27 Cdo 3669/2023 — Nejvyšší soud

27 Cdo 3669/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:3. 4. 2024 Spisová značka:27 Cdo 3669/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:27.CDO.3669.2023.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Exekuční příkaz Podíl v obchodní korporaci [ Obchodní korporace ] Dotčené předpisy:§ 206 předpisu č. 90/2012 Sb. § 46 předpisu č. 120/2001 Sb. § 320ab odst. 5 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:6. 5. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 27 Cdo 3669/2023-844 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka, soudkyně JUDr. Lenky Broučkové a soudce JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobce Ing. Jiřího Zachardy, bytem v Klatovech, Akátová 578, PSČ 339 01, zastoupeného JUDr. Petrem Bauerem, advokátem, se sídlem v Plzni, Purkyňova 593/10, PSČ 301 00, proti žalované 1) BETONOVÉ STAVBY - GROUP, s. r. o., se sídlem v Předslavi, č. p. 99, PSČ 339 01, identifikační číslo osoby 64834131, zastoupené Mgr. Davidem Šmrhou, advokátem, se sídlem v Plzni, Malická 1576/11, PSČ 301 00, a žalované 2) EMP HOLDING ANSTALT, se sídlem v Triesenbergu, Tristelstrasse 36, PSČ 9497, Lichtenštejnské knížectví, reg. č. FL-0002.136.387-5, zastoupené JUDr. Petrem Kubešem, Ph. D., advokátem, se sídlem v Klatovech, nám. Míru 65, PSČ 339 01, o určení společníka ve společnosti, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 41 Cm 79/2019, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 5. 2023, č. j. 19 Cmo 53/2022-678, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit první žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce. III. Žalobce je povinen zaplatit druhé žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.114 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 16. 5. 2022, č. j. 41 Cm 79/2019-557, určil, že žalobce je společníkem první žalované (dále též jen „společnost“) s podílem ve výši 50 % odpovídajícím splacenému vkladu do základního kapitálu společnosti ve výši 2.150.000 Kč (výrok I.), návrh na určení, že druhá žalovaná není společníkem společnosti, zamítl (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III.). 2. Jde přitom již o druhé rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, poté, co Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 29. 9. 2021, č. j. 6 Cmo 269/2020-380, zrušil rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 7. 2020, č. j. 41 Cm 79/2019-278, a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 3. Soud prvního stupně vyšel (mimo jiné) z toho, že: 1/ Žalobce byl zakládajícím společníkem společnosti, která vznikla dne 22. 3. 1996. 2/ Od 21. 3. 2015 byl žalobce společníkem společnosti s podílem ve výši 50 % odpovídajícím splacenému vkladu do základního kapitálu společnosti ve výši 2.150.000 Kč (dále jen „podíl“). 3/ Podle čl. III odst. 5 společenské smlouvy společnosti ve znění ze dne 26. 2. 2015 může každý společník svůj podíl převést na jiného společníka nebo jinou osobu jen se souhlasem valné hromady nebo všech společníků. 4/ Výzvou soudního exekutora JUDr. Josefa Lavičky (dále jen „exekutor“) ze dne 6. 12. 2018, č. j. 176 EX 03523/18-033, byl žalobce vyzván ke splnění vymáhané povinnosti, a to do 30 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalobci doručena 10. 12. 2018. 5/ Exekučním příkazem ze dne 20. 3. 2019, č. j. 176 EX 03523/18-053, exekutor rozhodl o provedení exekuce postižením podílu žalobce ve společnosti (dále jen „exekuční příkaz“). 6/ Exekuční příkaz nabyl právní moci dne 28. 3. 2019. 7/ Na výzvu exekutora prohlásil druhý společník společnosti Miroslav Buchta (dále jen „druhý společník“) dne 1. 4. 2019, že s převodem podílu nesouhlasí. Podíl druhého společníka ve společnosti činil rovněž 50 %. 8/ Exekutor ve vyrozumění o provedení exekuce ze dne 1. 4. 2019 uvedl, že vzhledem k nesouhlasu druhého společníka s převodem podílu je podíl nepřevoditelný (dále jen „vyrozumění“). 9/ Vyrozumění nebylo žalobci nikdy doručeno či mu dáno na vědomí. 10/ Návrhem ze dne 8. 4. 2019 se žalobce domáhal zastavení exekuce. 11/ Podíl žalobce byl dne 12. 4. 2019 v obchodním rejstříku společnosti zapsán jako uvolněný a žalobce byl vymazán z obchodního rejstříku jako společník. 