26 Cdo 345/2021 — Nejvyšší soud

26 Cdo 345/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:15. 4. 2021 Spisová značka:26 Cdo 345/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:26.CDO.345.2021.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Poplatky soudní Náklady řízení Dotčené předpisy:§ 9 odst. 1 předpisu č. 549/1991Sb. ve znění od 30.09.2017 § 13 předpisu č. 549/1991Sb. ve znění od 30.09.2017 § 9 odst. 1 předpisu č. 177/1996Sb. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:7. 7. 2021 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí IV.ÚS 1906/21 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 26 Cdo 345/2021-68USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobce V. H., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Filipem Kubrychtem, advokátem se sídlem v Praze, Václavské náměstí 846/1, proti žalovanému O. V., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Jiřím Payerem, advokátem se sídlem v Praze 2, Konopišťská 1153/6, o neoprávněnost výpovědi z nájmu bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 22 C 55/2019, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. července 2020, č. j. 51 Co 227/2020-36, t a k t o : I. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. července 2020, č. j. 51 Co 227/2020-36, se mění takto: Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 20. března 2020, č. j. 22 C 55/2019-25, se mění ve výroku o nákladech řízení tak, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 4 356 Kč k rukám Mgr. Jiřího Payera, advokáta se sídlem v Praze, Konopišťská 1153/6, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení; v ostatních výrocích se potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 6 178 Kč k rukám Mgr. Jiřího Payera, advokáta se sídlem v Praze, Konopišťská 1153/6, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se žalobou došlou soudu dne 8. 3. 2019 domáhá určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu ze dne 17. 4. 2018, namítaje neexistenci výpovědních důvodů. Obvodní soud pro Prahu 1 (soud prvního stupně) usnesením ze dne 30. 12. 2019, č. j. 22 C 55/2019-22, doručeným dne 9. 1. 2020, vyzval žalobce, aby do patnácti dnů od doručení usnesení zaplatil soudní poplatek z žaloby v částce 2 000 Kč; současně ho poučil o následcích nevyhovění této výzvě. Usnesením ze dne 20. 3. 2020, č. j. 22 C 55/2019-25, pak řízení zastavil (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení účastníků (výrok II.) a vrácení části soudního poplatku (výrok III.). Zastavení řízení odůvodnil tím, že žalobce nezaplatil vyměřený soudní poplatek za žalobu ve lhůtě, kterou mu stanovil, přičemž k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží (§ 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích - dále jen „zákon č. 549/1991 Sb.“). Poslední den lhůty uplynul 24. 1. 2020 (pátek) a soudní poplatek placený bezhotovostním převodem byl na účet soudu připsán až 27. 1. 2020 (pondělí). K odvolání žalobce Městský soud v Praze (odvolací soud) usnesením ze dne 23. 7. 2020, č. j. 51 Co 227/2020-36, usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se řízení nezastavuje. Odvolací soud se zabýval námitkou žalobce, podloženou potvrzením o provedení transakce, že částku 2 000 Kč uhradil příkazem ze svého účtu na účet soudu prvního stupně 24. 1. 2020, tedy ve lhůtě. S odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 21. 4. 2020, sp. zn. I. ÚS 2025/19 (dále jen „Nález“), zdůraznil, že lhůta stanovená k zaplacení soudního poplatku na základě výzvy soudu je soudcovskou lhůtou procesní. Ač se tento nález zabýval stížností stěžovatelky, která soudní poplatek uhradila v kolkových známkách prostřednictvím pošty, měl za to, že závěry zde přijaté jsou aplikovatelné i v projednávané věci. Žalobce využil jednu z možných forem úhrady soudního poplatku - úhradu převodem na účet - a k odepsání finančních prostředků došlo ve lhůtě stanovené soudem. Poplatková povinnost žalobce tak byla splněna včas, byť k připsání částky na účet soudu došlo až po skončení lhůty. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost opřel o ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a uplatnil dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř. Dovolatel nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že soudní poplatek byl žalobcem zaplacen ve lhůtě, a považuje jej za rozporný s ustálenou (v dovolání specifikovanou) judikaturou dovolacího soudu i Ústavního soudu. Podle jeho názoru neměl odvolací soud posoudit soudní poplatek za řádně a včas uhrazený, byl-li poslední den lhůty teprve odepsán z účtu žalobce, nikoli připsán na účet soudu prvního stupně. Poukazuje, stejně jako odvolací soud, na Nález, ale upozorňuje, že se týkal toliko úhrady soudního poplatku ve formě kolkových známek, a v dané věci tak nelze závěry v něm přijaté použít. Zdůrazňuje, že při posuzování okamžiku zaplacení soudního poplatku je třeba vycházet z § 166 odst. 1 a) zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), který výslovně specifikuje, že dnem platby v případě platby, která byla prováděna poskytovatelem platebních služeb, je den, kdy byla platba připsána na účet. Navrhl, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu změnil, příp. jej zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Žalobce se ve vyjádření k dovolání ztotožnil se závěry odvolacího soudu. Nejvyšší soud jako soud dovolací věc projednal a rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále opět jen „o. s. ř.“). Přitom shledal, že dovolání bylo podáno včas (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), subjektem k tomu oprávněným - účastníkem řízení, za splnění podmínky advokátního zastoupení (§ 241 odst. 1 a 4 o. s. ř.) a je přípustné podle § 237 o. s. ř., neboť se odvolací soud při posouzení splnění poplatkové povinnosti žalobce odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Podle § 13 zákona č. 549/1991 Sb. ve věcech poplatků rozhoduje a postupuje soud nebo správa soudu podle občanského soudního řádu, pokud nestanoví tento zákon jinak (odstavec 1). Při správě placení poplatků se postupuje podle daňového řádu, pokud nestanoví tento zákon jinak (odstavec 2). Za den platby se považuje u platby, která byla prováděna poskytovatelem platebních služeb nebo provozovatelem poštovních služeb, den, kdy byla připsána na účet správce daně [§ 166 odst. 1 písm. a) daňového řádu]. Otázkou, kterým okamžikem je soudní poplatek zaplacen, je-li placen bezhotovostním převodem, se Nejvyšší soud zabýval opakovaně (srov. např. usnesení ze dne 8. 11. 2016, sp. zn. 32 Cdo 3616/2016, ze dne 31. 1. 2017, sp. zn. 29 Cdo 2635/2016, ze dne 27. 8. 2019, sp. zn. 21 Cdo 1841/2019, nebo usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2019, sp. zn. 31 Cdo 3042/2018, uveřejněné pod č. 120/2019 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek). V nich dospěl k názoru, že je-li soudní poplatek placen bezhotovostním převodem, splní poplatník poplatkovou povinnost až okamžikem, kdy byla platba připsána na účet příslušného soudu. Ohledně důsledků nezaplacení soudního poplatku po novele zákona č. 549/1991 Sb., provedené zákonem č. 296/2017 Sb. s účinností od 30. 9. 2017, obecně platí, že poplatková povinnost podle § 4 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. vzniká mj. podáním žaloby, odvolání nebo dovolání, že se vznikem poplatkové povinnosti nastává i splatnost poplatku (§ 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb.) a že pro případ, kdy poplatník svou poplatkovou povinnost nesplní již při podání žaloby (odvolání, dovolání), může tak učinit v dodatečné lhůtě, přičemž podle § 9 odst. 1 a 2 zákona č. 549/1991 Sb. nebyl-li soudní poplatek zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho úhradě a stanoví mu lhůtu, po jejímž uplynutí řízení zastaví (nejde-li o n