25 Cdo 1291/2024 — Nejvyšší soud

25 Cdo 1291/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:14. 4. 2025 Spisová značka:25 Cdo 1291/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:25.CDO.1291.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Kontraktace Veřejné zakázky Dotčené předpisy:§ 1770 o. z. § 4 odst. 5 předpisu č. 134/2016 Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:13. 5. 2025 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 18.07.2025III.ÚS 2077/25 Jan Svatoň odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost17. 9. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 25 Cdo 1291/2024-623 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudkyň JUDr. Hany Tiché a JUDr. Martiny Vršanské v právní věci žalobce: Spolek Svébyt Brtnice z. s., IČO 05244854, se sídlem Zámek 1, Brtnice, zastoupený JUDr. Milanem Zápotočným, advokátem se sídlem Telečská 1720/7, Jihlava, proti žalovaným: 1) ARCHEON Stavby s.r.o., IČO 60753013, se sídlem Mladých Běchovic 2, Běchovice, Praha 9, zastoupená JUDr. Boženou Kristiánovou, advokátkou se sídlem L. Pokorného 48/37, Třebíč, a 2) ARCHA 66 a.s., IČO 26236885, se sídlem Krkoškova 502/27, Brno, zastoupená Mgr. Petrem Martinů, advokátem se sídlem Sadová 348/15, Ostopovice, o 563 871,50 Kč, vedené u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. 7 C 210/2021, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 12. 12. 2023, č. j. 37 Co 158/2023-601, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalobce je povinen zaplatit na náhradě nákladů dovolacího řízení žalované 1) 13 165 Kč a žalované 2) rovněž 13 165 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám jejich právních zástupců. Odůvodnění: 1. Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 12. 12. 2023, č. j. 73 Co 158/2023-601, k odvolání žalobce potvrdil rozsudek ze dne 29. 3. 2023, č. j. 7 C 210/2021-538, jímž Okresní soud v Třebíči zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal zaplacení 563 871,50 Kč s příslušenstvím, a rozhodl o náhradě nákladů řízení a o svědečném. 2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že mezi žalobcem a žalovanou 1) [původně pod názvem ARCHATT PAMÁTKY, s.r.o.; žalovaná 2) vstoupila do řízení na základě smlouvy o koupi části obchodního závodu s původní žalovanou], resp. mezi statutárními zástupci těchto právnických osob, probíhala minimálně od roku 2017 neformální spolupráce ohledně rekonstrukce zámku Brtnice. Žalobce měl zájem o opravu části zámku, jeho částečné zpřístupnění veřejnosti a o získání dotace na tento projekt. Na jaře roku 2018 žalovaná 1) zaslala žalobci vlastní návrh (datovaný dnem 9. 3. 2018) smlouvy o dílo, jehož předmětem měla být projektová dokumentace. V červnu téhož roku podal žalobce žádost o dotaci, jejíž součástí byla též projektová dokumentace vypracovaná žalovanou 1). Již dne 25. 4. 2018 však žalobce vyhlásil výzvu k podávání nabídek k veřejné zakázce na služby podle § 27 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon o zakázkách“). Předmětem zakázky byla projektová dokumentace potřebná pro stavební povolení a jednání s příslušným státním orgánem památkové péče, stavebním úřadem a ostatními příslušnými správními orgány tak, aby dokumentace byla způsobilá pro vydání kladných územních a stavebních rozhodnutí. Výzva spolu se všemi přílohami byla právním zástupcem žalobce již v den vyhlášení výzvy zaslána do datové schránky žalované 1), která se do výběrového řízení přihlásila jako jediný účastník a stala se vítězem tohoto řízení, což jí bylo oznámeno do datové schránky dne 18. 5. 2023 právním zástupcem žalobce. Smlouva o dílo (odpovídající textu přílohy k výzvě k podání nabídek) byla jednatelem žalované 1) podepsána dne 4. 5. 2018, tj. před podáním přihlášky do veřejné soutěže, jednatelem žalobce byla podepsána dne 17. 5. 2018. Žalobce neuhradil žalované 1) fakturu splatnou dne 13. 7. 2018 na cenu díla v částce 221 430 Kč, naopak přípisem ze dne 16. 4. 2021 vyzval právní zástupce žalobce žalovanou 1) k úhradě smluvní pokuty ve výši 563 871,50 Kč. 3. Po právní stránce soud prvního stupně dospěl k závěru, že smlouva o dílo o obsahu tvrzeném žalobcem nebyla vůbec uzavřena. Návrh smlouvy podepsaný dne 4. 5. 