25 Cdo 1847/2010 — Nejvyšší soud

25 Cdo 1847/2010 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:29. 3. 2012 Spisová značka:25 Cdo 1847/2010 ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:25.CDO.1847.2010.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Způsobilost být účastníkem řízení Dotčené předpisy:§ 239 odst. 3 o. s. ř. § 243b odst. 4 o. s. ř. § 104 odst. 1 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:19. 4. 2012 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 25 Cdo 1847/2010 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Roberta Waltra ve věci žalobce J. H., zastoupeného JUDr. Františkem Siegelem, advokátem se sídlem v Karlových Varech, Dr. Davida Bechera 19, proti žalovanému označenému jako „Magistrát města Karlovy Vary, odbor životního prostředí,“ se sídlem v Karlových Varech, Moskevská 21, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech sp. zn. 10 C 530/2009, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 12. 2009, č. j. 13 Co 620/2009-35, takto: Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 12. 2009, č. j. 13 Co 620/2009-35, a usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 9. 10. 2009, č. j. 10 C 530/2009-12, se zrušují a řízení se zastavuje. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud v Karlových Varech usnesením ze dne 9. 10. 2009, č. j. 10 C 530/2009-12, odmítl podání žalobce ze dne 14. 9. 2009 a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Učinil tak postupem podle § 43 odst. 2 o.s.ř. za situace, kdy nejasné a neurčité podání žalobce postrádalo náležitosti žaloby podle § 79 o.s.ř., nedostatky tohoto podání nebyly žalobcem odstraněny ani přes řádně doručenou výzvu k jejich odstranění a k doplnění žaloby podle § 43 odst. 1 o.s.ř., a v řízení tak nebylo možno pokračovat. K odvolání žalobce Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 30. 12. 2009, č. j. 13 Co 620/2009-35, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Ztotožnil se se závěrem soudu prvního stupně, že žaloba i po doplnění v rámci odvolacího řízení trpí vadami, pro které ji nelze věcně projednat. Žalobce ani přes řádnou výzvu soudu vady žaloby neodstranil a ta nadále neobsahuje srozumitelné označení účastníků řízení a vylíčení rozhodujících skutečností, které by bylo určité. Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení § 239 odst. 3 o.s.ř. a odůvodňuje je podle § 241 odst. 2 písm. b) o.s.ř. Domnívá se, že žaloba ze dne 10. 9. 2009 ve znění podání ze dne 28. 9. 2009 a 29. 11. 2009 byla způsobilá k projednání, a pokud dospěly soudy obou stupňů k jinému závěru, nesprávně aplikovaly § 79 o.s.ř., a rozhodnutí odvolacího soudu tedy spočívá na nesprávném právním posouzení věci. S odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 281/04, vytýká soudům obou stupňů přílišný formalismus, neboť z žaloby včetně jejích doplnění a z obsahu soudního spisu lze jednoznačně dovodit, že žalobce se v řízení domáhá, aby mu škodu nahradili Magistrát města Karlovy Vary a Krajská veterinární správa pro Karlovarský kraj, kteří ji způsobili, zatímco A. H. a M. S. jsou pouze osobami oprávněnými za ně jednat. Rozhodné skutečnosti pak žalobce dostatečně vylíčil jak v žalobě, tak v podáních ze dne 28. 9. 2009 a 29. 11. 2009. Navrhl, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a vrátil věc soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) zjistil, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení, zastoupeným advokátem ve smyslu § 241 odst. 1 o.s.ř. a že je přípustné podle § 239 odst. 3 části věty před středníkem o.s.ř.; dospěl k závěru, že řízení trpí nedostatkem podmínky spočívající v tom, že za účastníka řízení byl označen ten, kdo nemá způsobilost být účastníkem řízení. Podle § 19 o.s.