28 Cdo 3216/2011 — Nejvyšší soud

28 Cdo 3216/2011 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:3. 7. 2012 Spisová značka:28 Cdo 3216/2011 ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:28.CDO.3216.2011.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Obec Právní úkony Přípustnost dovolání Dotčené předpisy:§ 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. § 41 odst. 2 předpisu č. 128/2000Sb. § 85 odst. 1 písm. a) předpisu č. 128/2000Sb. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:31. 7. 2012 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 28 Cdo 3216/2011 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivy Brožové a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a JUDr. Josefa Rakovského, v právní věci žalobkyně HALLU – Centrum, s. r. o., IČ 64833895, se sídlem v Praze, Stodůlky, Bronzová 2021/23, zastoupené Mgr. Mariánem Francem, advokátem se sídlem v Plzni, Škroupova 10, IČ 66256313, proti žalovanému Městu Starý Plzenec, IČ 00257257, se sídlem ve Starém Plzenci, Masarykovo nám. 121, zastoupenému JUDr. Tomášem Tesařem, Ph.D., advokátem se sídlem v Plzni, Malická 11, IČ 72247304, o zaplacení částky 2,756.474,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Plzni-jih pod sp. zn. 8 C 68/2007, o dovolání žalobkyně proti výroku I. rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 3. 2011, č. j. 15 Co 479/2010-522, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í: A. Předchozí průběh řízení Žalobkyně se žalobou podanou dne 27. 3. 2006 (řízení vedené u Okresního soudu Plzeň – jih pod sp. zn. 8 C 68/2007) domáhala po žalovaném zaplacení částek 756.212,- Kč, 760.122,- Kč a 650.000,- Kč, tj. celkové částky 2.166.334,- Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne 5. 4. 2002 jako nájemkyně uzavřela se žalovaným jako pronajímatelem smlouvu o nájmu pozemku parc. č. 370/15 a pozemku parc. č. 375/32, to vše v kat. území S. (dále jen „předmětné pozemky,“ resp. parcely uváděny bez tohoto kat. území). Účelem nájmu pozemků byla budoucí výstavba devíti samostatně stojících domků. Nájem byl uzavřen na dobu určitou, do 30. 9. 2005, a byl řádně schválen na schůzi rady obce konané dne 3. 4. 2002. Jakýkoli následný prodej již zastavěných ploch nebo jeho zprostředkování ze strany nájemce podléhal podle znění smlouvy o nájmu schválení zastupitelstva města Starý Plzenec. V důsledku zpracování nového geometrického plánu ze dne 19. 7. 2002, schváleného katastrálním úřadem Plzeň – jih dne 11. 10. 2002 pod č. 471/02. došlo k rozdělení pozemkové parcely č. 370/15 na menší pozemkové parcely odpovídající realizované výstavbě rodinných domů. Dne 4. 2. 2003 byl k uvedené nájemní smlouvě uzavřen Dodatek č. 1 (dále jen „dodatek“). V něm se žalovaný zavázal, že po provedení odprodeje předmětných pozemků novým vlastníkům, převede na účet žalobkyně 1/2 získané prodejní ceny předmětných pozemků, sníženou o polovinu daně z převodu nemovitosti (v mezidobí došlo ke snížení daně z převodu nemovitosti z původních 5 % na 3 %). Následně žalovaný postupně odprodal pozemky podle nového geometrického plánu. Po prodeji pozemků parc. č. 370/25, parc. č. 370/26, parc. č. 370/27 a parc. č. 370/28 žalobkyně vystavila žalovanému čtyři faktury na částku 841.572,- Kč, které žalovaný zaplatil. Po prodeji pozemků parc. č. 370/32, parc. č. 370/30, parc. č. 370/31 a parc. č. 370/39, vystavila žalobkyně postupně faktury v částkách 186.628,- Kč, 188.568,- Kč, 198.656,- Kč a 182.360,- Kč. Tyto faktury v celkové částce 756.212,- Kč však žalovaný nezaplatil. Dále žalobkyně uvedla, že dne 24. 1. 2002 učinil starosta žalovaného města veřejný příslib, kterým žalovaného zavázal vybudovat hlavní obslužný plynový řad pro připojení odběrných míst, jež měla vzniknout dílem výstavbou žalovaného a dílem výstavbou žalobkyně. Žalobkyně na základě splnění své části stavebního díla vystavila žalovanému fakturu na částku 760.122,- Kč představující finanční podíl žalovaného, který však zůstal nezaplacen. Žalobkyně dále uvedla, že na základě veřejného příslibu ze dne 24. 1. 2002 se žalovaný zavázal i k uhrazení nákladů na vybudování části vnitřní komunikace D1, obytná zóna, prodloužena ulice J. Poté, co došlo k písemnému převzetí stavebního povolení ze dne 13. 11. 2003, č.j. Výst/1179/02 a stavebního díla komunikace starostou žalovaného, vystavila žalobkyně zálohovou fakturu na stavební práce v částce 650.000,- Kč se splatností do 15. 