26 Cdo 859/2025 — Nejvyšší soud

26 Cdo 859/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:6. 11. 2025 Spisová značka:26 Cdo 859/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:26.CDO.859.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přípustnost dovolání Vyklizení bytu Dotčené předpisy:§ 243c odst. 1 o. s. ř. § 237 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:12. 11. 2025 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 21.01.2026II.ÚS 186/26 Pavel Šámal Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 26 Cdo 859/2025-603 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudkyň JUDr. Jitky Dýškové a Mgr. Lucie Jackwerthové ve věci žalobkyně Nadace Český hudební fond, se sídlem v Praze 1 – Malé Straně, Besední 487/3, IČO 61381390, zastoupené Mgr. Karlem Machánkem, advokátem se sídlem v Praze, Fügnerovo náměstí 1808/3, proti žalovanému M. Š., zastoupenému JUDr. Ing. Tomášem Jiroutem, advokátem se sídlem v Praze, Západní 255/31, o vyklizení bytu, o žalobě žalovaného na obnovu řízení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 14 C 214/2015, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 10. 2024, č. j. 25 Co 184/2024-578, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3.327,50 Kč k rukám Mgr. Karla Machánka, advokáta se sídlem v Praze, Fügnerovo náměstí 1808/3, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Žalovaný napadl dovoláním usnesení Městského soudu v Praze (odvolací soud) ze dne 10. 10. 2024, č. j. 25 Co 184/2024-578, kterým potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 (soud prvního stupně) ze dne 27. 2. 2024, č. j. 14 C 214/2015-558, v části, v níž zamítl žalobu na povolení obnovy řízení a rozhodl o náhradě nákladů řízení; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. 2. Nejvyšší soud dovolání žalovaného podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), odmítl. 3. Závěr, že dovolatel v řízení neoznačil žádný důkaz, který by mohl přivodit vydání pro něj příznivějšího rozhodnutí ve věci, učiněný odvolacím soudem, dovolatel zpochybňuje prostřednictvím skutkových námitek (zejména ohledně prokázání přechodu nájmu k bytu na jeho právní předchůdce a prokázání jeho odstěhování z předmětného bytu v roce 1992), nesouhlasí s hodnocením provedeného dokazování a nabízí vlastní (odlišnou) verzi skutkového stavu, čímž uplatňuje jiný dovolací důvod, než který je uveden v § 241a odst. 1 o. s. ř. Samotné hodnocení důkazů opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v § 132 o. s. ř. nelze úspěšně napadnout (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2017, sp. zn. 31 Cdo 3375/2015, uveřejněný pod číslem 78/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nález Ústavního soudu ze dne 6. 1. 1997, sp. zn. IV. ÚS 191/96). Jen pro úplnost lze dodat, že skutková zjištění odpovídají obsahu spisu, nevykazují jakýkoliv nesoulad, soudy provedly všechny důkazy relevantní pro právní posouzení věci a své závěry náležitě odůvodnily. 4. Obstojí-li závěr odvolacího soudu (neboť dovolatel řádně nevymezil předpoklady přípustnosti dovolání), že dovolatel se z bytu v roce 1992 odstěhoval a užívací právo transformované na právo nájemní zaniklo, je nadbytečné zabývat se otázkou výkladu listiny odboru bytového hospodářství ONV v Praze 1, neboť tato není způsobilá přivodit pro žalovaného příznivější rozhodnutí ve věci a na celkový závěr o správnosti usnesení odvolacího soudu to nemůže mít žádný vliv (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2005, sp. zn. 29 Odo 663/2003, uveřejněné pod č. 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek téhož soudu ze dne 27. 4. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2539/2015, uveřejněný pod číslem 91/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Jen pro úplnost lze v tomto ohledu odkázat na závěr učiněný Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 7. 6. 2022, č. j. 26 Cdo 1089/2022-507, v němž se jednalo o jiný spor stejných účastníků, ve kterém dovolací soud dospěl ke stejným závěrům jako v posuzované věci. 5. Dovolání proti výroku o nákladech řízení, který je ostatně dovolatelem napadán jen jako výrok akcesorický, není přípustné podle § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. 6. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí). V Brně dne 6. 11. 2025 JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu