25 Cdo 1720/2010 — Nejvyšší soud

25 Cdo 1720/2010 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:14. 7. 2011 Spisová značka:25 Cdo 1720/2010 ECLI:ECLI:CZ:NS:2011:25.CDO.1720.2010.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Náhrada škody Promlčení Dotčené předpisy:§ 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. § 9 odst. 3 písm. r) o. s. ř. § 106 odst. 1,2 obč. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:19. 9. 2011 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 25 Cdo 1720/2010 ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka ve věci žalobce Ing. V. T., zastoupeného JUDr. Oktaviánem Kociánem, advokátem se sídlem Brno, Příkop 6, proti žalovaným 1) Ing. O. S., zastoupenému JUDr. Jarmilou Marákovou, advokátkou se sídlem Kroměříž, Velké náměstí 112, 2) UNIBAU a.s. - v likvidaci, IČO 63493420, se sídlem Kroměříž, Štěchovice 1389, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalovaného 1) České pojišťovny, a. s., IČO 45272956, se sídlem Praha 1, Spálená 75/16, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 5 C 75/2006, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 22. 12. 2009, č.j. 59 Co 85/2009-424, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 1) na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 32.832 Kč k rukám JUDr. Jarmily Marákové, advokátky se sídlem Kroměříž, Velké náměstí 112, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Ve vztahu mezi žalobcem a vedlejším účastníkem žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 12. 4. 2006 po částečném zpětvzetí žaloby a rozšíření ze dne 8. 10. 2008 domáhal na žalovaných zaplacení částky 1.156.650,- Kč představující náhradu škody vzniklé v souvislosti se stavebními úpravami na jeho domě č. p. 109 v Kroměříži provedenými žalovaným 2) podle projektové dokumentace zpracované žalovaným 1), které dům poškodily a musely být odstraněny. Okresní soud v Kroměříži (soud prvního stupně) částečným rozsudkem ze dne 10. 10. 2008, č.j. 5 C 75/2006-390, uložil žalovanému 1) povinnost zaplatit žalobci 1.087.650,- Kč, zamítl žalobu v části, v níž se žalobce domáhal na žalovaném 1) zaplacení 69.000,- Kč, rozhodl o nákladech řízení a rozhodnutí o zbývající části předmětu řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 2) vyhradil konečnému rozsudku. Soud zjistil, že žalobce a žalovaný 1) uzavřeli ústní smlouvu o dílo, na základě níž zhotovil žalovaný 1) pro žalobce projektovou dokumentaci pro územní řízení, pro vydání stavebního povolení k provedení nástavby a stavebních úprav budovy č.p. 109 v Kroměříži. Dále se žalobce a žalovaný 1) ústně dohodli, že žalovaný 1) bude provádět pro žalobce technický dohled nad prováděním stavby. V době uzavření smlouvy byl žalovaný 1) podnikatelem, zatímco žalobce podnikatelem nebyl. Žalovaný 1) zpracoval projektovou dokumentaci – stavební část pro stavební povolení. Následně uzavřel žalobce se žalovaným 2) písemnou smlouvu o dílo, ve které se žalovaný 2) zavázal provést pro žalobce nástavbu a stavební úpravy podle projektové dokumentace zpracované žalovaným 1) za dohodnutou cenu 1.548.238,50 Kč bez DPH. Za zpracování projektové dokumentace a výkon technického dohledu zaplatil žalobce žalovanému 1) 69.000,- Kč. Poté, co bylo dílo žalovaným 2) dokončeno a předáno žalobci, objevily se trhliny v příčkách a stropech. Odborným posouzením bylo zjištěno, že realizací stavby podle projektové dokumentace došlo k přetížení stávající konstrukce. Stavební část projektové dokumentace se nezabývala při řešení nástavby 4. nadzemního podlaží návazností na stávající budovu. Z důvodu vadnosti projektové dokumentace zpracované žalovaným 1) tak došlo ke vzniku škody, která spočívala jednak v ceně dosud provedených stavebních prací, za něž žalobce zaplatil různým firmám částku 840.650,- Kč, a dále v ceně bouracích prací, jimiž bylo nutno výsledky předchozí stavební činnosti provedené na základě vadné projektové dokumentace odstranit, ve výši 247.000,- Kč. Soud konstatoval, že žalovaný 1) zpracoval projektovou dokumentaci, která byla v podstatě nerealizovatelná, čímž porušil povinnost stanovenou v § 46b odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., stavební zákon, a prováděcí vyhlášky č. 137/1998 Sb. Dovodil též příčinnou souvislost mezi