27 Cdo 161/2020 — Nejvyšší soud

27 Cdo 161/2020 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:6. 4. 2021 Spisová značka:27 Cdo 161/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:27.CDO.161.2020.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Poplatky soudní Zastavení řízení Společenství účastníků řízení Dotčené předpisy:§ 91 o. s. ř. § 2 odst. 8 předpisu č. 549/1991Sb. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:21. 6. 2021 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 27 Cdo 161/2020-813 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobců a) H. J. P., narozené XY, a b) A. J., narozeného XY, obou bytem XY, proti žalované ELTON hodinářská, a. s., se sídlem v Novém Městě nad Metují, Náchodská 2105, PSČ 549 01, identifikační číslo osoby 25931474, zastoupené JUDr. Ing. Tomášem Matouškem, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, Dukelská třída 15/16, PSČ 500 02, za účasti vedlejší účastnice na straně žalobců MPM-QUALITY v. o. s., se sídlem ve Frýdku-Místku, Příborská 1473, PSČ 738 01, identifikační číslo osoby 47987430, zastoupené JUDr. Milanem Kyjovským, advokátem, se sídlem v Brně, Jaselská 202/19, PSČ 602 00, o ochranu autorského práva, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 16 C 14/2016, o dovolání žalobkyně a) H. J. P. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 9. 2019, č. j. 3 Co 87/2019-769, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: [1] Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 16. 5. 2019, č. j. 16 C 14/2016-733, zastavil řízení o odvolání žalobkyně a) H. J. P. proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 1. 2019, č. j. 16 C 14/2016-679, pro nezaplacení soudního poplatku. [2] Vrchní soud v Praze k odvolání vedlejší účastnice na straně žalobců v záhlaví označeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. [3] Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně a) H. J. P. dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř. [4] Závěr odvolacího soudu, podle něhož dovolatelka byla povinna zaplatit soudní poplatek za odvolací řízení, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, z níž se podává: 1) Z procesního hlediska mohou být účastníci vystupující na jedné straně sporu buď v postavení samostatných společníků ve smyslu § 91 odst. 1 o. s. ř., přičemž každý z nich jedná v řízení sám za sebe, nebo v postavení společníků nerozlučných podle § 91 odst. 2 o. s. ř. v případě, jde-li o taková společná práva či povinnosti, že se rozsudek musí vztahovat na všechny účastníky vystupující na jedné z procesních stran, přičemž úkony jednoho z nich platí za úkony ostatních. Pro rozlišení obou zmíněných je rozhodná povaha předmětu řízení vyplývající z hmotného práva. O nerozlučné společenství jde tam, kde hmotné právo neumožňuje, aby předmět řízení byl projednán a rozhodnut samostatně vůči každému společníkovi. 2) Ustanovení § 2 odst. 8 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, dopadá na případy, kdy povinnost zaplatit (jeden) soudní poplatek vzniká více osobám (typicky tehdy, jde-li o nerozlučné společníky). 3) Ustanovení § 2 odst. 8 zákona o soudních poplatcích, jež upravuje solidární poplatkovou povinnost, se neprosadí v případě účastníků majících postavení samostatných společníků podle § 91 odst. 1 o. s. ř. Srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2019, sp. zn. 29 Cdo 3823/2019, včetně judikatury zmíněné v jeho důvodech, a ze dne 29. 7. 2020, sp. zn. 29 Cdo 1625/2020. V judikatuře Ústavního soudu k tomu srov. např. usnesení ze dne 6. 6. 2012, sp. zn. III. ÚS 1711/12, ze dne 27. 1. 2015, sp. zn. IV. ÚS 3801/14, ze dne 19. 4. 2016, sp. zn. II. ÚS 2596/15, ze dne 19. 4. 2016, sp. zn. II. ÚS 2621/15, a ze dne 25. 2. 2020, sp. zn. II. ÚS 2795/19. [5] Postavení žalobců jako samostatných společníků přitom vyplývá ze zcela jasných, výkladové potíže nepřipouštějících, ustanovení § 26 odst. 2 ve spojení s § 8 odst. 3 a 4 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). [6] Jen pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že přípustnost dovolání nezakládá ani námitka nesprávného poučení o následcích nesplnění výzvy k zaplacení soudního poplatku, a to již z toho důvodu, že tato námitka je ve zjevném rozporu s obsahem usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 4. 2019, č. j. 16 C 14/2016-720, které splňuje náležitosti uvedené v § 9 odst. 1 a 3 zákona o soudních poplatcích. [7] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 6. 4. 2021 JUDr. Marek Doležal předseda senátu