12/ Valná hromada společnosti dne 18. 6. 2019 rozhodla o změně společenské smlouvy tak, že podíly ve společnosti jsou neomezeně převoditelné na jiného společníka nebo na jinou osobu, a zároveň přijala usnesení, podle kterého souhlasí s převodem uvolněného podílu na druhou žalovanou a všichni společníci se vzdali předkupního práva k podílu. 13/ Smlouvou o převodu uvolněného podílu ze dne 25. 6. 2019 převedla společnost uvolněný podíl ve výši 50 % odpovídající splacenému vkladu do základního kapitálu společnosti ve výši 2.150.000 Kč na druhou žalovanou. 4. Soud prvního stupně nejprve uvedl, že žalobce má naléhavý právní zájem, pokud jde o určení, že je společníkem společnosti. Na určení, že druhá žalovaná není společnicí společnosti, naléhavý právní zájem žalobce neshledal. 5. S odkazem na předchozí kasační rozhodnutí odvolacího soudu pak dovodil, že počátek lhůty k podání návrhu na zastavení exekuce se váže na vědomost žalobce o „novém náhledu“ exekutora na převoditelnost podílu. Návrh na zastavení exekuce byl tudíž žalobcem podán včas a jeho účast ve společnosti podle § 206 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákona o obchodních korporacích; dále jen „z. o. k.“), nemohla zaniknout před pravomocným rozhodnutím o tomto návrhu. 6. K odvolání žalobce a žalovaných Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. změnil tak, že žalobu o určení, že žalobce je společníkem společnosti, zamítl (první výrok), co do výroku II. rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (druhý výrok) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (třetí a čtvrtý výrok). 7. Odvolací soud se ztotožnil s názorem soudu prvního stupně co do rozsahu naléhavého právního zájmu žalobce na požadovaném určení. 8. Oproti názoru soudu prvního stupně však odvolací soud uzavřel, že návrh žalobce na zastavení exekuce nebyl podán včas. Lhůty v exekučním řízení jsou totiž jasně stanoveny v § 46 odst. 6 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (dále jen „exekuční řád“), přičemž není dán prostor pro závěr, že by bylo možno běh lhůt odvíjet od jiného okamžiku, než je určen v tomto ustanovení, například od vědomosti žalobce o „novém náhledu“ exekutora na převoditelnost podílu žalobce. Návrh na zastavení exekuce byl proto podán až po marném uplynutí lhůty podle § 46 odst. 6 exekučního řádu. 9. Výzva žalobci byla doručena 10. 12. 2018 a exekuční příkaz nabyl právní moci 28. 3. 2019, čímž účast žalobce ve společnosti podle názoru odvolacího soudu zanikla. II. Dovolání a vyjádření k němu 10. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), maje za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek hmotného práva, a sice: 1/ otázky zániku účasti společníka ve společnosti v důsledku postižení omezeně převoditelného podílu exekučním příkazem, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2017, sp. zn. 29 Cdo 5719/2016, uveřejněného pod číslem 152/2018 Sb. rozh. obč. (dále jen „R 152/2018“), 2/ „zda exekutor nemá po celou dobu exekuce na omezeně převoditelný obchodní podíl zkoumat, zda není dán souhlas s převodem obchodního podílu na třetí osobu“, a 3/ „zda v případě vyjádření nesouhlasu společníka v průběhu exekuce na omezeně převoditelný obchodní podíl, je z povahy věci vyloučeno, aby společnost v rámci téže exekuce tentýž obchodní podíl následně dle své libovůle (bez dražby) převáděla na třetí osobu postupem dle § 213 z. o. k.“, které dosud nebyly v rozhodovací praxi dovolacího soudu vyřešeny. 11. Prostřednictvím první dovolací otázky dovolatel rozporuje závěr odvolacího soudu, podle něhož jeho účast ve společnosti zanikla právní mocí exekučního příkazu, namítaje, že k zániku jeho účasti ve společnosti mohlo v souladu s § 206 odst. 1 z. o. k. dojít toliko doručením vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě v řízení o výkonu rozhodnutí nebo v exekuci, jelikož se jednalo o podíl omezeně převoditelný. 12. Ve vztahu ke druhé dovolací otázce dovolatel namítá, že postoj druhého společníka, na jehož souhlas je vázána převoditelnost obchodního podílu, se může v průběhu exekuce měnit. Poukazuje na to, že i přes prvotně vyjádřený