24 Cdo 913/2021 — Nejvyšší soud

24 Cdo 913/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:28. 7. 2021 Spisová značka:24 Cdo 913/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:24.CDO.913.2021.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přípustnost dovolání Řízení o dědictví Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř. § 243c odst. 1 o. s. ř. § 32 odst. 2 předpisu č. 95/1963Sb. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:5. 10. 2021 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 24 Cdo 913/2021-374 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Davida Vláčila ve věci dědictví po M. Š., zemřelé dne 3. srpna 1983, posledně bytem v XY, za účasti: 1) J. P., narozené dne XY, bytem v XY, 2) J. V., narozené dne XY, bytem v XY, 3) A. L., narozené dne XY, bytem ve XY, 4) A. L., narozené dne XY, bytem v XY, 5) J. Š., narozeného dne XY, bytem v XY, 6) A. Š., narozeného dne XY, bytem v XY, 7) S. Š., narozeného dne XY, bytem v XY, 8) V. P., narozené dne XY, bytem v XY, 9) Z. Š., narozeného dne XY, bytem v XY, 10) J. Š., narozeného dne XY, bytem v XY, 11) J. Š., narozeného dne XY, bytem ve XY, 12) M. O., narozeného dne XY, bytem v XY, 13) M. K., narozené dne XY, bytem v XY, zastoupené JUDr. Darinou Anderlovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Tulešická č. 458/2, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 31 D 1456/2017, o dovolání účastnice 13) proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. května 2020, č. j. 18 Co 62/2019-219, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Řízení o dědictví po M. Š., zemřelé dne 3.8.1983 (dále též jen „zůstavitelka“), bylo rozhodnutím Státního notářství v Hodoníně ze dne 30.11.1983 zastaveno, poněvadž zůstavitelka nezanechala majetek (§ 32 odst. 1 not. ř.). Z podnětu Státního pozemkového úřadu (který na základě prováděné komplexní pozemkové úpravy v k.ú. XY oznámil, že se po zemřelé M. Š. u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště XY, na LV č. XY a LV č. XY, nachází pozemky, které nebyly projednány v řízení o dědictví) Okresní soud v Hodoníně usnesením ze dne 31.8.2017, č.j. 31 D 1456/2017-25, rozhodl, že zahajuje řízení o dodatečném projednání pozůstalosti (výrok I.), a k provedení úkonů v tomto řízení jako soudního komisaře pověřil notáře Mgr. Ing. Tomáše Kremra. Po zjištění okruhu dědiců, provedení soupisu aktiv a pasiv dědictví, jednání o dohodě o vypořádání dědictví a zjišťování skutečností rozhodných pro započtení na dědické podíly jednotlivých dědiců, Okresní soud v Hodoníně usnesením ze dne 3.10.2018, č.j. 31 D 1456/2017-161, určil obecnou cenu majetku v dědictví ke dni úmrtí zůstavitelky částkou 4.986,- Kč, výši dluhů 0,- Kč, čistou hodnotu dědictví částkou 4.986,- Kč (výrok I.), dědictví vypořádal tak, že pozůstalý vnuk J. Š. nabývá podíl 778/10000, pozůstalý vnuk A. Š. nabývá podíl 778/10000, pozůstalý vnuk S. Š. nabývá podíl 778/10000, pozůstalá vnučka V. P. nabývá podíl 778/10000, pozůstalá vnučka A. L. nabývá podíl 1888/10000, pozůstalá vnučka A. L. nabývá podíl 1888/10000, pozůstalá vnučka M. K. nabývá podíl 3112/10000 nemovité věci v k.ú. XY, obec XY, a to pozemky ve zjednodušené evidenci – parcela původ Pozemkový katastr 2/4 p. č. XY se všemi součástmi a příslušenstvím v ceně 1.060,- Kč a ½ p. č. XY, p. č. XY, p. č. XY v ceně 3.926,- Kč, s tím, že pozůstalé vnučky J. P. a J. V. a pozůstalí pravnuci Z. Š., J. Š., J. Š. a M. O. z dodatečně objeveného dědictví neobdrží ničeho (výrok II.), a rozhodl o nákladech řízení a jejich náhradě (výroky III. a IV.). K odvolání M. K. (v němž namítala, že soud prvního stupně neřešil otázku nákladů pohřbu a dalších pasiv, které platila její matka M. S., a že nesouhlasí s provedeným zápočtem na svůj dědický podíl) Krajský soud v Brně usnesením ze dne 25.5.2020, č.j. 18 Co 62/2019-219, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Vycházel ze zjištění, že ani v odvolacím řízení odvolatelka ve stanovené lhůtě nekonkretizovala a nedoložila dosud neurčitě tvrzená pasiva dědictví, a ze závěru, že soud prvního stupně správně předmětné pozemky vypořádal podle dědických podílů (když za situace, kdy mezi dědici nedošlo k dohodě o vypořádání dědictví, přihlédl k výraznému zvýšení ceny předmětných pozemků od úmrtí zůstavitelky do současnosti, a proto by se jevilo jako nespravedlivé, pokud by tyto pozemky nabyl jen jeden z dědiců s povinností vyplatit dědické podíly ostatních v penězích podle stanovené ceny v době smrti zůstavitelky), přičemž také správně provedl započtení toho, co někteří z dědiců, resp. jejich předků, obdrželi od zůstavitelky za jejího života bezplatně nad rámec obvyklého darování. