27 Cdo 1175/2021 — Nejvyšší soud

27 Cdo 1175/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:29. 3. 2022 Spisová značka:27 Cdo 1175/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:27.CDO.1175.2021.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Jednatel Odvolání Pozvánka na valnou hromadu [ Valná hromada ] Společnost s ručením omezeným Dotčené předpisy:§ 173 odst. 1 písm. c) předpisu č. 90/2012 Sb. § 184 odst. 1 předpisu č. 90/2012 Sb. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:5. 6. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 27 Cdo 1175/2021-184 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Michaely Janouškové a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci navrhovatelky K. K., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Janem Bouckým, advokátem, se sídlem v Praze 8, U Sluncové 666/12, PSČ 180 00, za účasti B. f. r., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené Mgr. Jaroslavem Rychtářem, advokátem, se sídlem v Praze 3, Sudoměřská 1038/39, PSČ 130 00, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 79 Cm 35/2017, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 10. 2020, č. j. 7 Cmo 267/2018-145, t a k t o: Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 10. 2020, č. j. 7 Cmo 267/2018-145, se ruší a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení [1] Městský soud v Praze usnesením ze dne 15. 3. 2018, č. j. 79 Cm 35/2017-37, určil, že „usnesení valné hromady účastnice společnosti B. f. r., IČO XY, konané dne 28. 12. 2016, spočívající v odvolání funkce jednatelky společností paní K. K., je neplatné“ (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.). [2] Soud prvního stupně vyšel z toho, že: 1/ Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 27. 3. 2017 se navrhovatelka domáhala vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti B. f. r. (dále též jen „společnost“), konané dne 28. 12. 2016 (dále též jen „valná hromada“), jímž byla navrhovatelka odvolána z funkce jednatelky. 2/ Navrhovatelka je společnicí společnosti; od 8. 1. 2015 byla (rovněž) její jednatelkou, druhým jednatelem byl A. Z., jenž z funkce jednatele odstoupil „podáním“ ze dne 2. 11. 2016 doručeným všem společníkům. 3/ A. Z, (následně) doručil všem společníkům „odvolání rezignace z funkce“ datované dnem 21. 11. 2016. 4/ A. Z. svolal pozvánkou ze dne 9. 12. 2016 valnou hromadu, na jejímž programu bylo (mimo jiné) pod bodem 4 „Odvolání z funkce jednatele společnosti paní K. K.“ a pod bodem 5 „Odvolání z funkce jednatele společnosti pana A. Z.“. 5/ Návrh usnesení pod bodem 4 zněl: „Valná hromada společnosti B. f. r., IČO XY, odvolává z funkce jednatele společnosti paní K. K.“, pod bodem 5 zněl: „Valná hromada společnosti B. f. r., IČO XY, odvolává z funkce jednatele společnosti pana A. Z.“. 6/ Dne 28. 12. 2016 se uskutečnila valná hromada, na níž byli přítomni všichni společníci. Při hlasování o bodu 4 bylo 50 % přítomných proti odvolání navrhovatelky z funkce jednatelky a 50 % přítomných bylo pro její odvolání z funkce jednatelky, což bylo zaznamenáno v zápisu z valné hromady. 7/ Předsedkyně valné hromady před hlasováním i po něm, s odkazem na § 173 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) [dále též jen „z. o. k.“], sdělila, že navrhovatelka nemohla svá hlasovací práva vykonávat a že byla z funkce jednatelky odvolána. 8/ Navrhovatelka podala proti rozhodnutí protest s tím, že její hlasovací práva nebyla (nemohla být) sistována, neboť se jedná o „běžné odvolání“. 9/ Dne 25. 2. 2017 byla navrhovatelka (coby jednatelka) vymazána z obchodního rejstříku. [3] Na takto ustaveném základě soud prvního stupně (poté, co shledal včasnost podaného návrhu i aktivní věcnou legitimaci navrhovatelky) dospěl k závěru, že nelze „považovat za platné hlasování o odvolání navrhovatelky z funkce jednatele za použití § 173 odst. 1 písm. c) z. o. k., neboť toto vůbec nebylo v pozvánce uvedeno“, „navrhovatelka nemohla z dané pozvánky vůbec tušit, že se jedná o hlasování, při kterém by mělo být sistováno její hlasovací právo. Hlasování je … neplatné, neboť se hlasovalo o věci, která nebyla zařazena na pořad jednání“. Z pořadu jednání se podávalo pouze to, že mělo jít o „obyčejné“ hlasování o odvolání