28 Cdo 349/2010 — Nejvyšší soud

28 Cdo 349/2010 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:7. 12. 2011 Spisová značka:28 Cdo 349/2010 ECLI:ECLI:CZ:NS:2011:28.CDO.349.2010.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Banky Náhrada škody Notářský zápis Odpovědnost státu za škodu Dotčené předpisy:§ 42 odst. 1 o. s. ř. § 438 obč. zák. § 6 předpisu č. 61/1996Sb. § 10 odst. 2 předpisu č. 61/1996Sb. § 57 odst. 1 předpisu č. 358/1992Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:3. 1. 2012 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 28 Cdo 349/2010 ROZSUDEK Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a JUDr. Josefa Rakovského v právní věci žalobkyně AKRO investiční společnost, a. s., se sídlem v Praze 6, Slunná 25, IČ: 49241699, zastoupené JUDr. Jiřím Voršilkou, advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova 4, proti žalované České republice, za kterou vystupuje 1) Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, a 2) Ministerstvo financí, se sídlem v Praze 1, Letenská 15, zastoupené JUDr. Alanem Korbelem, advokátem se sídlem v Praze 5, nám. 14. října 3, za účasti NAVAL ARCHITECTS SHIPPING COMPANY LIMITED, se sídlem na Kypru, Limassol, Arch. Makariou III, 284 FORTUNA COURT BLOCK B, 2nd floor, P.C. 3105, jako vedlejší účastnice na straně žalobkyně, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 21 C 44/2000, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 9. 2009, č. j. 35 Co 379/2005-544, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 3. 9. 2009, č. j. 35 Co 379/2005-544, se v části jeho výroku I., jíž byl zrušen rozsudek soudu prvního stupně v části jeho výroku I. co do 15 % úroku z prodlení z částky 1.236.284.000,- Kč od 6. 3. 1997 do 11. 9. 1998 a z částky 1.114.275.017,70 Kč od 12. 9. 1998 do 4. 4. 2003 a v tomto rozsahu bylo řízení zastaveno, v části jeho výroku I., jíž byl rozsudek soudu prvního stupně změněn tak, že se zamítá žaloba s návrhem, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 1.023.863.462,- Kč s 3 % úrokem z částky 1.236.284.000,- Kč od 6. 3. 1997 do 11. 9. 1998 a z částky 1.114.275.017,70 Kč od 12. 9. 1998 do 4. 4. 2003 a s 18 % úrokem z prodlení z částky 1.114.275.017,70 Kč od 5. 4. 2003 do zaplacení, a ve výrocích II., III. i IV. zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í :Žalobkyně, na niž byly v rámci nucené správy převedeny podílové fondy obhospodařované společností C. S. Fond, a. s., se po žalované domáhala zaplacení částky 1.114.275.017,- Kč z titulu náhrady škody, jež jí měla vzniknout nesprávným úředním postupem notáře a ministerstva financí, kteří způsobili, že došlo k neoprávněnému odčerpání finančních prostředků z účtu společnosti C. S. Fond, a. s., přičemž tyto skončily na neznámém místě v zahraničí. Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem ze dne 25. 1. 2005, č. j. 21 C 44/2000-218, ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne 16. 6. 2005, č. j. 21 C 44/2000-283, uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 1.114.275.017,- Kč s 18% úrokem z prodlení z částky 1.236.284.000,- Kč za dobu od 6. 3. 1997 do 11. 9. 1998 a s 18% úrokem z prodlení z částky 1.114.275.017,- Kč za dobu od 12. 9. 1998 do zaplacení s tím, že plněním Plzeňské banky, a.s. - v likvidaci, společnosti UMANA, s. r. o., V. V., T. R., V. N. a doc. RNDr. J. M., DrSc., zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost žalované České republiky (výrok I.); zároveň rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky II. a III.). Vyšel ze zjištění, že notář JUDr. Roman Hochman sepsal dne 3. 3. 1997 notářský zápis, který neobsahoval všechny zákonem požadované náležitosti, a v důsledku toho došlo k neplatnému zvolení V. V. (dříve F.) do funkce předsedy představenstva společnosti C. S. Fond, a. s., jenž neoprávněně změnil podpisové vzory k účtům a následně z nich převedl značně vysoké peněžní částky do zahraničí. Žalobkyně jako postupitel uzavřela dne 12. 3. 