27 Cdo 1674/2021 – Nejvyšší soud

27 Cdo 1674/2021-251 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Michaely Janouškové a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci žalobce J. H., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Janem Tryznou, advokátem, se sídlem v Praze 2, Botičská 1936/4, PSČ 128 00, proti žalovanému Bytovému družstvu XY, se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupenému Mgr. Václavem Vondráškem, advokátem, se sídlem v Praze 3, Jičínská 1616/29, PSČ 130 00, o nahrazení projevu vůle uzavřít smlouvu o převodu bytové jednotky, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 77 Cm 89/2018, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 2. 2021, č. j. 4 Cmo 140/2020-220, takto: Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 2. 2021, č. j. 4 Cmo 140/2020-220, se ruší a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: [1] Žalobou doručenou Městskému soudu v Praze dne 20. 6. 2018 se žalobce domáhá, aby soud nahradil projev vůle Bytového družstva XY (dále též jen „družstvo“ nebo „žalovaný“) uzavřít se žalobcem smlouvu o převodu bytové jednotky ve znění specifikovaném v petitu žaloby. [2] Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 9. 6. 2020, č. j. 77 Cm 89/2018-149, žalobu zamítl (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.). [3] Soud prvního stupně vyšel (mimo jiné) z toho, že: 1) Družstvo je vlastníkem bytu č. XY v budově č. p. XY, která je součástí pozemku parc. č. XY v k. ú. XY (dále též jen „byt“). 2) Žalobce byl ke dni 9. 12. 2009 přijat za člena družstva. Mezi žalobcem a družstvem byla dne 4. 8. 2011 uzavřena smlouva o nájmu bytu. 3) Členská schůze družstva dne 19. 4. 2017 schválila, že po vymezení jednotek v domě bude proveden bezúplatný převod jednotek do vlastnictví členů družstva, kteří jsou nájemci bytů uvedených v zápisu a nebytového prostoru – ateliéru a přispěli svými členskými vklady na pořízení objektu XY č. p. XY, nejpozději do tří měsíců ode dne konání členské schůze. V případě, že vymezení jednotek nastane později, běží tato lhůta ode dne doručení rozhodnutí příslušného katastrálního úřadu o vymezení jednotek v budově, přičemž do lhůty se nezapočítává doba, po kterou bude katastrální úřad provádět řízení o vkladu. 4) Žalobce byl rozhodnutím představenstva družstva ze dne 18. 5. 2020 vyloučen z družstva z důvodu nesložení zálohy na náklady spojené s opravou budovy a úpravami bytu ve výši 790.000 Kč; dopis o vyloučení převzal dne 21. 5. 2020. [4] Na takto ustaveném základě soud prvního stupně, cituje rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2017, sp. zn. 29 Cdo 4608/2015, uzavřel, že „nemůže nahradit projev vůle žalovaného za situace, kdy by mezi účastníky uzavřel smlouvu, která není v pořádku, neboť údaje v ní uvedené neodpovídají skutečnému stavu, a to v popisu bytu“. V řízení o nahrazení projevu vůle dle § 161 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), je povinností soudu posuzovat „návrh zásadně jako celek, tedy v tom znění, jak se nahrazení projevu vůle žalobce domáhá, aniž by byl oprávněn do jeho obsahu jakkoli zasahovat a provádět jeho úpravy, neboť je vázán návrhem na zahájení řízení“. [5] Podle soudu by tím „sám vytvářel rozpor – neurčitost. Pokud žalobce trvá na tom, aby žalovaný plnil svoji povinnost, je i na něm, aby plnil i on své povinnosti. Je tedy na žalobci, aby tento rozpor odstranil, a teprve poté, nebude-li ze strany žalovaného zde vůle smlouvu o převodu bytové jednotky se žalobcem uzavřít, se po soudu domáhal vydání rozhodnutí o nahrazení projevu vůle“. [6] Soud měl jinak všechny námitky družstva, podle nichž žalobce neměl splnit předpoklady pro vznik povinnosti družstva uzavřít s ním smlouvu o převodu vlastnického práva k bytu, za nedůvodné. [7] Vrchní soud v Praze k odvolání žalobce v záhlaví označeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil (první výrok), ve výroku II. je změnil co do výše náhrady nákladů řízení (druhý výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (třetí výrok). [8] Odvolací soud po doplnění dokazování rozhodnutím členské schůze ze dne 9. 7. 2020 o zamítnutí námitek proti rozhodnutí o vyloučení žalobce z družstva a potvrzení rozhodnutí o vyloučení, včetně doručenky o doručení rozhodnutí žalobci dne 16. 7. 