24 Cdo 729/2025 — Nejvyšší soud

24 Cdo 729/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:29. 5. 2025 Spisová značka:24 Cdo 729/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:24.CDO.729.2025.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Pozůstalost (o. z.) Promlčení Pohledávka Likvidace dědictví Věřitel Dotčené předpisy:§ 241 odst. 4 z.ř.s. § 245 z.ř.s. § 196 odst. 4 z.ř.s. § 246 z.ř.s. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:27. 6. 2025 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 03.09.2025I.ÚS 2570/25 Jan Wintr odmítnuto pro nepřípustnost26. 11. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 24 Cdo 729/2025-103 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobkyně Belmonan Finance a.s., se sídlem v Praze 8 – Libni, Primátorská č. 296/38, IČO 05026172, zastoupené Mgr. Ing. Václavem Králem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Mánesova č.808/22, proti žalovaným 1) D. J. jako likvidačnímu správci pozůstalosti po V. H., zemřelé dne 5. června 2016, a 2) AH Business corporation s.r.o., se sídlem v Praze 3 – Žižkově, Roháčova č. 188/37, IČO 04526759, zastoupené Mgr. Janou Harcovou, advokátkou se sídlem v Miloticích, Školní č. 601, o určení pravosti pohledávky, vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. 2 C 36/2024, o dovolání žalované 2) AH Business corporation s.r.o. proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 7. listopadu 2024, č. j. 15 Co 242/2024-77, takto: Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích a rozsudek Okresního soudu v Táboře ze dne 28. června 2024, č. j. 2 C 36/2024-43, se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu v Táboře k dalšímu řízení. Odůvodnění: 1. U Okresního soudu v Táboře probíhá pod sp. zn. 24 D 557/2016 řízení o pozůstalosti po V. H, zemřelé dne 5. 6. 2016. V průběhu řízení žalobkyně podáním ze dne 3. 2. 2017 označeným jako „oznámení/přihláška pohledávky v celkové výši 21 181 088,- Kč s příslušenstvím do dědického řízení ve smyslu § 245 zákona o zvláštních řízeních soudních“, které došlo soudu (notářce Mgr. Martině Šmajstrlové jako soudní komisařce) dne 6. 2. 2017, oznámila, že „eviduje“ rovněž vůči zůstavitelce pohledávku v celkové výši 21 181 088,- Kč s příslušenstvím, která jí vznikla na základě směnek vlastních vystavených dne 25. 4. 2014 a dne 28. 4. 2015 „společností XY s.r.o. nyní působící pod firmou XY s.r.o. v likvidaci“ splatných dne 25. 1. 2017, které byly opatřeny doložkou bez protestu a které zůstavitelka avalovala, a že požaduje po „zůstavitelce jako postižnímu dlužníku“ zaplacení pohledávky. 2. Usnesením Okresního soudu v Táboře ze dne 13. 1. 2023, č. j. 24 D 557/2016-281, které bylo (podle údajů obsažených ve spise) vyvěšeno na úřední desce soudu dne 1. 2. 2023 a které nabylo (podle potvrzení ve spise) právní moci dnem 1. 3. 2023, byla po zjištění předlužení ve výši 6 434 698,50 Kč nařízena likvidace pozůstalosti a likvidačním správcem byl jmenován D. J.; současně byli věřitelé zůstavitelky vyzváni, aby své pohledávky přihlásili do 3 měsíců od právní moci usnesení. 3. Podáním ze dne 6. 2. 2023, které došlo soudu (notářce Mgr. Martině Šmajstrlové jako soudní komisařce), žalobkyně přihlásila svou pohledávku za zůstavitelkou ve výši 3 306 697,88 Kč, která jí vznikla na základě směnek vlastních vystavených dne 25. 4. 2014 a dne 28. 4. 2015 „společností XY s.r.o. nyní působící pod firmou XY s.r.o. v likvidaci“ na směnečnou sumu 12 854 924,- Kč a 8 326 164,- Kč se splatností dne 25. 1. 2017, která byla opatřena doložkou bez protestu a kterou avalovala (kromě jiných osob) zůstavitelka. 4. Žalovaná podáním ze dne 28. 4. 2023 popřela pravost této pohledávky. Uvedla, že pohledávka je promlčená, neboť obě směnky byly splatné dne 25. 1. 2017 a promlčecí lhůta uplynula dnem 26. 1. 2020. To, že byla nařízena likvidace pozůstalosti, na uvedený závěr nemá žádný vliv, neboť obě směnky byly promlčeny již v době vydání usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti a „účinek“ ustanovení § 246 odst. 1 z. ř. s. nepůsobí zpětně. 5. Z protokolu o přezkumném jednání konaném dne 16. 8. 2023 vyplývá, že podle soudu (soudní komisařky) lze pohledávku žalobkyně „pokládat za prokázanou“ v celkové výši 3 305 697,88 Kč a že žalovaná setrvala na svém popření pravosti této pohledávky. Poté, co žalovaná 2) složila jistotu ve výši 100 000,- Kč, která jí byla vyměřena usnesením Okresního soudu v Táboře ze dne 29. 