Z rozhodnutí: Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudkyň JUDr. Hany Tiché a JUDr. Martiny Vršanské v právní věci žalobců: a) P. K., a b) J. K., oba zastoupeni JUDr. Alenou Andruško, Ph.D., advokátkou se sídlem Coriových 822/11, Praha 6, proti žalované: CZECH NEWS CENTER a. s., IČO 02346826, se sídlem náměstí Marie Schmolkové 3493/1, Praha 10, zastoupena JUDr. Helenou Chalo…
25 Cdo 2185/2023-238
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudkyň JUDr. Hany Tiché a JUDr. Martiny Vršanské v právní věci žalobců: a) P. K., a b) J. K., oba zastoupeni JUDr. Alenou Andruško, Ph.D., advokátkou se sídlem Coriových 822/11, Praha 6, proti žalované: CZECH NEWS CENTER a. s., IČO 02346826, se sídlem náměstí Marie Schmolkové 3493/1, Praha 10, zastoupena JUDr. Helenou Chaloupkovou, Ph.D., advokátkou se sídlem Na Kozačce 1289/7, Praha 2, o ochranu osobnosti, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 10 C 339/2018, o dovolání žalobců i žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 1. 2023, č. j. 22 Co 32/2020-200, takto:
I. Dovolání žalobců a žalované se odmítají.
II. Žalované se náhrada nákladů dovolacího řízení nepřiznává.
III. Žalobci nemají právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
1. Žalobci se podanou žalobou domáhali, aby byla žalované uložena povinnost odstranit z internetových stránek www.blesk.cz, www.ahaonline.cz a celebwiki.blesk.cz články „P. K. (57) alias XY: Tulí se k nové ženě! A co jeho manželka?“, „Ženatý P. K. (57): Načapán s krásnou blondýnkou!“, „Hvězda XY P. K.: Proč se 13 let neukázal s XY manželkou“, a upustit od zveřejňování a šíření jakýchkoli informací, komentářů či jakýchkoliv jiných sdělení a výroků o soukromém a rodinném životě žalobců, pokud je to v rozporu s jejich oprávněnými zájmy. Dále se žalobci domáhali omluvy uveřejněné v periodicích, v nichž byly zveřejněny žalobou napadané články. Na stránkách www.blesk.cz v rubrice „České celebrity“, v deníku BLESK na titulní straně, a v deníku Aha! na straně 10 žalobci žádali omluvu za to, že žalovaná „v rozporu se zákonem zveřejnila ničím nepodložené spekulace o jejich soukromém životě spolu s jejich neoprávněně pořízenými fotografiemi, čímž hrubě zasáhla do jejich ústavně zaručeného práva na ochranu soukromí, zachování lidské důstojnosti, osobní cti a vážnosti ve společnosti“; a na stránkách www.ahaonline.cz v rubrice „Žhavé drby“ za to, že žalovaná „zveřejnila nepravdivé informace a ničím nepodložené spekulace o jejich soukromém životě spolu s jejich neoprávněně pořízenými fotografiemi, čímž zasáhla do jejich ústavně zaručeného práva na ochranu soukromí, zachování lidské důstojnosti, osobní cti a vážnosti ve společnosti“. Žalobci za způsobenou nemajetkovou újmu požadovali zadostiučinění v penězích ve výši 1.500.000 Kč pro každého z nich.
2. Obvodní soud pro Prahu 7 rozsudkem ze dne 12. 9. 2019, č. j. 10 C 339/2018-96, zastavil řízení co do povinnosti žalované odstranit články a odkazy na internetových stránkách v tomto výroku uvedené (výrok I), zamítl žalobu co do povinnosti žalované upustit od zveřejňování a šíření jakýchkoliv informací, komentářů či jakýchkoliv jiných sdělení či výroků o soukromém a rodinném životě žalobců, pokud je to v rozporu s jejich oprávněnými zájmy (výrok II), uložil žalované povinnost zveřejnit omluvu v požadovaném znění v denících BLESK a Aha! a na internetových stránkách www.blesk.cz a www.ahaonline.cz (výrok III), dále uložil žalované, aby zaplatila žalobci a) a žalobkyni b) každému 150.000 Kč (výroky IV a VI), žalobu o zaplacení 1.350.000 Kč žalobci a) a 1.350.000 Kč žalobkyni b) zamítl (výroky V a VII) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok VIII). Vyšel ze zjištění, že ve výše uvedených médiích skutečně vyšly zmíněné články, ve kterých je kladena otázka, zda žalobce a) tají rozchod s XY manželkou, kterou už dlouho nikdo neviděl. Dále se uvádí, že byl zastižen s jinou ženou, žalobkyní b), přičemž se k sobě měli více než důvěrně, vodili se za ruku i kolem pasu. Dále je uvedeno, že žalobce a) je známý tím, že o svém soukromí nerad mluví. O jeho manželství s B. G. se toho příliš neví a o krásné blondýnce se mu také mluvit nechce. V článku je rovněž citován: „Je mi úplně lhostejné, co o mně píšete, ale milenci rozhodně nejsme“ a více se vyjadřovat nechtěl. K článkům byly připojeny fotografie obou žalobců, na kterých se vedou za ruce, společně jedí, nakupují a nasedají do auta. Snímky byly pořízeny na veřejné akci (otevření obchodního centra), na kterou byl žalobce a) pozván jako populární herec. Žalobci neudělili žalované souhlas se zveřejněním zmíněných informací či pořízených fotografií. Žalobce a) si střeží své soukromí, s bulvárními