25 Cdo 1079/2024 — Nejvyšší soud

25 Cdo 1079/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:25. 6. 2025 Spisová značka:25 Cdo 1079/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:25.CDO.1079.2024.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Pojištění Pojištění majetku Dotčené předpisy:§ 2800 o. z. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:31. 7. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 25 Cdo 1079/2024-283 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Martiny Vršanské a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Hany Tiché v právní věci žalobkyně: RUMPOLD s. r. o., IČO 61459364, se sídlem Klimentská 1746/52, Praha 1, zastoupená JUDr. Irenou Vikovou, advokátkou se sídlem Svatovítská 361/4, Praha 6, proti žalované: Allianz pojišťovna, a. s., IČO 47115971, se sídlem Ke Štvanici 656/3, Praha 8, o zaplacení 250 009 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 28 C 134/2021, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 11. 2023, č. j. 68 Co 298/2023-260, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. 11. 2023, č. j. 68 Co 298/2023-260, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Obvodní soud pro Prahu 8 uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 250 009 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 22. 8. 2018 do zaplacení a v rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 250 009 Kč za dobu od 7. 8. 2018 do 21. 8. 2018, žalobu zamítl; žalované uložil zaplatit náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se domáhala doplacení pojistného plnění z havarijního pojištění na základě smlouvy o havarijním pojištění nákladního vozidla Man reg. zn. 2AC 1194 (dále též jen „vozidlo“) uzavřené s žalovanou (dále též jen „pojistitel“). Soud vyšel ze zjištění, že v době trvání pojištění došlo k dopravní nehodě, při níž bylo vozidlo poškozeno. Likvidace byla provedena formou totální škody a obvyklá cena vozidla byla stanovena částkou 1 330 000 Kč. Na pojistném plnění bylo žalobkyni vyplaceno 583 355 Kč (70 % ze základu pojistného plnění ve výši 925 960 Kč činí 648 172 Kč, od nichž bylo odečteno 10 %, tedy 64 817 Kč, pro spoluúčast). Po dalším odečtení pojistného plnění 9 538 Kč, o kterém mezi stranami nebylo sporu, vyplatila žalovaná pojistné plnění 573 817 Kč. Žalovaná pojistné plnění snížila o 30 procent (tj. v částce 277 788 Kč), neboť měla za to, že je oprávněna pojistné plnění krátit z důvodu porušení čl. 11 bodu 3 všeobecných pojistných podmínek pro havarijní pojištění vozidel Allianz Autoflotily 2014, platných od 1. 1. 2014 (dále též jen „VPP“), dle nichž mělo-li porušení povinnosti pojistníka, pojištěného nebo jiné osoby, která má na pojistné plnění právo, podstatný vliv na vznik pojistné události, její průběh, na zvětšení rozsahu jejích následků nebo na zjištění či určení výše pojistného plnění, má pojistitel právo snížit pojistné plnění úměrně tomu, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah pojistitelovy povinnosti plnit. Podle žalované žalobkyně porušila povinnost dbát, aby pojistná událost nenastala, povinnost k odvrácení nebo zmenšení nebezpečí, které jí ukládají právní předpisy nebo pojistná smlouva (viz čl. 8 bod 6 VPP) a rovněž povinnost podat pravdivé vysvětlení o vzniku škodní události a rozsahu jejích následků (viz čl. 8 bod 10 VPP). K dopravní nehodě došlo dne 16. 3. 2018 v cca 8:17 hod.; v čase 8:16:48 jelo vozidlo rychlostí 46 km/h, v 8:17:01 rychlostí 11 km/h a v 8:17:37 již stálo. Policie dospěla k závěru, že řidič vozidla (dále též jen „zaměstnanec žalobkyně“) se nechoval ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval majetek jiných osob ani svůj vlastní, neřídil se pravidly silničního provozu na pozemních komunikacích a při vyhýbání se protijedoucímu vozidlu najel se svým vozidlem na nezpevněnou krajnici a následně sjel do silničního příkopu; jím řízené vozidlo bylo vybaveno adekvátními pneumatikami, alkohol u řidiče nebyl zjištěn; řidiči byla uložena bloková pokuta v částce 1 000 Kč (viz protokol o nehodě v silničním provozu ze dne 16. 3. 2018). Konečná poloha vozidla byla podélná se silnicí, mezi pravým okrajem silnice a stromy přilehlého lesa (zjištěno z fotografií vozidla po nehodě). Soud prvního stupně po zhodnocení všech důkazů dospěl k závěru, že popis dopravní nehody původně vylíčený řidičem vozidla (předložený žalované) neodpovídal zcela skutečnosti. Podle tohoto popisu ze dne 20. 