodobnosti otcovství L. F. a J. D. k nezletilému. Okresní soud vycházel z toho, že domnělý otec J. D. se u zdejšího soudu v řízení vedeném pod sp. zn. 10 Nc 1451/2021 domáhal popření otcovství L. F. k nezletilému, určení svého otcovství a určení péče a výživy, přičemž v řízení byla řešena otázka jeho aktivní legitimace k podání návrhu na zahájení řízení (s ohledem na nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3122/16 a rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 1679/2020, po jejichž vyhodnocení vzal domnělý otec návrh zpět a řízení bylo zastaveno), a že domnělý otec následně podal návrh na úpravu styku s nezletilým podle § 927 občanského zákoníku. Uvedl mimo jiné, že z výpisu z centrální evidence obyvatel je zřejmé, že nezletilý se narodil dne XY jako AAAAA a jeho rodiče vstoupili do manželství dne 12. 3. 2021, že dle tvrzení matky a výpovědi otce bylo otcovství k nezletilému určeno souhlasným prohlášením rodičů, že tím byl domnělý otec zbaven možnosti domáhat se určení svého otcovství podle § 783 občanského zákoníku, neboť aktivní legitimaci k podání návrhu na popření otcovství mu občanský zákoník v žádném ustanovení nepřiznává, že v řízení pod sp. zn. 10 Nc 1451/2021 přitom domnělý otec soudu předložil potvrzení a řadu listin ohledně soužití s matkou a posléze i nezletilým, které nasvědčují reálné možnosti jeho otcovství, že naproti tomu ze strany matky a otce jsou obsahem spisu pouze tvrzení a účastnické výpovědi ohledně navázání vztahu krátce před dobou početí nezletilého, že z listin předložených domnělým otcem se rovněž podává, že od zjištění těhotenství až do rozchodu s ním matka jednala jako s otcem biologickým, všichni tři spolu žili a i po partnerském rozchodu se otec s nezletilým stýkal a matku s nezletilým materiálně podporoval, přičemž až dne 6. 3. 2021 matka domnělému otci sdělila, že otcem nezletilého má být jiný muž, že z předložených listin je dále zřejmé, že otcovství domnělého otce nebylo určeno souhlasným prohlášením matky a domnělého otce na žádost matky proto, aby mohla pobírat příspěvky do doby, než bude muset nastoupit do zaměstnání. Okresní soud proto dospěl k závěru, že zřejmý zájem nezletilého vyžaduje, aby bylo postaveno najisto, kdo je jeho biologickým otcem. Okresní soud v Pardubicích (dále též jen „soud prvního stupně“) poté rozsudkem ze dne 20. 1. 2023, č. j. 25 Nc 1053/2022-55, 25 P a Nc 198/2022, určil, že L. F. není otcem nezletilého, narozeného dne XY, z matky P. F., a stanovil, že matka a L. F. jsou povinni společně a nerozdílně nahradit České republice náklady řízení ve výši 26 658,- Kč na účet Okresního soudu v Pardubicích do 30 dnů od právní moci rozsudku a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Na základě provedeného dokazování soud prvního stupně uvedl, že „znaleckým posudkem PharmDr. Radovana Haluzy, Ph.D., ze dne 10. 11. 2022 bylo prokázáno, že u nezletilého byla nalezena otcovská alela, která chybí u L. F., proto je tento vyloučen z otcovství k nezletilému, každá alela přítomná u nezletilého je však přítomna u domnělého otce, proto je pravděpodobnost jeho otcovství k nezletilému vyšší než 99,99%“, že „při jednání dne 18. 11. 2021 matrikový otec vypověděl, že s matkou měl intimní vztah od července do října nebo listopadu 2017, o biologickém otci věděl, když matka vztah ukončila, myslel si, že je to kvůli němu, o těhotenství matky se dozvěděl, když v červnu 2020 obnovili vztah, test DNA nepodstoupil a ke společnému prohlášení se rozhodli po vzájemné dohodě“, že v e-mailové komunikaci „dne 1. 11. 2020 biologický otec sděluje matce svou představu další péče o nezletilého s tím, že chce být zapsán do rodného listu, nechť matka sdělí svůj názor“, že „dne 6. 3. 2021 matka biologickému otci sděluje, že v roce 2017 spala ještě s jedním mužem, který je dle jejího názoru otcem, i vzhledem k výsledkům spermiogramu biologického otce“. Soud prvního stupně dovodil, že „v době souhlasného prohlášení“ (pozn.: dne 6. 1. 2021) „mohly tedy nastat následující situace: a) matka měla v době rozhodné pro početí intimní poměr pouze s biologickým otcem, matrikový otec to pochopitelně věděl, oba chtěli biologického otce zbavit jeho rodičovských práv, b) matka měla v době rozhodné pro početí intimní poměr s biologickým otcem i s matrikovým otcem, oba věděli, že mohou biologického otce zbav