2020, dospěl k závěru, že v důsledku vyloučení žalobce z družstva zaniklo (v průběhu odvolacího řízení) jeho členství v družstvu a rovněž tak i nájem bytu, čímž žalobce ztratil aktivní věcnou legitimaci. Zahájení řízení o neplatnost vyloučení nemá ve vztahu k zániku členství žalobce v družstvu „odkladný účinek“. Na tomto závěru „nic nemění ani ustanovení § 620 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) [dále též jen „z. o. k.“]“, jež je podle odvolacího soudu nutno vykládat tak, že „žalobce nemá až do doby pravomocného skončení soudního řízení … nárok na vypořádací podíl a naopak, žalovaný by neměl uvolněný byt převést do vlastnictví třetích osob“. [9] Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež má za přípustné podle § 237 o. s. ř. k řešení (v judikatuře Nejvyššího soudu dosud neřešené) otázky, „jaké jsou účinky“ § 620 odst. 2 z. o. k. „ve vztahu k aktivní věcné legitimaci člena družstva k vedení řízení o nahrazení projevu vůle s převodem bytové jednotky, která je ve vlastnictví družstva, do vlastnictví tohoto člena družstva“. [10] Dovolatel má za to, že § 620 odst. 2 z. o. k. je (jako speciální ustanovení ve vztahu k § 619 z. o. k.) nutno vykládat tak, že až do skončení řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí o vyloučení z družstva má vylučovaný člen (nadále) postavení člena družstva; opačný výklad by dával družstvu efektivní nástroj umožňující zabránit členovi domoci se žalobou uplatněného nároku (jenž je podmíněn trváním členství v družstvu); k širšímu výkladu § 620 odst. 2 z. o. k. se kloní i literatura (z níž dovolatel cituje). [11] Rozsudek nahrazující „projev vůle s převodem bytu“ je podle názoru dovolatele („co do svých důsledků“) deklaratorní, „de facto uskutečňuje nárok, který vznikl již v minulosti“ (dovolatel v této souvislosti odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2016, sp. zn. 29 Cdo 3845/2014). Odvolací soud nezohlednil, že právním důvodem převodu bytu do vlastnictví je (již) usnesení členské schůze z 19. 4. 2017. Ke dni jeho přijetí dovolatel všechny podmínky pro převod bytu splňoval, pozdější vyloučení dovolatele z družstva pak již na závěr o jeho aktivní věcné legitimaci nemůže mít vliv. [12] Dovolatel dále namítá, že odvolací soud nesprávně (v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu, z níž dovolatel cituje) posoudil jeho návrh na přerušení odvolacího řízení do pravomocného skončení řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze o jeho vyloučení z družstva, nezohlednil „otázku hospodárnosti řízení jako celku“, přičemž tato vada mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. [13] Dovolatel navrhuje dovolání odmítnout jako nepřípustné, případně je zamítnout jako nedůvodné, maje napadené rozhodnutí za správné. [14] Dovolání je přípustné k řešení otázky výkladu § 620 odst. 2 z. o. k., Nejvyšším soudem doposud v souvislostech otevřených v dovolání neřešené. [15] Podle § 617 z. o. k. o vyloučení člena z družstva rozhoduje představenstvo nebo jiný orgán určený stanovami (odstavec první). Rozhodnutí o vyloučení musí mít písemnou formu. Rozhodnutí obsahuje i poučení o právu vylučovaného člena podle § 618 (odstavec třetí). [16] Podle § 618 odst. 1 z. o. k. proti rozhodnutí o vyloučení může člen podat odůvodněné námitky k členské schůzi ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení oznámení o vyloučení; to platí i v případě, že o vyloučení rozhodla členská schůze; k námitkám podaným v rozporu s tím se nepřihlíží. [17] Podle § 619 z. o. k. členství vylučované osoby zaniká marným uplynutím lhůty pro podání námitek nebo dnem, kdy bylo vylučované osobě doručeno rozhodnutí členské schůze o zamítnutí námitek. [18] Podle § 620 z. o. k. proti rozhodnutí členské schůze a) o zamítnutí námitek, nebo b) o vyloučení, jestliže o vyloučení rozhodovala podle stanov členská schůze, může vylučovaná osoba podat ve lhůtě 3 měsíců ode dne doručení rozhodnutí návrh soudu na prohlášení rozhodnutí o vyloučení za neplatné (odstavec první). Do doby uplynutí lhůty pro podání návrhu u soudu nebo do doby pravomocného skončení soudního řízení družstvo nemůže vůči členovi uplatnit žádná práva plynoucí ze zániku jeho členství (odstavec druhý). [19] Podle § 622 odst. 4 z. o. k. bylo-li rozhodnutí o vyloučení zrušeno nebo rozhodla-li členská schůze nebo soud, že námitky člena proti rozhodnutí o vyloučení jsou důvodné, platí, že členství v družstvu nezaniklo. [20] Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se podává, že: 1) Vyloučení z družstva je citelnou sankcí, jíž družstvo může postihnout porušování členských povinností (§ 575 odst. 2 z. o. k.), neboť členu družstva v důsledku vyloučení zaniká účast v družstvu a práva z