Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 16. 9. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
USNESENÍ

25 Nd 67/2024

Nejvyšší soud · 16. 4. 2024

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců Mgr. Radka Kopsy a JUDr. Hany Tiché ve věci žalobkyně: J. K., proti žalované: Česká republika – Okresní soud ve Vyškově, IČO 00025160, sídlem Kašíkova 314/28, Vyškov, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované: P. K., o vyslovení neplatnosti rozhodnutí, o návrhu žalobkyně na přikázání věci jinému soudu téhož stupně, takto:

Věc vedená u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. 10 C 88/2022 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Mělníku.

Odůvodnění
1

Žalobkyně se svou žalobou domáhá zrušení usnesení Okresního soudu ve Vyškově ze dne 14. 7. 2005, č. j. D 795/91-468, a zrušení usnesení soudní exekutorky Exekutorského úřadu Brno-město JUDr. Aleny Blažkové, Ph.D., ze dne 25. 4. 2013, č. j. 006 EX 701/2007-277.

2

Podáním ze dne 19. 3. 2023 vedlejší účastník namítl podjatost všech soudců Okresního soudu ve Vyškově a navrhl přikázání věci Okresnímu soudu ve Znojmě. K návrhu vedlejšího účastníka se žalobkyně vyjádřila podáními ze dne 19. 10. 2023 a ze dne 11. 11. 2023 tak, že se s návrhem vedlejšího účastníka ztotožňuje do té míry, že aktuálně u žádného ze soudů podřízených brněnskému krajskému soudu není jistota nestrannosti, a považuje „všechny úředníky, jejichž nadřízenými jsou Mgr. Z. Kalová a JUDr. M. Čečotka, za podjaté.“ Navrhla proto „delegaci podle § 12 odst. 1. K OS ve Znojmě má zásadní výhradu, a navrhuje OS v Mělníce.“

3

O námitce, resp. o návrhu vedlejšího účastníka rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 13. 12. 2023, č. j. 13 Nc 3260/2023-86, tak, že soudci Okresního soudu ve Vyškově nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí této věci a věc se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu ve Znojmě, protože neexistují ani žádné důvody, pro které by bylo vhodné, aby byla věc přikázána uvedenému soudu.

4

Podáním ze dne 15. 1. 2024 předložil předseda senátu Okresního soudu ve Vyškově spis Nejvyššímu soudu k přikázání věci jinému soudu téhož stupně podle návrhu žalobkyně.

5

Podle § 12 o. s. ř. nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (§ 14, § 15 odst. 2 a § 16a), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně (odstavec 1). Věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).

6

Podle § 15 o. s. ř. jakmile se soudce nebo přísedící dozví o skutečnosti, pro kterou je vyloučen, oznámí ji neprodleně předsedovi soudu. V řízení lze zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu (odstavec 1). Předseda soudu určí podle rozvrhu práce soudce (přísedícího) uvedeného v odstavci 1 jiného soudce (přísedícího) nebo, týká-li se oznámení všech členů senátu, přikáže věc jinému senátu; není-li to možné, předloží věc k rozhodnutí podle § 12 odst. 1. Jde-li o vyloučení podle § 14 odst. 1 a předseda soudu má za to, že tu není důvod pochybovat o nepodjatosti soudce (přísedícího), předloží věc k rozhodnutí soudu uvedenému v § 16 odst. 1 (odstavec 2).

7

Podle § 16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

8

Podle § 16a odst. 1 o. s. ř., jestliže bylo rozhodnuto, že soudce (přísedící) je vyloučen, předseda soudu podle rozvrhu práce určí místo něho jiného soudce (přísedícího) nebo, jestliže byli vyloučeni všichni členové senátu, přikáže věc jinému senátu; není-li to možné, předloží věc k rozhodnutí podle § 12 odst. 1.

9

Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Okresnímu soudu ve Vyškově, který je příslušný k projednání a rozhodnutí věci, a Okresnímu soudu v Mělníku, jemuž má být věc podle návrhu žalobkyně přikázána (§ 12 odst. 3 věta první o. s. ř.), podmínky k přikázání věci Okresnímu soudu v Mělníku z důvodu nutnosti (§ 12 odst. 1 o. s. ř.), a ani z důvodu vhodnosti (§ 12 odst. 2 o. s. ř.), neshledal.

10

Z citovaných zákonných ustanovení vyplývá, že postupem podle § 12 odst. 1 o. s. ř. může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně tehdy, jsou-li splněny předpoklady vymezené v ustanoveních § 15 odst. 1 a 2 větě první, části věty za středníkem o. s. ř., anebo tehdy, bylo-li rozhodnuto podle ustanovení § 16 odst. 1 o. s. ř. o vyloučení soudce či soudců příslušného soudu a současně není možné určit k projednání a rozhodnutí věci jiného soudce nebo přikázat věc jinému senátu (§ 16a odst. 1 o. s. ř.).

11

Z obsahu předloženého spisu vyplývá, že žádný ze soudců Okresního soudu ve Vyškově neoznámil podle ustanovení § 15 odst. 1 o. s. ř. předsedovi tohoto soudu skutečnosti, pro které by byl vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci, a že nadřízený soud k námitce vedlejšího účastníka rozhodl o tom, že soudci Okresního soudu ve Vyškově nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí této věci. Nejsou tudíž naplněny předpoklady, za kterých může nadřízený soud rozhodnout o přikázání věci jinému soudu podle § 12 odst. 1 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2016, sp. zn. 29 Nd 231/2016, proti němuž byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 21. 3. 2017, sp. zn. II. ÚS 3994/2016, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2017, sp. zn. 20 Nd 245/2017).

12

Z návrhu žalobkyně na přikázání věci jinému soudu pak nevyplývají ani žádné další skutečnosti, jež by umožnily přijmout závěr, že přikázání věci Okresnímu soudu v Mělníku by mohlo vést k hospodárnějšímu, rychlejšímu, spolehlivějšímu či důkladnějšímu projednání věci, a jež by tak mohly být důvodem k delegaci vhodné ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř.

13

Nejvyšší soud dodává, že přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, č. 2/1993 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom uvedeného ústavního principu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod č. 3/2012 Sb. rozh. obč.).

14

Protože Nejvyšší soud v poměrech dané věci neshledal důvody pro přikázání věci jinému soudu podle ustanovení § 12 odst. 1 o. s. ř., a ani podle § 12 odst. 2 o. s. ř., rozhodl, že se věc nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Mělníku.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. 4. 2024

JUDr. Robert Waltr

předseda senátu