6. 2018 řidič reagoval na protijedoucí osobní automobil, který náhle vybočil do protisměru, on proto strhl řízení do pravé strany, čímž se vozidlo dostalo na nezpevněnou krajnici, sjelo do příkopu, stalo se neovladatelným a narazilo na stromy, přičemž po celou dobu jízdy v příkopu brzdil. Ze znaleckého zkoumání znalce Bartoně však bylo zjištěno, že vozidlo nebylo brzděno, pohybovalo se nekontrolovaně po relativně plynulé trajektorii nevykazující známky prudkého vyhýbacího manévru a zpomalovalo v důsledku jízdy měkkým terénem a nárazů do stromů pravým bokem vozidla až do své konečné polohy. Tento závěr vyplynul jak ze znaleckého posudku znalce Bartoně (jakož i z listinného posudku Ing. Čepka, předloženého žalovanou), tak nakonec i ze svědecké výpovědi řidiče, který později před soudem prvního stupně vypověděl, že nebrzdil, neboť při vyjetí ze silnice do příkopu pod silnicí ztratil kontakt s pedály. Podle názoru znalce Bartoně, pokud by řidič začal hned od počátku intenzivně brzdit, vozidlo by zastavilo ještě před tím, než došlo ke střetu se stromy. Posudek znalce Bartoně neoznačil za příčinu vyjetí vozidla ze silnice reakci na pohyb neznámého automobilu, nevyloučil však ani verzi řidiče vozidla, že se protijedoucímu automobilu vyhýbal. Na zjištěný skutkový stav věci soud prvního stupně aplikoval § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), přičemž v odůvodnění rozhodnutí uvedl, že při posouzení nároku vycházel z citovaných článků VPP. Soud prvního stupně uzavřel, že po skutkové stránce byla posuzovaná nehoda nahodilou událostí, za příčinu nehody považoval řidičskou chybu zaměstnance žalobkyně, nikoliv však jeho úmyslné jednání. Účelem havarijního pojištění je krýt dopravní nehody způsobené chybou pojištěného či osoby, které pojištěný vozidlo oprávněně svěří. Okolnost, že řidič vozidla neřídil, jak měl, nemůže bez dalšího založit důvod pro krácení pojistného. 2. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 8. 11. 2023, č.j. 68 Co 298/2023-260, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud vycházel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, zopakoval důkaz posudkem znalce Bartoně, proti němuž strany nevznesly žádné námitky a souhlasily, že nebude přistoupeno k výslechu znalce. Zopakoval i důkaz odborným vyjádřením Ing. Čepka, který provedl jako listinný důkaz, neboť neměl náležitosti znaleckého posudku (viz § 13 vyhl. č. 37/1967 Sb.). Vzal za prokázané, že na vzniku a rozsahu poškození vozidla se zásadním způsobem podílel jeho střet se stromy, neboť zdeformovaná byla především pravá přední část kabiny, kterou vozidlo narazilo do kmene stromu, a pravá boční část přepravovaného kontejneru, která byla prolomena následkem nadlehčení zadní části vozidla a jeho současné rotace, vyvolané opět nárazem do kmene stromu. Těmto následkům mohl řidič zabránit nebo je zmenšit, kdyby začal včas brzdit, což neučinil. Odvolací soud vyšel ze zjištění, že strany sporu si ve všeobecných pojistných podmínkách ujednaly, že účastníci pojištění jsou povinni dbát na to, aby pojistná událost nenastala, a nesmí porušovat povinnosti směřující k odvrácení nebo zmenšení nebezpečí, které jsou jim uloženy právními předpisy nebo pojistnou smlouvou, přičemž porušení těchto povinností, pokud mělo podstatný vliv na vznik pojistné události, její průběh, na zvětšení rozsahu jejích následků nebo zjištění či určení výše pojistného plnění, zakládá právo pojistitele snížit pojistné plnění úměrně k tomu, jaký mělo vliv na rozsah pojistitelovy povinnosti plnit. Odvolací soud věc posoudil podle § 2800 odst. 2 o. z. Dopravní nehodu měl za nahodilou událost krytou sjednaným havarijním pojištěním, při níž „chyba řidiče“ nezpůsobila ztrátu nároku na pojistné plnění. Podle názoru odvolacího soudu se však řidič vozidla nechoval tak, jak mu za účelem předcházení ohrožení života, zdraví a majetku ukládají dopravní předpisy, neboť se plně nevěnoval řízení a nepřizpůsobil své jednání situaci v provozu [§ 4 písm. a/, § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (silniční zákon)] a v rozporu s § 11 odst. 2 uvedeného zákona vjel