2. 2006. Tuto však žalovaný rovněž nezaplatil. Žalobkyně se dále žalobou podanou dne 20. 9. 2007 (řízení původně vedené u Okresního soudu Plzteň – jih pod sp. zn. 10 C 72/2007) domáhala po žalovaném zaplacení částek 180.649,- Kč a 409.491,- Kč, tj. celkové částky 590.140,- Kč s příslušenstvím. Uvedla, že poté co došlo k rozdělení pozemkové parcely č. 370/15, jak bylo uvedeno výše, byl vzniknuvší pozemek parc. č. 370/24 opětovně rozdělen a následně prodán (předmětem prodeje byly „pozemky parc. č. 370/67 a parc. č. 370/24“ a „pozemky parc. č. 370/68 a parc. č. 370/24“). V souladu s nájemní smlouvou ze dne 5. 4. 2002 a dodatkem ze dne 4. 2. 2003, v němž se žalovaný zavázal k zmíněné úhradě 1/2 získané prodejní ceny, vystavila žalobkyně žalovanému fakturu v celkové částce 180.649,- Kč. Tuto částku však žalovaný nezaplatil. Žalobkyně dále uvedla, že na základě veřejného příslibu starosty žalovaného města ze dne 24. 1. 2002 se žalovaný zavázal k samostatné výstavbě poloviny projektu vnitřní komunikace D1, obytná zóna. Žalovaný však tyto stavební práce nedokončil, a proto je žalobkyně s vědomím žalovaného byla nucena dokončit sama. V důsledku toho vystavila žalobkyně žalovanému zálohovou fakturu splatnou dne 1. 8. 2006 na částku 409.491,- Kč, kterou žalovaný rovněž nezaplatil. Obě shora uvedené věci byly usnesením Okresního soudu Plzeň – jih ze dne 29. 10. 2007, č.j. 8 C 68/2007-63, spojeny ke společnému řízení vedeném pod sp. zn. 8 C 68/2007. Žalovaný žalobou uplatněné nároky neuznal. Uvedl, že předmětem dodatku k nájemní smlouvě ze dne 4. 2. 2003 bylo pouze konstatování, že došlo k rozdělení pozemkové parcely č. 370/15, jež byla původním předmětem nájemní smlouvy ze dne 5. 4. 2002, a tím ke vzniku třinácti nových přečíslovaných parcel. Namítal, že předmětem dodatku nemohlo být ujednání stran týkající se převodu majetku z vlastnictví obce a stanovení nových finančních závazků žalovaného vůči žalobkyni, neboť takové rozhodnutí by podléhalo schválení zastupitelstva obce. Námitku neplatnosti žalovaný uplatnil i ve vztahu k nárokům vyplývajícím z veřejného příslibu ze dne 24. 1. 2002. Namítl, že veřejný příslib nemá charakter smluvního závazku, neboť se jedná pouze o jednostranný právní úkon, který je adresován neomezenému počtu osob. Jelikož mezi stranami nikdy nebyla sjednána žádná smlouva o dílo, musely by nároky žalobkyně uplatněné z důvodu prodeje pozemků (částky 756.212,- Kč a 180.649,- Kč) nebo z důvodu zaplacení ceny díla (částky 760.122,- Kč, 650.000,- Kč a 409.491,- Kč) být schválené zastupitelstvem obce. Dále uvedl, že zastupitelstvo obce na svém zasedání dne 19. 6. 2002 záměr toliko projednalo, avšak neschválilo, a rovněž podotkl, že dne 15. 7. 2002 bylo obecní radou pouze uloženo „vypracovat návrh na provedení rozpočtových opatření k zajištění finančních prostředků na úhradu projektů inženýrských sítí a vybudování ST plynovodu.“ Nadto žalovaný vznesl také námitku promlčení ohledně nároků na zaplacení ceny díla, neboť pokud žalobkyně své nároky odvozovala od veřejného příslibu učiněného dne 24. 1. 2002, svůj nárok u soudu uplatnila až dne 27. 3. 2006, tedy po uplynutí zákonné promlčecí lhůty. Okresní soud Plzeň – jih jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 18. 8. 2010, č.j. 8 C 68/2007-484, výrokem I. žalobu co do částky 756.212,- Kč s příslušenstvím zamítl, výrokem II. žalobu co do částky 180.649,- Kč s příslušenstvím zamítl, výrokem III. žalobu co do částky 760.122,- Kč s příslušenstvím zamítl, výrokem IV. žalovanému uložil povinnosti zaplatit žalobkyni částku 650.000,- Kč s příslušenstvím, výrokem V. žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 409.491,- Kč s příslušenstvím, a výrokem IV. rozhodl o nákladech řízení. Ve vztahu k nárokům v částkách 756.212,- Kč (výrok I.) a 180.649,- Kč (výrok II.), které byly uplatněny z důvodu realizovaného odprodeje pozemků, dospěl soud prvního stupně k závěru, že tyto nejsou důvodné. Uvedl, že dodatek nájemní smlouvy ze dne 4. 2. 2003, podle něhož měl žalovaný po odprodeji jednotlivých pozemků převést na účet žalobkyně polovinu z prodejní ceny, byl neplatný, neboť takový závazek nebyl schválen zastupitelstvem žalovaného, jak vyžadovalo ustanovení § 85 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb. Soud prvního stupně v této souvislosti odkázal na usnesení o jednání zastupitelstva žalovaného ze