2004 se společností Naval Architects Shipping Company Limited (dále jen „společnost Naval“) jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávky vůči dlužníkovi Plzeňské bance, a. s. – v likvidaci, a případným dalším společně a nerozdílně zavázaným dlužníkům ve výši 1.114.275.017,- Kč s příslušenstvím za úplatu ve výši 650.000.000,- Kč, a strany smlouvy se též dohodly, že postupitel bude namísto postupníka ve smyslu § 530 odst. 1 obč. zák. svým jménem a na své náklady vymáhat pohledávku na náhradu škody z důvodu nesprávného úředního postupu vůči státu, který může být uznán solidárním dlužníkem spolu s Plzeňskou bankou s tím, že v případě úspěchu ve sporu se státem náleží postupiteli celé přisouzené a vymožené plnění, a to i nad rámec sjednané úplaty za postoupení. Dne 30. 11. 2004 společnost Naval písemně stvrdila, že požádala žalobkyni podle § 530 odst. 1 obč. zák., aby jako postupitel svým jménem a na její účet vymáhala nárok na náhradu škody vůči České republice. Soud dovodil, že stát podle zákona č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem, odpovídá za nesprávný úřední postup notáře, který při sepisování předmětného notářského zápisu porušil ustanovení notářského řádu. Protože shledal, že byly splněny podmínky odpovědnosti státu za škodu v příčinné souvislosti s vadností notářského zápisu i s chybným postupem Ministerstva financí v oblasti státního dozoru nad kapitálovým trhem, žalobě vyhověl. K odvolání žalované Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 22. 11. 2005, č. j. 35 Co 379, 380/2005-324, ve znění opravného usnesení ze dne 14. 12. 2005, č. j. 35 Co 379, 380/2005-337, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu v plném rozsahu zamítl, a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Konstatoval, že žalobkyně je postupitelem peněžité pohledávky za dlužníkem Plzeňská banka a.s. – v likvidaci, která vznikla z titulu náhrady škody neoprávněným odčerpáním peněžních prostředků z účtů. Nárok na náhradu škody ve výši 1.114.275.017,70 Kč s příslušenstvím byl žalobkyni přiznán rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 3. 2003, sp. zn. 39 Cm 221/97, i vůči společnosti UMANA, s. r. o., která je povinna nahradit škodu solidárně s Plzeňskou bankou, a.s. Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně neshledal věcnou legitimaci na straně žalobkyně, když dospěl k závěru, že žalobkyně coby postupitel není podle § 530 odst. 1 obč. zák. aktivně legitimována k vymáhání předmětné pohledávky „pro sebe“, neboť postoupenou pohledávku může sice postupitel na žádost postupníka vymáhat svým jménem, avšak pouze „na účet postupníka“, takže postupitel nemůže požadovat, aby pohledávka byla přiznána jemu, ale toliko přímo postupníkovi. Proto rozsudek soudu prvního stupně, aniž se zabýval opodstatněností uplatněného nároku, změnil tak, že žalobu zamítl. K dovolání žalobkyně Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 27. 1. 2009, č. j. 25 Cdo 2193/2006-242 (nyní 430), zrušil rozsudek odvolacího soudu ve znění opravného usnesení a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Takto dovolací soud rozhodl, neboť dospěl k závěru, že vymáhat pohledávku sám svým jménem „na účet“ někoho jiného znamená sice, že jde o vymáhání ve prospěch této jiné osoby, avšak do rukou vymáhajícího, který také plnění od dlužníka sám přijímá, a tímto plněním zaniká pohledávka a dluh. Právní posouzení odvolacího soudu bylo v tomto směru nesprávné, a proto dovolací soud jeho rozhodnutí zrušil. Městský soud v Praze svým v pořadí druhým rozhodnutím ve věci, tedy rozsudkem ze dne 3. 9. 2009, č. j. 35 Co 379/2005-544, rozsudek soudu prvního stupně co do částky 90.411.555,- Kč s 15 % úrokem z prodlení z částky 1.236.284.000,- Kč od 6. 3. 1997 do 11. 9. 1998 a z částky 1.114.275.017,70 Kč od 12. 9. 1998 do 4. 4. 2003 zrušil a v tomto rozsahu řízení zastavil, co do částky 1.023.863.462,- Kč s přísl. jej změnil tak, že se zamítá žaloba s návrhem, aby byla žalovaná uznána povinnou zaplatit žalobkyni částku 1.023.863.462,- Kč s 3 % úrokem z částky 1.236.284.000,- Kč od 6. 3. 1997 do 11. 9. 1998 a z částky 1.114.275.017,70 Kč od 12. 9. 1998 do 4. 4. 2003 a s 18 % úrokem z prodlení z částky 1.114.275.017,70 Kč od 5. 4. 2003 do zaplacení (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výroky II. až IV.). Odvolací soud s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu zpětvzetí zrušil a řízení zastavil co do částky 90.411.555,- Kč s přísl. Ze zprávy JUDr. Zdeňka Vlčka, správce konkursní podstaty Plzeňské banky, a. s., zjistil, že v rámci rozvrhového usnesení byla vedlejší účastnici vyplacena částka 1.134.306.722,- Kč. Dále zjistil, že rozsudkem V