protiprávním jednání žalovaného 1) a vznikem škody, neboť ke škodě došlo v důsledku vadnosti projektu zpracovaného žalovaným 1). Argumentaci žalovaného 1), že projektová dokumentace byla zpracována pouze pro účely stavebního povolení, považoval soud za účelovou. Soud označil námitku promlčení nároku žalobce na náhradu škody za nedůvodnou, neboť teprve odstraněním nástavby žalobci skutečně vznikla škoda, když práce doposud zaplacené musely být odstraněny a byly vynaloženy náklady na odstranění těchto prací. Teprve tímto okamžikem započala běžet dvouletá subjektivní lhůta, a pokud žalobce podal žalobu v dubnu 2006, učinil tak v rámci jak objektivní, tak subjektivní promlčecí lhůty. Pokud šlo o zaplacení částky 69.000,- Kč z titulu vrácení ceny za projektovou dokumentaci a za provedený technický dohled, považoval soud nárok žalobce v této části za nedůvodný, neboť v tomto rozsahu nešlo o škodu a předpoklady pro vrácení ceny z titulu odpovědnosti za vady (odstoupení od smlouvy nebo uplatnění slevy) nebyly splněny. Soud považoval za skutečnou škodu ve smyslu ustanovení § 422 odst. 1 občanského zákoníku (dále obč. zák.) cenu stavebních prací ve výši 840.650,- Kč a cenu bouracích prací ve výši 247.000,- Kč. K odvolání žalovaného 1) a vedlejšího účastníka Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně (odvolací soud) rozsudkem ze dne 22. 12. 2009, č.j. 59 Co 85/2009-424, rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku ohledně 247.000,- Kč potvrdil a ohledně 840.650,- Kč jej změnil tak, že žalobu zamítl, a rozhodl o nákladech řízení. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žalovaný 1) porušil zaviněně právní povinnosti stanovené v předpisech stavebního práva, žalobci vznikla škoda, je dána i příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním žalovaného 1) a vznikem škody. Škoda představuje jednak částku vynaloženou na stavební práce provedené třetími osobami, jednak hodnotu bouracích prací. Odvolací soud oproti závěrům soudu prvního stupně zaujal odlišný názor na to, kdy škoda (spočívající v nákladech na provedení stavebních prací) žalobci vznikla. Podle odvolacího soudu žalobce nejpozději k 21. 2. 2003 (v rozsudku odvolacího soudu na str. 9 je datum uvedeno jednou správně a dvakrát chybně) věděl, že mu škoda vznikla, znal výši uplatňované škody a kdo za škodu odpovídá. Škoda, způsobená v důsledku porušení povinnosti žalovaného 1) zpracovat řádnou projektovou dokumentaci, představuje cenu zaplacených a následně odstraněných prací a vznikla v okamžiku, kdy k zaplacení došlo, a žalobce se dozvěděl, že tyto prostředky byly vynaloženy pro úhradu prací, provedených na základě nekvalitního projektu nejpozději 21. 2. 2003, kdy v dopise vedlejšímu účastníku vyčíslil výši škody (č.l. 61). Žaloba byla podána u soudu prvního stupně dne 12. 4. 2006, tedy po uplynutí subjektivní dvouleté promlčecí doby i objektivní doby tříleté. Promlčení nároku na náhradu za provedené stavební práce do výše 310.709,90 Kč dovozoval odvolací soud také z toho, že o tuto částku byla žaloba rozšířena její změnou ze dne 8. 10. 2008, přičemž k ukončení bouracích prací, k němuž upíná počátek běhu promlčecí lhůty žalobce, došlo již na jaře 2004. Rozsudek odvolacího soudu ve výroku, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně, a v souvisejících výrocích o nákladech řízení napadl žalobce dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., v němž odvolacímu soudu vytýká, že řízení trpí vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a současně, že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Namítá, že smlouva uzavřená mezi žalobcem a žalovaným 1) se řídí obchodním zákoníkem, neboť oba subjekty jsou podnikatelé a smlouva byla uzavřena v rámci jejich podnikatelské činnosti. Z tohoto důvodu měl být věcně příslušným soudem v prvním stupni krajský soud. Nesouhlasí s odvolacím soudem, že škoda – odpovídající marně vynaloženým nákladům na provedení nástavby ve výši 840.650,- Kč – vznikla již dne 21. 2. 2003. Dovolatel má za to, že tato část škody mu vznikla až skutečným odstraněním provedených prací, tedy v květnu 2004. Dovolatel připustil, že se již dříve mohl domnívat, jaká škoda asi vznikla, nemohl však nikdy s určitostí vědět, jaký bude skutečný rozsah této škody, když bourací prác