11. 2023, č. j. 24 D 557/2016-332, Okresní soud v Táboře usnesením ze dne 17. 1. 2024, č. j. 24 D 557/2016-337, vyzval žalovanou 2), aby žalobu o popření pohledávky žalobkyně podala u soudu do 1 měsíce „ode dne, kdy věřiteli bylo doručeno toto usnesení“; usnesení bylo doručeno žalobkyni (jejímu zástupci) dne 18. 1. 2024 a žalované 2) /její zástupkyni/ dne 17. 1. 2024. 6. Žalobkyně se poté žalobou podanou u Okresního soudu v Táboře dne 26. 1. 2024 domáhala určení pravosti své pohledávky v celkové výši 3 305 697,88 Kč, která jí vznikla na základě zůstavitelkou avalovaných směnek vlastních vystavených dne 25. 4. 2014 a dne 28. 4. 2015 „společností XY s.r.o. nyní působící pod firmou XY s.r.o. v likvidaci“ na směnečnou sumu 12 854 924,- Kč a 8 326 164,- Kč se splatností dne 25. 1. 2017. Důvodnost popření své pohledávky žalovanou 2) odmítla s tím, že žalovaná 2) neměla výhrady k soupisu aktiv a pasiv pozůstalosti a že nároky žalobkyně z těchto směnek byly v rámci insolvenčních řízeních vedených proti dalším osobám zavázaným ze směnky po přezkoumání zjištěny. 7. Žalovaná namítala, že pohledávky ze směnek vystavených dne 25. 4. 2014 a dne 28. 4. 2015 jsou – vzhledem k tomu, že promlčecí lhůta začala běžet dnem 25. 1. 2017 a marně uplynula dnem 26. 1. 2020 – promlčené. Na běh promlčecí lhůty totiž nemělo vliv ani úmrtí zůstavitelky a zahájení pozůstalostního řízení, ani „samotné přihlášení pohledávky do dědického řízení“; běh promlčecí lhůty mohl být přerušen teprve „přihlášením pohledávky společně s vyvěšením usnesení soudu o nařízení likvidace pozůstalosti“, avšak v té době (likvidace pozůstalosti byla nařízena usnesením soudu vydaným dne 13. 1. 2023) již promlčecí lhůta uplynula a účinky nařízení likvidace pozůstalosti nepůsobí zpětně. 8. Okresní soud v Táboře rozsudkem ze dne 28. 6. 2024, č. j. 2 C 36/2024-43, žalobu zamítl a rozhodl, že „ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 1)“ nemá žádný z účastníků právo na náhradu tohoto řízení a že žalobkyně je povinna zaplatit žalované 2) na náhradě nákladů řízení 9 976,- Kč k rukám advokátky Mgr. Jany Harcové. Poté, co zjistil, že žaloba byla podána včas a že účastníci řízení jsou věcně legitimování, soud prvního stupně dospěl v první řadě k závěru, že splatnost obou směnek nastala dnem 25. 1. 2017, že zůstavitelka zemřela „dříve, než nastala splatnost směnek“, a že právo ze směnečného rukojemství zůstavitelky nebylo po splatnosti směnek uplatněno; žalobkyně přitom mohla podat žalobu ještě v průběhu pozůstalostního řízení proti „neznámým dědicům“, kterým by soud ustanovil opatrovníka, to však neučinila. Vzhledem k tomu, že na běh promlčecí lhůty se v posuzovaném případě nevztahuje ustanovení § 643 o. z., podle něhož sice dochází k „prodloužení promlčecí lhůty“ o 6 měsíců, avšak jen tehdy, kdy „povinnost na dědice skutečně přešla“, a že přihlášení pohledávky do pozůstalostního řízení, které žalobkyně učinila podáním ze dne 3. 2. 2017, není „uplatněním práva u orgánu veřejné moci ve smyslu ustanovení § 648 o. z.“, jsou pohledávky ze směnek vystavených dne 25. 4. 2014 a dne 28. 4. 2015 „společností XY s.r.o. nyní působící pod firmou XY s.r.o. v likvidaci“ promlčeny. Žalovaný 2) proto pohledávku žalobkyně popřel po právu. 9. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře rozsudkem ze dne 7. 11. 2024, č. j. 15 Co 242/2024-77, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobě vyhověl, a rozhodl, že „ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 1)“ nemá žádný z účastníků právo na náhradu řízení před soudem obou stupňů a že žalovaná 2) je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů 33 057,42 Kč k rukám advokáta Mgr. Ing. Václava Krále. Odvolací soud v první řadě dovodil, že ustanovení § 643 o. z. s účinností od 1. 1. 2014 uvádí „nový případ prodloužení promlčecí lhůty“, čímž „věřitele zbavuje nutnosti, aby uplatnil (ještě v době probíhajícího řízení o pozůstalosti) své právo“. Má-li takové prodloužení promlčecí lhůty dopadat pouze na situaci, kdy povinnost přechází na dědice, lze souhlasit s „komentářovým názorem“, že v případě nařízení likvidace dědictví je třeba aplikovat us