27 Cdo 2699/2022 — Nejvyšší soud

27 Cdo 2699/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:13. 9. 2023 Spisová značka:27 Cdo 2699/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:27.CDO.2699.2022.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Bytové družstvo [ Družstvo ] Jednotka Nebytové prostory Dotčené předpisy:§ 24 odst. 1,4 předpisu č. 72/1994 Sb. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:18. 11. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 27 Cdo 2699/2022-449 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci navrhovatelů a) M. S., a b) M. S., obou zastoupených Mgr. Zdeňkem Tomášem, advokátem, se sídlem v Pardubicích, Na Hrádku 1940, PSČ 530 02, za účasti , za účasti Stavebního bytového družstva Pernštejn, se sídlem v Pardubicích, třída Míru 2672, PSČ 530 02, identifikační číslo osoby 00486337, o nahrazení projevu vůle, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích pod sp. zn. 54 Cm 92/2013, o dovolání navrhovatelů proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 5. 2022, č. j. 4 Cmo 1/2021-340, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: [1] Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích usnesením ze dne 25. 9. 2020, č. j. 54 Cm 92/2013-300, zamítl návrh, aby Stavebního bytového družstva Pernštejn (dále též jen „bytové družstvo“) s navrhovateli uzavřelo dnem právní moci usnesení smlouvu o převodu vlastnického práva k jednotkám bytového družstva ve znění, které je nedílnou součástí usnesení jako jeho příloha (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.). [2] Jde přitom již o druhé rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé. První rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 12. 4. 2018, č. j. 54 Cm 92/2013-186, jímž soud návrh zamítl, Vrchní soud v Praze k odvolání navrhovatelů usnesením ze dne 28. 8. 2019, č. j. 4 Cmo 194/2018-222, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. [3] Soud prvního stupně vyšel (mimo jiné) z toho, že: 1) Odbor územního plánování a architektury Městského národního výboru Pardubice vydal dne 9. 6. 1983 rozhodnutí o umístění stavby 52 bytových jednotek včetně občanského vybavení, distribuce, pošty a garáží s podmínkou, že objekt bude sestávat jak z bytových jednotek, tak provozních prostor. Účelem rozhodnutí bylo zajistit pozemky potřebné pro výstavbu bytových jednotek svépomocí a zároveň zajistit prostory občanské vybavenosti ve středu města určené pro nejširší veřejnost. 2) Dne 30. 8. 1984 uzavřely Stavební bytové družstvo Družba Pardubice (dále též jen „právní předchůdce bytového družstva“), Potraviny Hradec Králové a Východočeské ředitelství spojů Pardubice smlouvu o sdružení finančních prostředků k výstavbě obytného objektu s vestavěnými provozními prostorami (dále též jen „smlouva o sdružení“). Ze smlouvy o sdružení vyplývá, že výstavba objektu vyžadovala vytvoření finančního zdroje ve výši 27.246.000 Kč. Smluvní strany se dohodly na rozvržení podílů tak, že právní předchůdce bytového družstva zaplatí za obytnou část a garáže 11.937.000 Kč, Potraviny Hradec Králové zaplatí za „distribuci“ 10.924.000 Kč a Východočeské ředitelství spojů Pardubice zaplatí za poštu 1.088.000 Kč. Dále se dohodly, že vlastníkem objektu je právní předchůdce bytového družstva. 3) V řízení vedeném u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 18 C 70/2005, jehož účastníky byly bytové družstvo a Česká pošta, s. p., došlo k vypořádání a vyrovnání vztahů ze smlouvy o sdružení. Soud v tomto řízení vyšel ze zjištění, že Česká pošta, s. p., se podílela na výstavbě objektu investičními prostředky ve výši 1.230.000 Kč. 4) Navrhovatelé jsou členy bytového družstva a nájemci bytové jednotky č. 2669/18 v budově č. p. XY v katastrálním území XY v obci XY. 5) Podle článku XXXI. bodu 1 stanov bytového družstva ze dne 12. 6. 