25 Cdo 2633/2025 — Nejvyšší soud

25 Cdo 2633/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:12. 2. 2026 Spisová značka:25 Cdo 2633/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:25.CDO.2633.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přípustnost dovolání Procesní nástupnictví Žaloba Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:16. 3. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 25 Cdo 2633/2025-174 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Tiché a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Martiny Vršanské v právní věci žalobkyně: nezl. AAAAA (pseudonym), zastoupená M. P., právně zastoupená Mgr. Alenou Straubovou, advokátkou se sídlem Smetanova 993/8, 602 00 Brno, proti žalované: Generali Česká pojišťovna a. s., IČO 45272956, se sídlem Spálená 75/16, 110 00 Praha 1, zastoupená Mgr. Michalem Dlabolou, advokátem se sídlem U Studánky 250/3, 170 00 Praha 7, o zaplacení 200 000 Kč a 6 000 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 80 C 41/2022, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 6. 2025, č. j. 58 Co 184/2025-151, takto: Dovolání se odmítá. Odůvodnění: 1. K odvolání žalované Městský soud v Praze usnesením ze dne 12. 6. 2025, č. j. 58 Co 184/2025-151, změnil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15. 4. 2025, č. j. 80 C 41/2022-125, tak, že v řízení bude na místě žalobkyně nadále pokračováno s nezletilou AAAAA, zastoupenou M. P., právně zastoupenou advokátkou Mgr. Alenou Straubovou. Jednalo se však pouze o formulační změnu výroku, neboť odvolací soud shodně se soudem prvního stupně vyšel z toho, že původní žalobkyně M. A. (matka AAAAA), byla vážně zraněna při dopravní nehodě způsobené řidičem vozu pojištěného u žalované. Dne 14. 4. 2022 podala V. A. (matka původní žalobkyně a babička AAAAA) jménem poškozené žalobu na zaplacení částek 200 000 Kč a 6 000 000 Kč z titulu pojistného plnění, aniž by jí svědčilo zástupčí oprávnění. Dne 15. 4. 2022 poškozená zemřela. Ze zprávy notáře Mgr. Pavla Vavříčka v řízení o pozůstalosti po M. A. soudy zjistily, že jedinou dědičkou zůstavitelky M. A. ze zákonné dědické posloupnosti v první třídě dědiců podle § 1635 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, je pozůstalá nezletilá dcera AAAAA. Zákonný zástupce dědictví za nezletilou neodmítl a právní jednání za nezletilou spočívající v neodmítnutí dědictví schválil Okresní soud Brno-venkov rozsudkem ze dne 30. 9. 2024, č. j. P 255/2020-99, 2 P a Nc 226/2024, který nabyl právní moci dne 4. 12. 2024. Soudy proto podle § 107 odst. 1, 2 o. s. ř. rozhodly, že v řízení bude pokračováno s právní nástupkyní původní žalobkyně, která vstoupila do práv a povinností původní žalobkyně v tomto řízení, neboť ta po zahájení řízení ztratila způsobilost být účastnicí řízení. 2. Usnesení odvolacího soudu v celém jeho rozsahu napadla žalovaná dovoláním, jehož přípustnost spatřuje v tom, že se odvolací soud odchýlil od rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2352/2000 při řešení otázky, zda lze rozhodovat o procesním nástupnictví po žalobci bez toho, aby bylo prokázáno, že ten, kdo jeho jménem řízení zahájil, tak učinil po právu. Jako dovolací důvod uvádí nesprávné právní posouzení věci. Namítá, že žaloba byla podána jménem paní M. A., aniž by byla řádně zastoupena, přičemž odkazuje na závěry uvedené v usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 13. 6. 2022, č. j. 80 C 41/2022-20, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 7. 2022, č. j. 58 Co 258/2022-37, jimiž bylo původně řízení zastaveno. Zdůrazňuje, že soudy v těchto rozhodnutích správně posoudily nedostatek podmínek řízení. Ten spočívá jednak v neodstranitelném nedostatku podmínky řízení v podobě absence oprávnění paní V. A. k zastupování její zletilé dcery paní M. A. při podání žaloby jejím jménem, a jednak v odstranitelném nedostatku podmínky řízení v podobě ztráty způsobilosti paní M. A. být účastnicí řízení. Proto v citovaných rozhodnutích rozhodly o zastavení řízení, neboť nedostatek podmínky řízení spočívající v absenci zástupčího oprávnění již nelze odstranit (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1524/2004). V nyní napadeném rozhodnutí se však odvolací soud již vztahu mezi neodstranitelným a odstranitelným nedostatkem podmínky řízení nevěnuje. