25 Cdo 4322/2019 — Nejvyšší soud

25 Cdo 4322/2019 citace  Právní věta:Účelem odpovědi, která má být uveřejněna v rozhlasovém nebo televizním vysílání podle § 35 zákona č. 231/2001 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), je uvést na pravou míru skutkové tvrzení týkající se dotčené osoby, resp. neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení doplnit nebo zpřesnit. Žalobě na uveřejnění odpovědi nemůže soud vyhovět v rozsahu, v němž navržené znění odpovědi není schopno tohoto účelu dosáhnout. Výjimka z povinnosti uveřejnit odpověď podle § 40 odst. 1 písmeno c) tohoto zákona se týká takových sdělení skutkové povahy, která nejsou vlastními sděleními provozovatele vysílání, nýbrž zprostředkováním sdělení či názorů adresovaných třetí osobou veřejnosti s využitím publikačního potenciálu rozhlasového či televizního vysílání k rozšíření dopadu a účinku podávaných informací ve prospěch autora. Od této situace je třeba odlišit případy, kdy sám provozovatel vysílání k podpoře tvrzení, která sděluje veřejnosti svým vysíláním, využije sdělení či názor osoby zainteresované na řešeném problému či experta způsobilého vysvětlit odborné aspekty věci. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 11. 2021 Spisová značka:25 Cdo 4322/2019 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:25.CDO.4322.2019.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Dobrá pověst Právo na odpověď Dotčené předpisy:§ 35 předpisu č. 231/2001 Sb. § 40 odst. 1 písm. c) předpisu č. 231/2001 Sb. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:22. 2. 2022 Publikováno ve sbírce pod číslem:78 / 2022 Anotace:Žalobkyně se, v návaznosti na dříve odvysílanou reportáž pořadu žalované, domáhala uveřejnění plného textu odpovědi žalobkyně na vznesené dotazy k předmětu její činnosti, a to v nejbližším následujícím díle pořadu. Soud prvního stupně žalobu zamítl. Učinil tak na podkladě zjištění, že odpověď požadovaná ke zveřejnění neodpovídá zákonným požadavkům dle § 35 zák. č. 231/2001 Sb., jak do svého obsahu (jelikož skutková tvrzení na pravou míru neuvádí), tak do svého nepřiměřeného rozsahu. Odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Ve věci uvedl, že odpověď žalobkyně skutková tvrzení na pravou míru neuvádí, proto ani částečně nelze požadavku na uveřejnění vyhovět. K výhradám žalobkyně, týkajícím se obsahu sdělení třetích osob uvedených v reportáži, odvolací soud zdůraznil, že se uplatní speciální pravidlo dle § 40 odst. 1 písm. c) zák. č. 231/2001 Sb., zakládající výjimku z povinnosti uveřejnit odpověď, jestliže jde o citaci sdělení třetí osoby určeného pro veřejnost nebo jeho pravdivou interpretaci. Odkázal přitom na nález Ústavního soudu ze dne 17. 2. 2004, sp. zn. III. ÚS 73/02, v němž Ústavní soud konstatoval, že i na takováto sdělení dopadá obecná občanskoprávní úprava ochrany osobnosti, a zvláštní úprava v mediálních zákonech vylučuje užití institutu odpovědi, má-li jít o reakci na citaci sdělení třetí osoby. Rozhodnutí odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním. Nejvyšší soud se tak musel vypořádat s řešení otázky předpokladů uplatnění práva na odpověď v televizním vysílání. Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 25 Cdo 4322/2019-105 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudkyň JUDr. Hany Tiché a JUDr. Martiny Vršanské v právní věci žalobkyně: KTST s.r.o., se sídlem Masařská 323/6, Opava, IČO 04592999, zastoupená Mgr. Ondřejem Kurkou, advokátem se sídlem náměstí Republiky 679/5, Opava, proti žalované: Česká televize, se sídlem Na Hřebenech II 1132/4, Praha 4, IČO 00027383, o uveřejnění odpovědi, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 16 C 249/2018, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne ze dne 10. 9. 2019, č. j. 22 Co 154/2019-77, takto: I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 10. 9. 2019, č. j. 22 Co 154/2019-77, v části výroku, jíž byl potvrzen zamítavý výrok rozsudku soudu prvního stupně ohledně požadované odpovědi ve znění: „Pokud jde o samotné zákazníky, pan J. J. jednoznačně porušil svou dobrovolně převzatou povinnost uzavřít smlouvu s vybraným dodavatelem. Přesto byl následně společností KTST nad rámec jejich povinností několikrát neúspěšně kontaktován ohledně možností další spolupráce, nicméně i přes tuto snahu společnosti KTST vyjít mu vstříc se rozhodl spolupráci se společností KTST ukončit a setrvat na svém rozhodnutí smlouvu s novým dodavatelem neuzavřít. Za to mu byla (po několika neúspěšných pokusech o telefonický kontakt za účelem nalezení oboustranně vhodného řešení) oprávněně vyúčtována smluvní pokuta, kterou bez jakýchkoliv komentářů zaplatil. Společnost KTST tedy ani neměla možnost se s panem J. dohodnout na jiném řešení vzniklé situace. Paní M. H. mimo jiné nebyla smluvní pokuta účtována vůbec, naopak jí bylo v závěru jednání společností KTST nabídnuto uzavření smlouvy s novým dodavatelem tím, že její úspora by činila nejméně 10.000 Kč ročně. Jednání s M. H. probíhalo již od počátku zcela korektně, což se změnilo až v okamžiku natáčení odvysílané reportáže.“ (odstavec 3 žalobního návrhu), a ve znění: „Povinností zákazník skutečně nemá mnoho, o to více však je jejich splnění zásadní, aby byla spravedlivě vyvážena skutečnost, že služby společnosti KTST jsou zákazníkovi poskytovány bezplatně. Proto je logické, že pro případ nesplnění těchto povinností byla sjednána tzv. smluvní pokuta. Smluvní pokuta byla přitom sjednána v souladu s veškerými právními předpisy, opět maximálně transparentně a srozumitelně, a to jak v samotné objednávce, tak také v tzv. doplňujících informacích, které tvoří nedílnou součást objednávky.“ (odstavec 6 žalobního návrhu), a ve výroku o náhradě nákladů odvolacího řízení, se zrušuje spolu s částí výroku rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 16. 5. 2019, č. j. 16 C 249/2018-51, jímž byla zamítnuta žaloba ohledně shodné části odpovědi, a s výrokem o náhradě nákladů řízení, a věc se v tomto rozsahu vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. II. Ve zbývajícím rozsahu se dovolání zamítá. Odůvodnění: Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 16. 5. 2019, č. j. 16 C 249/2018-51, zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zveřejnit v pořadu Černé ovce nejblíže následujícím po právní moci rozsudku následující odpověď: „Společnost KTST s.r.o. (dále jen „KTST“) České televizi ještě před odvysíláním reportáže s názvem „Energetická kancelář – Nesouhlas s výpovědí“ na kanálu České televize ČT1 dne 10. října 2018 v 17:40 hod poskytla ve vyčerpávajícím rozsahu vyjádření ke své činnosti a k veškerým dotazům České televize. Zejména se jednalo o dotazy ohledně smyslu a účelu smluvních pokut účtovaných zákazníkům pouze v krajních případech, a také k okolnostem smluvních vztahů se zákazníky J. J. a M. H., jejichž případy byly v rámci této reportáže řešeny. Toto vyjádření však Česká televize odvysílala pouze v nepatrném rozsahu a vytržené z kontextu. Tím došlo ke zkreslení informací v reportáži uvedených a celkového vyznění reportáže v neprospěch společnosti KTST. Tímto společnost KTST nesprávné, neúplné a jinak zkreslující informace uvedené v reportáži uvádí na pravou míru. Pokud jde o činnost společnosti KTST, ta se v rámci smluvního vztahu se zákazníky bezplatně zavazuje, a tyto povinnosti také bezezbytku plní, že zahájí a povede jednání se subjekty obchodujícími s energiemi s cílem obstarat pro zákazníka příležitost k uzavření smlouvy o dodávce energií s parametry specifikovanými zákazníkem, nebo pro zákazníka výhodnějšími, a v případě, že alespoň jedna z nabídek dodavatelů energií bude tyto parametry splňovat, informovat zákazníka o podmínkách nabídnutých některým z dodavatelů, které tyto parametry splňují. Zákazník se oproti tomu zavazuje v případě, že mu ze strany společnosti KTST bude doručena informace uvedená výše, smlouvu o dodávce energií s tímto dodavatelem uzavřít a určitou dobu v tomto vztahu setrvat. Povinností zákazník skutečně nemá mnoho, o to více však je jejich splnění zásadní, aby byla spravedlivě vyvážena skutečnost, že služby společnosti KTST jsou zákazníkovi poskytovány bezplatně. Proto je logické, že pro případ nesplnění těchto povinností byla sjednána tzv. smluvní pokuta. Smluvní pokuta byla přitom sjednána v souladu s veškerými právními předpisy, opět maximálně transparentně a srozumitelně, a to jak v samotné objednávce, tak také v tzv. doplňujících informacích, které tvoří nedílnou součást objednávky. Výše uvedené zcela jednoznačně, přehledně a transparentně vyplývá z textu jednostránkové smlouvy, kterou zákazník se společností KTST podepisuje, a také z tzv. doplňujících informací, které jsou zákazníkovi při podpisu smlouvy rovněž předávány. Vše je zákazníkovi také vysvětleno při p