27 Cdo 311/2023 — Nejvyšší soud

27 Cdo 311/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:15. 5. 2024 Spisová značka:27 Cdo 311/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:27.CDO.311.2023.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Bytové družstvo [ Družstvo ] Dědické řízení Družstevní podíl [ Družstvo ] Nájem družstevního bytu [ Nájem bytu ] Dotčené předpisy:§ 705 odst. 2 obč. zák. § 707 odst. 2 obč. zák. § 737 předpisu č. 90/2012 Sb. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:11. 6. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 27 Cdo 311/2023-341 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobců a) Z. K., a b) B. K., společně zastoupených Mgr. Petrem Vymazalem, advokátem, se sídlem v Liberci, Valdštejnská 381/6, PSČ 460 01, proti žalované B. V., zastoupené Mgr. Milanem Šikolou, advokátem, se sídlem v Brně, Skalky 2918/28, PSČ 616 00, o zaplacení 565.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 12 C 20/2019, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 6. 2022, č. j. 28 Co 85/2022-299, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit každému ze žalobců na náhradě nákladů dovolacího řízení 9.338,78 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám jejich zástupce. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení [1] Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 29. 6. 2021, č. j. 12 C 20/2019-212, uložil žalované povinnost zaplatit každému ze žalobců 282.500 Kč s příslušenstvím (výroky I. a II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III.). [2] Vyšel přitom zejména z toho, že: 1) Žalovaná nabyla spolu s otcem žalobců do bezpodílového spoluvlastnictví manželů družstevní podíl v Okresním stavebním bytovém družstvu (dále jen „bytové družstvo“), s nímž byl spojen nájem družstevního bytu. 2) Jejich manželství bylo rozvedeno dne 14. 2. 1998, avšak nedošlo k vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů. 3) Otec žalobců (bývalý manžel žalované) zemřel dne XY. 4) Podle usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne 5. 8. 2016, č. j. 35 D 360/2016-89, nabyli žalobci v pozůstalostním řízení „právo na vypořádání společného družstevního podílu v Okresním stavebním bytovém družstvu (…) odpovídající ke dni úmrtí zůstavitele jedné polovině výše uvedeného družstevního podílu“. 5) Žalovaná dne 6. 9. 2017 převedla družstevní podíl za kupní cenu 1.130.000 Kč, aniž by žalobcům poskytla odpovídající plnění v rozsahu (celkově) jedné poloviny kupní ceny (565.000 Kč). K převodu družstevního podílu si od žalobců vyžádala plné moci. [3] Soud prvního stupně, vycházeje z toho, že do tří let od rozvodu manželství a zániku „společného jmění manželů“ nedošlo ani k dohodě bývalých manželů, ani k rozhodnutí soudu o zrušení jejich společného nájmu družstevního bytu a určení, kdo z nich bude jako člen bytového družstva dále nájemcem bytu, a odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 7. 2015, sp. zn. 22 Cdo 354/2015, dovodil, že hodnota členského podílu přešla v souladu s § 150 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), do režimu podílového spoluvlastnictví bývalých manželů s tím, že každému z bývalých manželů náležela jedna polovina této hodnoty. [4] Každý ze žalobců tak podle soudu „pravomocně nabyl dědictví, jehož součástí je nikoliv právo na vypořádání družstevního podílu s žalovanou, odpovídající ke dni úmrtí zůstavitele jedné polovině členského podílu (jak je uvedeno v rozhodnutí o pozůstalosti), ale jedna polovina členského podílu v bytovém družstvu [§ 737 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích); dále jen „z. o. k.“], jak vyplývá z § 1633 a § 1635 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“), podle nichž dědí žalobci pozůstalost stejným dílem.