médii nekomunikuje. Byl ženatý 24 let s B. G., která však po dlouhé nemoci zemřela a v době, kdy byly články publikovány, byla již po smrti. Žalobkyně b) není veřejně známou osobou, po zveřejnění článků byla vystavena velkému tlaku, v jehož důsledku se rozhodla rezignovat na pozici ředitelky ve společnosti XY. Žalovaná zveřejnila informace čistě z komerčních důvodů. Žalobci vzali po odstranění dotčených článků z internetových stránek žalobu částečně zpět, a to v rozsahu povinnosti žalované odstranit shora uvedené články z internetu. V tomto rozsahu soud prvního stupně řízení zastavil. Dále pak uzavřel, že žalovaná neoprávněně zasáhla do osobnostních práv žalobců. Neexistoval totiž žádný veřejný zájem na uveřejnění informací z jejich osobní sféry, byť je žalobce a) populárním hercem a veřejně známou osobou. S odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2011, sp. zn. 30 Cdo 3063/2009, soud uvedl, že ačkoliv známé osoby musí obecně akceptovat vyšší míru veřejné kritiky než jiní občané, neplatí tento závěr v případě, že sdělování informací nikterak nesouvisí s jejich veřejnou činností, jako je tomu v dané věci. Žalovaná neměla o intimním životě žalobců vůbec psát, a pakliže tak učinila, měla si opatřit relevantní informace. Soud prvního stupně tak žalobě vyhověl v rozsahu požadované omluvy, ohledně peněžité satisfakce pak částečně v rozsahu, který považoval za přiměřený dané věci. Zdržovací nárok pak zamítl s odůvodněním, že obrana proti zneužívání svobody slova a práva na informace nemůže spočívat v absolutních zákazech.
3. K odvolání všech účastníků Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 12. 3. 2020, č. j. 22 Co 32/2020-134, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v zamítavých výrocích II, V a VII (výrok I), změnil jej ve výroku III tak, že se zamítá žaloba, aby žalovaná byla povinna zveřejnit omluvu v požadovaném znění (výrok II), dále jej změnil ve výrocích IV a VI tak, že se zamítá žaloba o zaplacení 150.000 Kč každému ze žalobců (výrok III) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok IV). Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně a po právní stránce uzavřel, že osoba veřejně známá musí snést vyšší míru zásahů do svých osobnostních práv, neboť svým rozhodnutím veřejně vystupovat současně udělila souhlas s přiměřenými zásahy do těchto práv. Zveřejnění informace o tom, kdo je partnerem či partnerkou veřejně známé osoby, nelze bez dalšího považovat za neoprávněný zásah do soukromí ani za exces z rámce informačního sebeurčení. Partner osoby veřejně známé musí snést přiměřený zájem o svoji osobu v tom směru, že bude jako partner označen. Informace o tom, že žalobce a) byl ženatý s B. G., byla veřejně dostupná. Žalobce a) jako osoba veřejného zájmu si musel být vědom, že za těchto okolností, kdy je považován za ženatého muže, respektive kdy je tato informace o něm všeobecně známá, vyvolá účast na veřejné akci s jinou ženou pozornost veřejnosti a sdělovacích prostředků. Pokud požádal žalobkyni b), aby se této akce zúčastnila s ním, zde se k ní pak choval důvěrně jako ke své partnerce, lze souhlasit se žalovanou v tom, že informaci o svém vztahu sami žalobci vyňali z intimní sféry a připustili tím její zveřejnění. V dotyčných článcích žalovaná zveřejnila informace, že žalobci mají mezi sebou důvěrný vztah, což byla pravdivá informace; žalovaná tedy nezasáhla excesivně do práva žalobců na informační sebeurčení ohledně záležitostí týkajících se jejich soukromého a rodinného života. Pravdivé nebylo sdělení žalované, že žalobce a) byl v té době ženatý, a mylné tudíž byly také spekulace, že tají rozchod s manželkou B. G. kvůli vztahu s žalobkyní b). Pokud se žalobce a) rozhodl nezveřejňovat informace o úmrtí své manželky, bylo to jistě jeho právo. Zároveň je však třeba uvést, že žalobci k zmíněným nepravdivým sdělením přispěli sami tím, že se bez jakéhokoli dalšího vysvětlení objevili na oficiální veřejné akci společně a chovali se k sobě jako partneři. Museli tak rozumně předpokládat, že celá tato situace vyvolá legitimní otázky a veřejnou diskusi. Šlo přitom o diskusi adekvátní, neexcesivní, žalobci k ní zavdali důvod, a proto šlo o diskusi oprávněnou. Zásadní také je, že žalovaná ještě před zveřejněním předmětných článků kontaktovala žalobce a), který tak měl možnost uvést otázku jeho manželského stavu na pravou míru a spekulacím předejít. To však neučinil. Všechny fotografie žalobců, které byly spolu s články zveřejněny, pak byly pořízeny ve veřejném prostoru obchodního centra. Nejedná se tedy o fotografie pořízené sledováním v soukromých situacích a na místech, v nichž mají lidé právo předpokládat, že jsou sami. Odvolací soud na základě u