27 Cdo 1605/2023 — Nejvyšší soud

27 Cdo 1605/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:21. 5. 2024 Spisová značka:27 Cdo 1605/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:27.CDO.1605.2023.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Společnost s ručením omezeným Společník Jednání ve shodě Ovládání Solidarita dlužníků Dotčené předpisy:§ 75 odst. 3 předpisu č. 90/2012 Sb. § 78 odst. 1 předpisu č. 90/2012 Sb. § 89 předpisu č. 90/2012 Sb. § 1872 odst. 1 o. z. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:22. 6. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 27 Cdo 1605/2023-244 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně ARC-Heating s. r. o., se sídlem v Plzni, Domažlická 1276/171, PSČ 318 00, identifikační číslo osoby 27984575, zastoupené Mgr. Ing. Dušanem Kopřivou, advokátem, se sídlem v Plzni, Slovanská 504/43, PSČ 326 00, proti žalovanému Ing. Michalu Mrázkovi, bytem v Úhercích, Západní 157, PSČ 330 23, zastoupenému JUDr. Martinem Janákem, advokátem, se sídlem v Plzni, Sedláčkova 212/11, PSČ 301 00, o nahrazení projevu vůle, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 49 Cm 15/2022, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 2. 2023, č. j. 7 Cmo 1/2023-216, takto: Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 2. 2023, č. j. 7 Cmo 1/2023-216, jakož i rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 17. 10. 2022, č. j. 49 Cm 15/2022-185, se ruší a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobou, doručenou soudu prvního stupně dne 18. 5. 2022, se žalobkyně domáhá, aby byla žalovanému „uložena povinnost“ odkoupit podíl žalobkyně ve společnosti ARC-Robotics s. r. o., identifikační číslo osoby 29123372 (dále jen „společnost“), ve výši 30 %. Žalobkyně svůj nárok opírá o § 89 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích; dále též jen „z. o. k.“), kdy žalovaný (coby společník společnosti) spolu s dalším společníkem Ing. Martinem Duchaněm (dále jen „M. D.“) jednají ve shodě, jsou osobami ovládajícími společnost a svým jednáním upírají žalobkyni její právo na podíl na zisku, čímž jsou naplněny podmínky pro aplikaci uvedeného ustanovení. 2. Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 17. 10. 2022, č. j. 49 Cm 15/2022-185, žalobu zamítl (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.). 3. Soud prvního stupně z výpisu z obchodního rejstříku společnosti zjistil, že společníky společnosti jsou žalobkyně, žalovaný a M. D., kdy každý z nich má podíl ve výši 30 %, a společnost ARC-H a. s. (identifikační číslo osoby 25246364) s podílem ve výši 10 %. Další provedené důkazy soud pro nadbytečnost nehodnotil. 4. Soud se předně k námitce žalovaného zabýval otázkou pasivní věcné legitimace a na základě skutkových tvrzení žalobkyně a zjištěných skutečností z obchodního rejstříku uzavřel, že žalovaný není pasivně věcně legitimován. 5. Žalovaný a společník M. D. dohromady disponují podíly, jež představují 60 % všech hlasů ve společnosti, a podle § 75 odst. 3 z. o. k. je lze „z čistě formálního hlediska“ považovat za ovládající osoby. 6. Z jazykového a logického výkladu § 89 odst. 1 z. o. k. se podle soudu prvního stupně podává, že pod pojem „ovládající osoba“ použitý v tomto ustanovení je možné „přiřadit synonymum osoby ovládající“, nikoliv však „jedna osoba z ovládajících“. Osoby jednající ve shodě podle § 78 odst. 1 z. o. k. plní své povinnosti z toho vyplývající společně a nerozdílně. To znamená, že požaduje-li žalobkyně odkup podílu po ovládající osobě, musí ho požadovat od obou těchto osob jednajících ve shodě dohromady. Je tedy nutné, aby návrh na odkoupení podílu žalobkyně směřovala vůči oběma těmto osobám společně. Pokud tak učinila pouze vůči jedné z nich, není splněna podmínka pasivní věcné legitimace na straně žalovaného. 7. Soud dále konstatoval, že „dlužnická solidarita, která právě z ust. § 78 odst. 1 z. o. k. vyplývá mezi ovládajícími osobami navzájem, přichází na řadu až poté, kdy dojde k rozhodnutí o tom, zda-li byly splněny podmínky uvedené v § 89 odst. 1 z. o. k.“, neboť v daném případě se jedná o pasivní solidaritu založenou konstitutivním rozhodnutím soudu, když pouze ten posoudí, zda jsou žalovaní společníci ovládajícími osobami. 