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2352/2000 dovolatelka zdůrazňuje, že „nepřichází v úvahu, aby soud přihlédl k procesnímu nástupnictví v průběhu řízení dříve, než bude prokázáno, že ten, kdo v řízení jménem ‚původního‘ účastníka jednal, měl právo tak činit.“ Paní M. A. nesporně o podání žaloby v této věci nevěděla. Na podmínku zástupčího oprávnění nelze rezignovat jen proto, aby byly zajištěny ohrožené právní zájmy třetí osoby; pokud by žaloba nebyla podána, nemohl by se nárok na náhradu nemajetkové újmy stát součástí pozůstalosti (§ 1475 odst. 2 o. z.). Dovolatelka považuje za správná původní rozhodnutí o zastavení řízení a odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 1896/2021, podle něhož zástupce zemřelé osoby nemůže do budoucna doložit zástupčí oprávnění, takže se tento nedostatek podmínky řízení považuje za neodstranitelný, což vede k zastavení řízení. Podle dovolatelky nelze rozhodovat o procesním nástupnictví po žalobci bez toho, aby bylo prokázáno, že ten, kdo jeho jménem řízení zahájil, tak učinil po právu, neboť neodstraněný nedostatek zástupčího oprávnění je vždy důvodem k zastavení řízení. Nelze-li zjistit vůli žalobce ohledně zahájení řízení, nelze říci, že by toto řízení bylo účinně zahájeno, a nelze tak v tomto řízení pokračovat, a to ani s procesním nástupcem žalobce. Svou argumentaci dovolatelka opírá i o rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 207/2021, z něhož cituje. Navrhla, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. 3. Žalobkyně ve vyjádření k dovolání uvedla, že považuje rozhodnutí za správné a judikaturu, na kterou poukazuje dovolatelka, za nepřiléhavou. Navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. 4. Nejvyšší soud posoudil dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (dále jen „o. s. ř.“) a jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), zastoupeným advokátem ve smyslu § 241 o. s. ř., shledal, že dovolání žalované není přípustné. 5. Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. 6. Podle § 241a odst. 1 o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. 7. Nejvyšší soud se otázkou následků podání žaloby osobou bez zástupčího oprávnění jménem původního žalobce zabýval v usnesení ze dne 16. 10. 2025, sp. zn. 25 Cdo 2258/2024. V tomto řízení žalobu na náhradu nemajetkové újmy podal bez zástupčího oprávnění jménem zůstavitele za jeho života jeden z jeho dědiců. Procesní úkon spočívající v podání žaloby posoudil Nejvyšší soud jako právní jednání a aplikoval na něj § 440 o. z. Zastoupenému tak vzniklo právo na dodatečné schválení právního jednání spočívajícího v podání žaloby, toto oprávnění mělo přitom majetkovou povahu, a proto smrtí oprávněného přešlo na jeho právní nástupce. Jinak řečeno, Nejvyšší soud dospěl k závěru, že jestliže dědici práv zůstavitele jako původního žalobce dodatečně v řízení o nároku na náhradu nemajetkové újmy schválí jednání osoby, která bez zástupčího oprávnění tento nárok jménem zůstavitele za jeho života uplatnila, je tím vada žaloby záležející v nepředložení plné moci odstraněna a na žalobu se hledí jako na od počátku bezvadnou. 8. Tyto závěry Nejvyššího soudu dopadají i na nyní projednávanou věc, v níž žalobu podala jménem posléze zesnulé poškozené advokátka, jež k tomu byla zplnomocněna matkou poškozené. Poškozené tak vzniklo právo na dodatečné schválení právního jednání spočívajícího v podání žaloby na náhradu nemajetkové újmy. Toto oprávnění přešlo na její dědičku a ta byla oprávněna podání žaloby dodatečně schválit. Jestliže současná žalobkyně jako dědička vstoupila do procesních práv původní žalobkyně, již dne 7. 7. 2022 zplnomocnila advokátku k podání dovolání (č. l. 46) proti