“ [5] Jestliže žalovaná, jakožto spoluvlastnice družstevního podílu (se spoluvlastnickým podílem o velikosti jedné poloviny) a zmocněnkyně žalovaných (jimž každému náležel spoluvlastnický podíl na družstevním podílu o velikosti jedné čtvrtiny), tento družstevní podíl prodala, zaniklo ke dni převodu družstevního podílu společné členství žalobců a žalované v bytovém družstvu. Každému ze žalobců tak náleží jedna čtvrtina obvyklé hodnoty družstevního podílu, jež odpovídá sjednané kupní ceně. [6] Městský soud v Praze jako soud odvolací ve výroku označeným rozsudkem k odvolání žalované rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok), maje skutkové i právní závěry soudu prvního stupně za správné. II. Dovolání a vyjádření k němu [7] Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), majíc za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky, zda nedošlo-li za předchozí právní úpravy po rozvodu manželství ke zrušení společného členství manželů v bytovém družstvu a společného nájmu družstevního bytu na základě dohody či rozhodnutím soudu, trvalo společné členství manželů v bytovém družstvu a trval společný nájem bytu manžely, a to až do smrti jednoho z manželů, či zda marným uplynutím zákonné lhůty k vypořádání „společného jmění manželů“ (dohodou či soudním rozhodnutím) došlo k transformaci družstevního podílu, včetně členství v družstvu, ze zákona na podílové spoluvlastnictví bývalých manželů, kdy předmětem dědictví po zemřelém manželovi je spoluvlastnický podíl na družstevním (členském) podílu. [8] Dovolatelka má za to, že se odvolací soud při řešení této otázky odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, reprezentované rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2012, sp. zn. 33 Cdo 3689/2010. [9] Podle přesvědčení dovolatelky nebyly společný nájem a tudíž ani společné členství v bytovém družstvu po rozvodu jejího manželství s otcem žalobců zrušeny dle § 705 odst. 2 obč. zák. a trvaly až do okamžiku smrti bývalého manžela. Smrtí bývalého manžela došlo k zániku společného členství a dovolatelka se stala jedinou členkou družstva a jedinou nájemkyní (dle § 707 odst. 2 obč. zák.) s povinností vypořádat hodnotu členských práv a povinností, tedy vyplatit žalobcům polovinu hodnoty členských práv a povinností (družstevního podílu). [10] Dovolatelka nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, kterým „upravil“ závěr pozůstalostního řízení, čímž konstatoval, že žalobcům nenáleží právo na vypořádání, ale přímo polovina podílu v bytovém družstvu. Na základě uvedeného odvolací soud přiznal žalobcům žalovanou částku. Dovolatelka však činí spornou výši uplatněného nároku, neboť rozhodným okamžikem (zrušení společného nájmu a společného členství v bytovém družstvu) pro určení obvyklé ceny družstevního podílu je smrt bývalého manžela, nikoliv uzavření smlouvy o převodu družstevního podílu. Náleží-li žalobcům právo na vypořádání, nemohlo dojít prodejem předmětného družstevního podílu k bezdůvodnému obohacení dovolatelky na úkor žalobců (jak tvrdí odvolací soud). [11] Dovolatelka navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a rozsudek soudu prvního stupně a věc vrátil posledně označenému soudu k dalšímu řízení. [12] Žalobci považují napadené rozhodnutí za správné a dovolání za nepřípustné, popřípadě nedůvodné. Zdůrazňují, že dovolatelka se na jejich úkor bezdůvodně obohatila, ponechala-li si celou kupní cenu za převedený družstevní podíl, bez ohledu na to, zda žalobci nabyli přímo spoluvlastnický podíl na družstevním podílu, či zda nabyli právo na vypořádání poloviny hodnoty družstevního podílu. III. Přípustnost dovolání [13] Dovolání bylo podáno včas, osobou oprávněnou a splňující podmínku podle § 241 odst. 1 o. s. ř.; dovolací soud se proto zabýval jeho přípustností. [14] Dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř. pro zodpovězení dovolatelkou předestřené otázky, jež dosud nebyla v souvislostech obdobných jako v projednávané věci Nejvyšším soudem vyřešena. IV. Důvodnost dovolání [15] Podle § 705 odst. 2 obč. zák. nabyl-li práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu jeden z rozvedených manželů před uzavřením manželství, zanikne právo společného nájmu bytu rozvodem; právo byt užívat zůstane tomu z manželů, který nabyl práva na nájem bytu před uzavřením manželství. V ostatních případech společného nájmu družstevního bytu rozhodne soud, nedohodnou-li se rozvedení manželé, na návrh jednoho z nich o zrušení tohoto práva, jakož i o tom, kdo z nich bude jako člen družstva dále nájemcem bytu; tím zanikne i společné členství rozvedených manželů v družstvu. [16] Podle § 707 odst. 2 obč. zák. jde-li o byt družstevní,