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala M. K. dovolání, jehož přípustnost dovozuje jednak z toho, že odvolací soud porušil její procesní práva, když určil nepřiměřeně krátkou lhůtu k vyjádření k rozhodným skutečnostem a k možnosti navrhovat důkazy, a proto „by měla být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak“, jednak z toho, že odvolací soud shodně se soudem prvního stupně pochybil, když věc neposoudil v souladu s ustanovením § 154 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, respektive s ustanovením § 32 zákona č. 95/1963 Sb., o státním notářství a o řízení před státním notářstvím, přitom „pozůstalost řešená v současném soudním řízení je majetkem nepatrné hodnoty, a vzhledem k tomu, že matka dovolatelky vypravila zůstavitelce pohřeb, měla být pozůstalost vydána dovolatelce jako právní nástupkyni matky dovolatelky v dědickém řízení a pozůstalostní řízení mělo být zastaveno“. Dále dovolatelka uvedla, že všechna pasiva byla placena její matkou M. S., že výše pasiv 11.000,- Kč (pohřeb, náhrobek, písmo a další, jak označila v odvolání) převyšuje výši aktiv a že odvolací soud jí neposkytl dostatečnou lhůtu k jejich konkretizaci, resp. nesprávně posoudil běh a ukončení stanovené desetidenní lhůty, v situaci způsobené pandemií Covid-19 na jaře 2020, a ve věci rozhodl dříve, než mu bylo doplnění pasiv (1.993,- Kč za vypravení pohřbu, 9.000,- Kč hrobový pomník a 30.000,- Kč hrobová deska) doručeno, a rozhodl bez nařízení jednání. Vzhledem k tomu, že podle současné praxe je majetek v hodnotě 10.000,- Kč až 20.000,- Kč považován za majetek nepatrné hodnoty a hodnota pozůstalosti v tomto případě je 4.986 Kč, pozůstalost zjevně naplňuje podmínku majetku nepatrné hodnoty. Dovolatelka je toho názoru, že vypravila-li pohřeb její matka M. S., „náleží jí v souladu s § 154 odst. 1 z.ř.s., shodně § 32 zákona č. 95/1963 Sb., o státním notářství a o řízení před státním notářstvím, celý majetek pozůstalosti“, a že pokud „M. S. dědictví odmítla a její nástupkyní do dědického podílu se tak stala dovolatelka, která dědictví neodmítla“, pak „celý majetek pozůstalosti by tedy v souladu s platnými právními předpisy měl připadnout dovolatelce“. Proto navrhuje, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, nebo usnesení odvolacího soudu změnil tak, že se majetek zůstavitelky vydává M. K. a řízení se zastavuje (a to v souladu s ust. § 154 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., resp. ust. § 32 zákona č. 95/1963 Sb.). Vzhledem k tomu, že pro postup soudu prvního i druhého stupně v řízení o dědictví je určující okamžik smrti zůstavitele (srov. čl. III bod 10 písm. b/ zákona č. 519/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád a notářský řád, čl. II bod 2 zákona č. 263/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád; Část dvanáctou, Hlavu I, bod 12. a 15. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění občanský soudní řád a některé další zákony, čl. II bod 8. zákona č. 7/2009 Sb., ve znění zákona č. 218/2009 Sb.) a zůstavitelka M. Š. zemřela dne 3.8.1983, je třeba, aby řízení o dědictví po ní před soudem prvního i druhého stupně i v současné době probíhalo podle právních předpisů účinných ke dni smrti zůstavitelky, tj. podle zákona č. 95/1963 Sb., o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád), ve znění zákonů č. 158/1969 Sb., č. 29/1978 Sb. A č. 134/1982 Sb. (dále též jen „not. ř.“), a podle zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů; řízení však od 1.1.1993 probíhá u soudu, který pověří notáře, aby jako soudní komisař provedl potřebné úkony. Dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu v projednávané věci se projedná a rozhodne podle občanského soudního řádu ve znění účinném v době vydání rozhodnutí odvolacího soudu (srov. a contrario čl. II bod 2. zákona č. 296/2017 Sb.) Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací