26 Cdo 4795/2017 — Nejvyšší soud

26 Cdo 4795/2017 citace  Právní věta:Pro způsobilost pohledávek řídících se různými právními úpravami (jedna pohledávka se řídí právní úpravou účinnou do 31. 12. 2013, druhá pohledávka právní úpravou účinnou od 1. 1. 2014) k započtení je vždy rozhodná právní úprava, kterou se řídí každá z těchto pohledávek. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:20. 2. 2019 Spisová značka:26 Cdo 4795/2017 ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:26.CDO.4795.2017.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Započtení pohledávky Přechodná (intertemporální) ustanovení Dotčené předpisy:§ 1987 o. z. § 3028 odst. 3 o. z. § 3074 odst. 1 o. z. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:25. 5. 2019 Publikováno ve sbírce pod číslem:23 / 2020 Anotace:Žalobci se po žalované domáhali zaplacení dlužného nájemného ve výši 225 000 Kč a nezaplacené zálohy za služby poskytované s nájmem ve výši 20 000 Kč. Tvrdili, že s žalovanou uzavřeli dne 23. 1. 2013 smlouvu o nájmu nebytových prostor, žalovaná měla platit nájemné ve výši 45 000 Kč měsíčně a 4 000 Kč měsíčně zálohu na služby, protože však tuto svou povinnost neplnila, smlouvu vypověděli, žalovaná výpověď převzala 14. 8. 2014, nájemné a zálohy na služby za období duben – srpen 2014 neuhradila. Po skončení nájmu zanechala žalovaná v předmětných prostorách bojler, včetně zásobníku, který zakoupila za 2 900 Kč. Žalovaná uplatnila v řízení proti nároku žalobců tři kompenzační námitky. Chtěla započítat částku ve výši 2 900 Kč s tvrzením, že za tuto částku musela koupit a instalovat bojler a zásobník na ohřev vody, aby prostory mohly být využívány ke sjednanému účelu a tyto věci zůstaly v nebytovém prostoru. Další kompenzační námitkou uplatnila podle čl. V nájemní smlouvy částku ve výši 81 675 Kč, kterou uhradila za zprostředkování smlouvy. Dále požadovala započítat pohledávku ve výši 40 833 Kč, která jí měla vzniknout z titulu slevy na nájemném z důvodu nemožnosti užívat pronajatý prostor od 15. 8. 2014, neboť po výměně zámků neměla k dispozici nové klíče. Odvolací soud potvrdil napadený vyhovující výrok rozsudku soudu prvního stupně a konstatoval, že soud správně zjistil skutkový stav a v zásadě dospěl i ke správným právním závěrům. Poukázal na ustanovení § 3074 odst. 1 o. z., jenž pro nájmy stanoví princip nepravé retroaktivity. Vedle důvodů, k nimž dospěl soud prvního stupně ohledně nedůvodnosti první kompenzační námitky (účastníci si sjednali, že žalovaná nemá právo na náhradu za případné zhodnocení prostoru, bojler je věc movitá, není součástí nebytového prostoru a nic tak nebrání domáhat se jeho případného vydání), po doplnění dokazování zdůraznil, že částka 2 900 Kč byla zaplacena nejen za bojler a zásobník pro ohřev na teplou vodu, ale i za skříňku s dřezem, která nesouvisí s vodovodní instalací, a i proto je výše této pohledávky nejistá a není tak způsobilá k započtení podle § 1987 odst. 2 o. z. Ztotožnil se rovněž se závěrem soudu prvního stupně o nedůvodnosti třetí kompenzační námitky. Žalobci popřeli existenci pohledávky žalované na slevu z nájmu a s ohledem na zjištění, že žalovaná měla klíče k dispozici v nebytovém prostoru a sama uvádí tvrzení, která zpochybňují výši slevy, považoval i tuto pohledávku za nejistou a tedy nezpůsobilou k započtení podle § 1987 odst. 2 o. z. U druhé kompenzační námitky se odvolací soud ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že v situaci, kdy žalovaná v prostoru po dobu jednoho a půl roku podnikala a přenechávala ho do podnájmu, je její námitka, že jí byl předán jako nezpůsobilý, účelová. Navíc zaplacení zprostředkovatelské odměny nepovažoval za náklad, který vznikl žalované v souvislosti s předáním prostor. Nárok podle čl. V nájemní smlouvy by jí mohl vzniknout, pokud by se smlouva nerealizovala z důvodu nepřipravenosti prostor, tedy v případě, že by zaplatila za zprostředkování nájmu a přitom by prostory nemohla pro jejich nepřipravenost užívat. I tuto pohledávku tak považoval za nejistou a tedy nezpůsobilou k započtení podle § 1987 odst. 2 o. z. Nejvyšší soud se na základě žalobkyní podaného dovolání musel vypořádat s otázkou započtení pohledávek podléhajících různému právnímu režimu (účinnému do 31. 12. 2013 a od 1. 1.2014). Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 26 Cdo 4795/2017-195 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka ve věci žalobců a) M. K., narozeného XY, bytem XY, b) J. K., narozené XY, bytem XY, zastoupených Mgr. Zbyňkem Vančurou, advokátem se sídlem v Brně, Čechyňská 365/23, proti žalované Vilmos Company, s.r.o., se sídlem v Praze 6, Bělohorská 688/165, IČO 24843725, zastoupené Mgr. Tomášem Krejčím, advokátem se sídlem v Brně, Špitálka 434/23, o zaplacení částky 225.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 13 C 475/2014, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. dubna 2017, č. j. 14 Co 94/2017-173, t a k t o : I. Dovolání se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 5. 9. 2014 se žalobci po žalované domáhali zaplacení dlužného nájemného ve výši 225.000 Kč a nezaplacené zálohy za služby poskytované s nájmem ve výši 20.000 Kč. Tvrdili, že s žalovanou uzavřeli dne 23. 1. 2013 smlouvu o nájmu nebytových prostor nacházejících se v jejich domě č. p. XY na ulici XY (dále též jen „Smlouva“), žalovaná měla platit nájemné ve výši 45.000 Kč měsíčně a 4.000 Kč měsíčně zálohu na služby, protože však tuto svou povinnost neplnila, Smlouvu vypověděli, žalovaná výpověď převzala 14. 8. 2014, doposud neuhradila nájemné a zálohy na služby za období duben – srpen 2014. Obvodní soud pro Prahu 6 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 10. 10. 2016, č. j. 13 C 475/2014-142, uložil žalované zaplatit žalobcům částku 225.000 Kč s tam specifikovaným zákonným úrokem z prodlení (dále též jen „vyhovující výrok“), zamítl žalobu o zaplacení částky 20.000 Kč s úroky z prodlení (představující zálohy na služby) a uložil žalované zaplatit žalobcům náklady řízení ve výši 92.728 Kč k rukám jejich zástupce. Zjistil, že žalobci (pronajímatelé) uzavřeli s žalovanou (nájemkyní) Smlouvu, v článku V se mj. zavázali, že nepřipraví-li pronajímaný prostor tak, aby byl způsobilý k účelu nájmu, a nesplní-li svou povinnost v čl. IV odst. 1, uhradí jí veškeré náklady včetně zprostředkovatelské provize uhrazené realitní kanceláři, a to do 7 dnů od vzniku prodlení. V čl. IV odst. 1 se žalobci zaručili, že instalace plynu, elektřiny a vody jsou v souladu s právními předpisy ČR a účelem užívání, pro něž jsou prostory určeny. Nájemné bylo sjednáno ve výši 45.000 Kč měsíčně a dále bylo sjednáno, že nájemkyně nemá nárok na peněžní náhradu za případné zhodnocení nemovitosti. Dne 1. 6. 2013 uzavřela žalovaná smlouvu o podnájmu se společností BODYFUN, s.r.o., jejímž předmětem byla část nebytových prostor (tam specifikovaná) k provozování solária a doplňkového maloobchodu. Další části nebytového prostoru užívaly na základě smlouvy s žalovanou jednotlivé kadeřnice a další pracovnice kosmetických služeb. Žalovaná uzavřela dne 9. 7. 2012 se společností KLUB 01, s. r. o. smlouvu o zprostředkování smlouvy o nájmu nebytových prostor, následně došlo k uzavření Smlouvy a žalovaná uhradila společnosti za její zprostředkování částku 81.675 Kč. V srpnu 2014 byly v předmětném nebytovém prostoru vyměněny zámky (důvodem byla ztráta movitých věcí v těchto prostorách), k dohodě o předání nových klíčů s jednatelem žalované nedošlo, zaměstnankyně žalované byla o výměně zámků informována a nové klíče byly pro žalovanou uloženy v předmětném nebytovém prostoru. Dopisem ze dne 3. 9. 2014 vyzvala žalovaná žalobce k umožnění vstupu do budovy (na ulici XY). Dne 14. 8. 2014 byla žalované doručena výpověď z nájmu ze dne 29. 7. 2014, kterou jí dali žalobci pro neplacení nájemného. Žalovaná nezaplatila nájemné ve výši 45.000 Kč a zálohu za služby ve výši 4.000 Kč za měsíce duben, květen, červen, červenec a srpen 2014. Po skončení nájmu zanechala žalovaná v předmětných prostorách bojler, včetně zásobníku, který zakoupila za 2.900 Kč. Žalovaná uplatnila v řízení proti nároku žalobců tři kompenzační námitky. Chtěla započítat částku ve výši 2.900 Kč s tvrzením, že za tuto částku musela koupit a instalovat bojler a zásobník na ohřev vody, aby prostory mohly být využívány ke sjednanému účelu a tyto věci zůstaly v nebytovém prostoru (dále též jen „první kompenzační námitka“). Další kompenzační námitkou uplatnila podle čl. V Smlouvy částku ve výši 81.675 Kč (dále též jen „dr