ř. způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává. Způsobilostí být účastníkem řízení se rozumí způsobilost mít procesní práva a povinnosti, která zákon přiznává účastníkům. Způsobilost být účastníkem řízení má zásadně ten, kdo má podle hmotného práva způsobilost mít práva a povinnosti (tzv. právní subjektivitu), tedy fyzické osoby (jejich způsobilost mít práva a povinnosti v občanskoprávních vztazích vyplývá z ustanovení § 7 obč. zák.), právnické osoby (srov. § 18 odst. 1 obč. zák.), a stát (Česká republika); je-li stát (Česká republika) účastníkem občanskoprávních vztahů, je právnickou osobou (srov. § 21 obč. zák.) a jedná za něj příslušná organizační složka státu. Ten, kdo nemá podle hmotného práva způsobilost mít práva a povinnosti (tzv. právní subjektivitu), je způsobilým účastníkem řízení, jen jestliže mu zákon tuto způsobilost přiznává. V oblasti územní samosprávy má způsobilost mít práva a povinnosti obec, která je veřejnoprávní korporací a může mít vlastní majetek a která jako právnická osoba vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající [srov. čl. 101 odst. 3 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, a § 2 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění do 8. 10. 2009 (vzhledem k tomu, že žaloba v této věci byla podána dne 14. 9. 2009 a doplněna dne 30. 9. 2009) - dále též jen „zákon o obcích“]. Obecní úřad, městský úřad, úřad města, úřad městského obvodu nebo úřad městské části nebo magistrát (§ 5 odst. 2 zákona o obcích v případě statutárního města) - dále též jen „obecní úřad“ - je orgánem obce (města), který v oblasti samostatné působnosti obce plní úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo obce nebo rada obce, pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti a který vykonává přenesenou působnost podle § 61 odst. 1 písm. a) s výjimkou věcí, které patří do působnosti jiného orgánu obce, a rozhoduje o poskytování informací žadateli podle zvláštního zákona (srov. § 109 odst. 3 zákona o obcích). Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) obecnímu úřadu jako orgánu (organizační jednotce) obce nepřiznává způsobilost samostatně nabývat práva z právních vztahů a nést povinnosti z těchto vztahů vyplývající. V tomto zákoně ani v jiných obecně závazných právních předpisech není obsaženo žádné ustanovení, které by obecnímu úřadu (magistrátu) jako organizační jednotce obce (statutárního města) tuto způsobilost přiznávalo. Ze zákona o obcích naopak vyplývá, že obecní úřad se v soukromoprávních vztazích nemůže samostatně zavazovat. Obecní úřad není schopen ani samostatně plnit závazky z občanskoprávních vztahů (vlastní majetek a finanční zdroje má pouze obec a nikoliv obecní úřad); soudní rozhodnutí, kterým by byla uložena obecnímu úřadu povinnost k plnění, by proto ani nebylo možné vykonat. Z uvedeného vyplývá, že ani zvláštní předpis (zákon o obcích) nepřiznává obecnímu úřadu jako orgánu obce způsobilost vystupovat v občanskoprávních vztazích svým jménem a mít odpovědnost vyplývající z těchto vztahů. Podle ustanovení § 90 o.s.ř. jsou účastníky řízení žalobce a žalovaný. Vymezení účastníků řízení se v tomto případě zakládá čistě procesním způsobem; žalobcem je ten, kdo podal u soudu návrh na zahájení řízení (žalobu), a žalovaným je ten, koho žalobce v žalobě za tohoto účastníka řízení (za žalovaného) označil. Z ustanovení § 79 odst. 1 věty druhé a třetí o.s.ř. - mimo jiné - vyplývá, že žalobce musí v žalobě označit účastníky řízení tak, aby bylo nepochybné, kdo je účastníkem řízení, aby ho nebylo možné zaměnit s někým jiným (s jinou osobou) a aby s ním soud mohl jednat. Fyzickou osobu jako účastníka řízení je proto třeba označit jménem, příjmením a bydlištěm, popřípadě dalšími údaji umožňujícími její přesnou identifikaci (datem narození, místem podnikání apod.). Právnická osoba se jako účastník řízení označuje uvedením obchodní firmy nebo názvu a adresy sídla. Jestliže v řízení, v němž se účastenství zakládá podle ustanovení § 90 o.s.ř. (jak je tomu i v projednávané věci), byl označen za účastníka řízení ten, kdo nemá způsobilost být účastníkem řízení, jde o nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit. Ten, kdo nemá způsobilost být účastníkem řízení, nemůže v občanském soudním řízení vstoupit do procesních vztahů. V takto vadně zahájeném řízení nemůže vzniknout procesněprávní vztah, neboť zde chybí jeden z jeho základních prvků - jeden ze subjektů procesněprávního vztahu (způsobilá strana sporu). Soud je proto povinen v kterémkoliv stadiu řízení k tomuto nedostatku podmínek řízení přihlédnout a řízení zastavit (§ 103, § 104 odst. 1 o.s.ř.). Tento nedostatek nelze odstranit ani postupem podle § 43 o.s.ř. V projednávané věci žalobce, jak je nepochybné z žaloby, označil za žalovaného „Magistrát města Karlovy Vary, odbor ž