27 Cdo 337/2020 — Nejvyšší soud

27 Cdo 337/2020 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:24. 2. 2021 Spisová značka:27 Cdo 337/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:27.CDO.337.2020.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Spolek (o. z.) [ Korporace (o. z.) ] Myslivost Přípustnost dovolání Dotčené předpisy:§ 243c odst. 1, 2 o. s. ř. § 32 odst. 6 předpisu č. 449/2001Sb. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:2. 5. 2021 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí IV.ÚS 886/21 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 27 Cdo 337/2020-404 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobce P. P., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Ladislavem Rychtářem, advokátem, se sídlem v Praze 6, U Hadovky 564/3, PSČ 160 00, proti žalovanému Mysliveckému spolku Trnava Bratřice, se sídlem v Pacově, Jetřichovec 49, PSČ 395 01, identifikační číslo osoby 01452835, zastoupenému JUDr. Jakubem Vozábem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 4, Na květnici 713/7, PSČ 140 00, o uložení povinnosti přijmout žalobce za člena žalovaného, vedené u Okresního soudu v Pelhřimově pod sp. zn. 5 C 22/2015, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 17. 10. 2019, č. j. 15 Co 288/2019-378, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 4.114 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce. Odůvodnění: [1] Okresní soud v Pelhřimově rozsudkem ze dne 15. 6. 2015, č. j. 5 C 22/2015-125, uložil žalovanému povinnost přijmout žalobce za svého člena do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.). [2] Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře k odvolání žalovaného rozsudkem ze dne 20. 10. 2015, č. j. 15 Co 512/2015-157, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil ve výroku ve věci samé (první výrok), změnil je ve výroku o nákladech řízení (druhý výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (třetí výrok). [3] Nejvyšší soud k dovolání žalovaného rozsudkem ze dne 15. 2. 2018, č. j. 29 Cdo 467/2016-192, zrušil obě výše označená rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. [4] Okresní soud v Pelhřimově rozsudkem ze dne 6. 6. 2019, č. j. 5 C 22/2015-326, zamítl žalobu o uložení povinnosti žalovanému přijmout žalobce za svého člena (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.). [5] Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře rozsudkem ze dne 17. 10. 2019, č. j. 15 Co 288/2019-378, k odvolání žalobce rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok). [6] Proti naposledy uvedenému rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř. [7] Dovoláním otevřenou otázku výkladu § 32 odst. 6 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, odvolací soud zodpověděl v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, jakož i se závazným právním názorem, vyjádřeným Nejvyšším soudem v předchozím kasačním rozhodnutí (srov. dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2018, sp. zn. 27 Cdo 96/2018, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2020, sp. zn. 27 Cdo 872/2019, a rozhodnutí v nich citovaná). [8] Nejsou-li zde další zájemci o členství v žalovaném spolku, jimž právo přednosti nesvědčí, nemohlo dojít k aktivaci přednostního práva dovolatele na přijetí za člena žalovaného spolku. Ustanovení § 32 odst. 6 zákona o myslivosti nezakládá (samo o sobě a bez dalšího) právo vlastníka honebního pozemku na přijetí za člena mysliveckého spolku, který má pronajatu honitbu. [9] Na uvedených závěrech nejsou způsobilé ničeho změnit ani tvrzení dovolatele, podle nichž zrušení dřívějšího občanského sdružení, jehož byl členem, a založení žalovaného v roce 2013 představuje obcházení § 32 odst. 6 zákona o myslivosti, neboť k němu mělo dojít jen proto, aby dovolateli (a dalším dvěma osobám) bylo znemožněno být členy mysliveckého sdružení (spolku). Měl-li dovolatel za to, že rozhodnutí orgánu předchozího mysliveckého sdružení (jehož byl členem) o svém zrušení odporovalo zákonu, mohl (a měl) se tomuto rozhodnutí bránit postupem podle § 15 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. [10] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 234f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí. V Brně dne 24. 2. 2021 JUDr. Petr Šuk předseda senátu