2012 „členové družstva, kteří nevyzvali … družstvo k uzavření smlouvy o převodu vlastnictví k družstevnímu bytu (ke garáži), k němuž mají právo družstevního nájmu, případně s nimiž družstvo dosud neuzavřelo smlouvu o převodu vlastnictví k tomuto družstevnímu bytu (ke garáži), nebo byla-li tato smlouva sice uzavřena, ale nebyl ohledně ní proveden vklad do katastru nemovitostí, mají právo na bezplatný převod předmětného družstevního bytu, garáže, spoluvlastnického podílu na společných částech domu a spoluvlastnického podílu na komerčních nebytových prostorách, jestliže nejpozději do tří měsíců od data konání členské chůze, … uzavřou s družstvem smlouvu o budoucí smlouvě o převodu bytu (garáže), spoluvlastnického podílu na společných částech domu a spoluvlastnického podílu na komerčních nebytových prostorách a o budoucí smlouvě o úplatném přenechání práva hospodaření s komerčními nebytovými prostorami a o jejich správě s obsahem podle odst. 2“. 6) Dopisem ze dne 23. 6. 2013, doručeným bytovému družstvu dne 28. 6. 2013, vyzvali navrhovatelé bytové družstvo k uzavření smlouvy o převodu bytové jednotky, garáže, spoluvlastnického podílu na společných částech a na komerčních nebytových prostorách do jejich vlastnictví. 7) Členská schůze bytového družstva konaná dne 22. 10. 2013 rozhodla mimo jiné o vypracování „detailních variant realizace převodu bytů a podílů na nebytových prostorech“ do konce března 2014. 8) Podle článku 69 bodu 1 stanov bytového družstva ze dne 12. 11. 2014, účinných ke dni rozhodnutí soudu, „členové družstva, kteří dosud nevyzvali družstvo k uzavření smlouvy o převodu vlastnictví k družstevnímu bytu (ke garáži), k němuž mají právo družstevního nájmu (dále jen ‚jednotka‘), mají právo na bezplatný převod jednotky (včetně podílu na pozemcích) …, jestliže požádají družstvo o převod vlastnictví jednotky“. [4] Na takto ustaveném základě dospěl soud prvního stupně k závěru, podle něhož nejsou splněny podmínky pro bezplatný převod spoluvlastnického podílu na komerčních nebytových prostorách do vlastnictví navrhovatelů podle § 24 odst. 4 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění účinném do 31. 12. 2013. [5] Na financování komerčních nebytových prostor se podle soudu nepodíleli členskými vklady pouze nájemci bytových jednotek v budově, nýbrž tři subjekty na základě smlouvy o sdružení, mezi nimiž došlo následně po změně politických poměrů k vypořádání. Od počátku nebylo míněno, že se bude jednat o prostory, na jejichž financování se měli podílet nebo podíleli členskými vklady pouze nájemci jednotek v budově. V daném případě šlo o specifický případ v tom smyslu, že následně právě na základě změny politických poměrů muselo dojít k vypořádání, ať už soudním rozhodnutím nebo postupně uzavíranými smlouvami. [6] Dále soud uzavřel, že stanovy bytového družstva ze dne 12. 6. 2012 jsou v článku XXXI. neplatné, resp. jsou v rozporu s právním předpisem, a obsah uvedeného článku je „ne zcela srozumitelný a určitý“. [7] Vrchní soud v Praze k odvolání navrhovatelů v záhlaví označeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně změnil ve výroku II. ohledně výše náhrady nákladů řízení, jinak je v tomto výroku, jakož i ve výroku I., potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok). [8] Odvolací soud se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně, podle nichž komerční nebytové prostory „zbudované“ za pomoci finančních prostředků dalších subjektů pod režim zákona o vlastnictví bytů nespadají. [9] Podle odvolacího soudu u komerčních nebytových prostor, „dříve občanské vybavenosti – pošty a obchodu s potravinami, nebylo s využitím členských podílů vůbec počítáno“ a pouze změna politických poměrů byla příčinou toho, že se subjekty mezi sebou vypořádaly. Smyslem zákona o vlastnictví bytů, tedy ani § 24 odst. 4, nebylo řešení otázky vypořádání vztahů mezi bytovým družstvem a družstevníky ohledně majetku, který bytové družstvo „v průběhu času nabude“. [10] Dovozovali-li navrhovatelé svůj nárok primárně z článku XXXI. stanov, je tento pro vnitřní rozpornost, tedy neurčitost neplatný podle § 37 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013. [11] Proti usnesení odvolacího soudu podali navrhovatelé dovolání, jehož přípustnost opírají o § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), majíce za to, že výklad a aplikace ustanovení § 24 odst. 4 zákona o vlastnictví bytů, zejména věty třetí, dosud nebyla dovolacím soudem „nikterak řešena“. [12] Dovolatelé namítají, že odvolací soud „naprosto neobjektivně a neodůvodněn