8. Vrchní soud v Praze k odvolání žalobkyně rozsudkem ze dne 8. 2. 2023, č. j. 7 Cmo 1/2023-216, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok). 9. Odvolací soud se plně ztotožnil se zjištěními i všemi závěry soudu prvního stupně a uvedl, že v poměrech projednávané věci se může žalobkyně za splnění podmínek uvedených v § 89 odst. 1 z. o. k. domáhat nároku na odkup podílu po ovládajících osobách společně, nikoliv pouze po jedné z osob ovládajících. Samotný žalovaný s podílem ve výši 30 % nemůže být za daných okolností považován za ovládající osobu. Posouzení otázky pasivní věcné legitimace soudem prvního stupně je tudíž správné. 10. Odvolací soud neshledal důvodnou ani argumentaci žalobkyně, podle níž námitka žalovaného stran nedostatku pasivní věcné legitimace naplňuje znaky zneužívajícího jednání a porušení zásady poctivosti a zákazu zneužití práva, které nepožívá právní ochrany. II. Dovolání a vyjádření k němu 11. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), majíc za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky, zda se společník může domáhat nároku na odkup podílu podle § 89 z. o. k. po kterékoli z osob jednajících ve shodě, jež nebyla v rozhodování dovolacího soudu dosud vyřešena. 12. Dovolatelka nesouhlasí s výkladem soudů nižších stupňů, podle něhož dlužnická solidarita upravená v § 78 z. o. k. přichází na řadu až po vydání konstitutivního soudního rozhodnutí, zda-li jsou splněny podmínky § 89 odst. 1 z. o. k. Obsáhle citujíc odbornou literaturu dovolatelka dovozuje, že společenství založené § 78 odst. 1 větou druhou z. o. k. dává věřiteli těchto dlužníků právo zvolit si, zda bude o celé plnění žalovat všechny, nebo jen některé z nich, přičemž pasivně věcně legitimován je kterýkoliv solidární dlužník sám o sobě. 13. Jedná-li více osob ve shodě a společně se podílejí na výkonu vlivu, budou ze svého jednání odpovědné společně a nerozdílně. V případě naplnění podmínek pro odkup podílu podle § 89 odst. 1 z. o. k. tak společník může využít této solidarity a domáhat se u soudu práva na odkup po kterékoli osobě jednající ve shodě. Z uvedeného vyplývá, že žalovaný je sám pasivně věcně legitimován. 14. Žalovaný v podaném vyjádření k dovolání navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání žalobkyně jako nepřípustné odmítl, nebo jako nedůvodné zamítl. III. Přípustnost dovolání 15. Dovolání bylo podáno včas, osobou oprávněnou a splňující podmínku podle § 241 odst. 1 o. s. ř.; dovolací soud se proto zabýval jeho přípustností. 16. Dovolání je podle § 237 o. s. ř. přípustné pro řešení dovolatelkou formulované (v judikatuře dovolacího soudu dosud neřešené) otázky, zda společník, který není ovládající osobou nebo osobou jí ovládanou, může uplatnit právo na odkup podílu podle § 89 odst. 1 z. o. k. (za předpokladu kumulativně splněných podmínek v tomto ustanovení označených) pouze vůči jedné z osob jednajících ve shodě, jež jsou ovládajícími osobami ve smyslu domněnky uvedené v § 75 odst. 3 z. o. k. IV. Důvodnost dovolání a) Rozhodné znění použitých předpisů 17. Nejvyšší soud předesílá, že věc posoudil podle zákona o obchodních korporacích ve znění účinném od 1. 1. 2021. Je tomu tak proto, že dovolatelka v žalobě tvrdí, že k uplatnění vlivu ovládajících osob, v jehož důsledku mělo dojít k podstatnému zhoršení postavení dovolatelky (coby společnice) ve společnosti nebo k jinému podstatnému poškození jejích oprávněných zájmů, pro které po ní není možné spravedlivě požadovat, aby ve společnosti setrvala, došlo na valné hromadě společnosti dne 28. 5. 2021 (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2021, sp. zn. 27 Cdo 2451/2019). b) Použité právní předpisy 18. Podle § 75 odst. 3 z. o. k. se má za to, že osoby jednající ve shodě, které společně nakládají podílem na hlasovacích právech představujícím alespoň 40 % všech hlasů v obchodní korporaci, jsou osobami ovládajícími, ledaže stejným nebo vyšším podílem nakládá jiná osoba nebo jiné osoby jednající ve shodě. 19. Podle § 78 odst. 1 z. o. k. jednáním ve shodě je jednání dvou nebo více osob nakládajících hlasovacími právy za účelem ovlivnění, ovládání nebo jednotného řízení obchodní korporace. Osoby jednající ve shodě