2018 jednatelem žalované 1) byl zaslán spolu s přihláškou do výběrového řízení vypsaného podle zákona o zakázkách, a nebylo tedy možné jej pouze spolupodepsat žalobcem. Soud prvního stupně odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2020, č. j. 25 Cdo 3063/2018-199, podle nějž postup podle zákona o veřejných zakázkách jakožto normy speciální má přednost před úpravou obecnou, a tedy i občanským zákoníkem. Občanskoprávní regulace se pak uplatní, není-li v zákoně o veřejných zakázkách přednostně aplikovatelné zvláštní pravidlo. Jde o svébytný způsob tvorby dvoustranného právního jednání, neboť ke zrušení nabídky může dojít i ze strany uchazeče. Rovněž odkázal na komentářovou literaturu, podle níž výběr dodavatele nelze zaměňovat s uzavřením smlouvy. Obecně je třeba k uzavření smlouvy mezi oběma stranami určitá míra součinnosti poskytnuté bez zbytečného odkladu. Pokud vybraný uchazeč neposkytuje řádnou součinnost potřebnou k uzavření smlouvy, je zadavatel oprávněn jej vyloučit. V tom případě proto bylo třeba dodržet postup vyplývající z ustálené rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v obdobných případech, a sice že zadavatel veřejné zakázky předloží smlouvu k podpisu zhotoviteli a ten je povinen poskytnout součinnost v podobě podpisu konečného znění smlouvy, které však musí být prakticky shodné se smlouvou (jejím návrhem) podanou zhotovitelem do výběrového řízení. Představa žalobce o spolupodpisu návrhu smlouvy zaslané do výběrového řízení je mylná. Pokud žalobce tvrdí, že při uzavírání předmětné smlouvy nevystupoval jako veřejný zadavatel a smlouva byla uzavřena podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a nikoli podle zákona o zakázkách, pak uvedl žalovanou 1) v omyl tím, že vypsal výběrové řízení na veřejnou zakázku. Žalovaná 1) se pak důvodně domnívala, že se účastní výběrového řízení na veřejnou zakázku a že žalobce jako její zadavatel bude postupovat podle zákona o zakázkách, tj. výše naznačeným způsobem. Z výpovědi samotného statutárního zástupce žalobce pak vyplynulo, že skutečně podepsal smlouvu, jejíž jedno vyhotovení bylo připojeno k přihlášce do výběrového řízení na veřejnou zakázku. Z toho lze logicky dovodit, že žádné další písemné vyhotovení smlouvy, které údajně měla obdržet žalovaná 1), neexistuje. Jelikož smluvní pokuta, jíž se žalobce v řízení domáhá, nebyla platně sjednána, soud žalobu zamítl. 4. Odvolací soud vyšel ze skutkových závěrů soudu prvního stupně, které nebyly odvoláním zpochybněny, a ztotožnil se též s právním závěrem, že žalobcem tvrzená smlouva nebyla z důvodů uvedených soudem prvního stupně mezi žalobcem a žalovanou 1) uzavřena, neboť nebyl dodržen postup plynoucí ze zákona o zakázkách. Povinnost k vyplacení smluvní pokuty tak nevznikla. 5. Rozsudek odvolacího soudu v celém jeho rozsahu napadl žalobce dovoláním, jehož přípustnost spatřuje v tom, že rozsudek závisí na vyřešení otázek hmotného nebo procesního práva, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny, a to 1) zda mohlo dojít k uzavření platné a účinné smlouvy o dílo, pokud podle této smlouvy strany fakticky plnily (zhotovitel plnil a fakturoval) v situaci, kdy návrh této smlouvy podepsaný jednatelem zhotovitele byl zaslán spolu s přihláškou do zadávacího řízení vypsaného podle zákona o zakázkách, a smlouva byla spolupodepsaná objednatelem; 2) zda jsou neplatná (v důsledku předchozího formálního pochybení v rámci kontraktační činnosti) smluvní ujednání sjednaná v režimu občanského zákoníku potvrzená faktickou akceptací znění smlouvy poté, co smluvní strany s tímto zněním vyjádřily svůj souhlas podpisem statutárních orgánů obou smluvních stran. Jako dovolací důvod dovolatel uvádí nesprávné právní posouzení věci. Namítá, že soudy nižších stupňů zřejmě vycházely z domněnky, že žalobce byl veřejným zadavatelem a předmětná zakázka veřejnou zakázkou. Oprávněnost této domněnky však soudy neodůvodnily a tato skutečnost nebyla předmětem dokazování. Dovolatel tak považuje rozhodnutí odvolacího soudu za nepřezkoumatelné. Dovolatel vytýká soudům nižších stupňů, že se nezabývaly otázkou, jaký by byl vztah sporných stran v případě, že by kontraktační proces předcházející písemné smlouvě podléhal zákonu o zakázkách, tento kontraktační proces nebyl dodržen, ale přesto strany podle dané písemné smlouvy plnily a jednaly. Podle dovolatele za této situace mezi stranami vznikl klasický občanskoprávní vztah. Jelikož strany podle smlouvy jednaly (zhotovite