navrhovatelky z funkce jednatelky (aniž by navrhovatelka měla hlasovací právo sistováno). Dodal, že ke změně programu nedošlo. Důvody pro aplikaci § 260 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“), soud prvního stupně neshledal. [4] Vrchní soud v Praze k odvolání společnosti v záhlaví označeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady o odvolání navrhovatelky z funkce jednatelky zamítl (první výrok), rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (druhý a čtvrtý výrok), a o odměně a náhradě hotových výdajů opatrovníka (třetí výrok). [5] Poukazuje na § 173 odst. 1 písm. c), § 184 odst. 1, § 167 odst. 1 a § 189 odst. 2 z. o. k. odvolací soud (poté, co s ohledem na obsah protestu konstatoval, že rozsah přezkumu je dán tím, „zda měla navrhovatelka právo hlasovat … o odvolání z funkce jednatelky z důvodu porušení povinností při výkonu funkce či nikoli“) uzavřel, že je-li jednatel odvoláván z důvodu porušení povinností při výkonu funkce (a společenská smlouva nestanoví jinak), je dostatečným vymezením pozvánky pouhé uvedení „odvolání jednatele“ a jeho jména; důvod je jen fakultativní skutečností („vnitřní věcí společnosti“, resp. společníků, „který nemá být jednateli zjeven“), jenž navíc (ani) existovat nemusí. Není „v rozporu se zákonem postup, kdy v pozvánce na valnou hromadu nebyl uveden důvod odvolání jednatelky, leč v průběhu valné hromady se tento důvod řeší a v závislosti na něm, resp. s jeho zohledněním, následně společníci o odvolání jednatelky hlasují – valná hromada rozhoduje“; za této situace bylo hlasovací právo navrhovatelky sistováno. Uzavřel proto, že důvod odvolání nemusel být v pozvánce uveden, jeho neuvedení nebránilo, aby jednatelka byla valnou hromadou odvolána z důvodu porušování povinností při výkonu funkce. II. Dovolání a vyjádření k němu [6] Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, jež má za přípustné dle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), navrhujíc, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. [7] Dovolatelka má za to, že usnesení odvolacího soudu závisí na zodpovězení v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud neřešené otázky, „zda nezbytnou podmínkou platnosti usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným o odvolání jednatele z funkce pro porušení povinností při výkonu funkce dle ustanovení § 173 odst. 1 písm. c) z. o. k. je informování přítomných společníků (ať už v pozvánce na valnou hromadu, či ústně během jednání valné hromady) před zahájením hlasování o tom, že existuje návrh konkrétního společníka na hlasování o odvolání jednatele v režimu § 173 odst. 1 písm. c) z. o. k. a o porušení jaké konkrétní povinnosti jednatele při výkonu funkce se jedná“. [8] Dovolatelka namítá, že odvolací soud nesprávně právně posoudil otázku (nezbytnosti) informování společníků (před zahájením hlasování valné hromady) o tom, že „existuje návrh konkrétního společníka na odvolání jednatele z funkce za podmínek ustanovení § 173 odst. 1 písm. c) z. o. k., a kterou povinnost při výkonu funkce dotyčný odvolávaný jednatel porušil“. V projednávané věci navíc ani existence takového návrhu, ani porušení povinností jednatelky, tvrzena nebyla. Společníci nebyli před hlasováním informováni o tom, že se jedná o odvolání jednatelky z funkce pro porušení povinností jednatelky při výkonu funkce, nadto nebylo ani zřejmé, o porušení jaké povinnosti (povinností) se mělo jednat. Protest vznesený navrhovatelkou tak byl řádný. [9] Dovolatelka dále tvrdí, že se odvolací soud nevyjádřil k jí namítané otázce rozporu přijatého usnesení s dobrými mravy. [10] Společnost ve vyjádření k dovolání považuje dovolání za nedůvodné a navrhuje, aby je dovolací soud odmítl. III. Přípustnost dovolání [11] Dovolání bylo podáno včas, osobou oprávněnou a splňující podmínku podle § 241 odst. 1 o. s. ř.; dovolací soud se tedy zabýval jeho přípustností. [12] Dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř. k řešení dovolatelkou předestřené otázky, jež nebyla v judikatuře dovolacího soudu dosud vyřešena. IV. Důvodnost dovolání [13] Nejvyšší soud předesílá, že věc posoudil podle zákona o obchodních korporacích, ve znění účinném do 31. 12. 2020. [14] Je tomu tak proto, že podle čl. II bodu 12. zák