28 Cdo 894/2010 — Nejvyšší soud

28 Cdo 894/2010 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:14. 12. 2010 Spisová značka:28 Cdo 894/2010 ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:28.CDO.894.2010.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dědické řízení Ležící pozůstalost Přechod majetku státu na obce Převod nemovitostí Rehabilitace (soudní i mimosoudní) Žaloba určovací Dotčené předpisy:§ 6 odst. 1 písm. b), § 11 odst. 1 písm. e) předpisu č. 229/1991Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:4. 1. 2011 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 02.04.2011III.ÚS 342/11JUDr. Jiří Muchaodmítnuto05.05.2011 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 28 Cdo 894/2010 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., o dovolání dovolatelky Obce Kbel, Kbel č. 92, okres Kolín, zastoupené JUDr. PhDr. Oldřichem Choděrou, advokátem, 110 00 Praha 1, Národní č. 25, proti rozsudku Krajského soudu v Praze z 8. 10. 2009, sp. zn. 28 Co 401/2009, vydanému v právní věci vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 6 C 213/2006 (žalující Obce Kbel, zastoupené JUDr. PhDr. Oldřichem Choděrou, advokátem a dalších účastníků řízení : 1. Ing. J. M., zastoupeného JUDr. Ondřejem Holubem, notářem, 120 00 Praha 2, Bělehradská 643/7, 2. H. D., zastoupené JUDr. Zdeňkem Hrabou, advokátem, 251 01 Říčany, Kamlerova 795, a 3. Pozemkového fondu ČR, 130 00 Praha 3, Husinecká 1024/11a, o určení vlastnického práva k nemovitostem), takto : I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o dovolání. O d ů v o d n ě n í : O žalobě žalující Obce Kbel, podané u soudu 12. 10. 2006, bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Kolíně z 10. 2. 2009, č. j. 6 C 213/2006-157. Tímto rozsudkem soudu prvního stupně bylo rozhodnuto, že se zamítá žaloba uvedené žalobkyně, aby bylo rozhodnutím soudu určeno, že Ing. J. M. a H. D. nejsou podílovými spoluvlastníky (každý z jedné poloviny) pozemku parc. č. 3/6 (o výměře 6.113 m2) v katastrálním území K. u R. Bylo také rozhodnuto, že se zamítá i žalobní návrh, aby rozsudkem soudu bylo nahrazeno rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu v Kolíně z 15. 2. 2006, č. j. PÚ 257/91/102-hou (ÚZ 868/00/102), zn. 72/9-A/30, obnovující spoluvlastnictví Ing. J. M. a H. D. k uvedenému pozemku. Žalující obci bylo uloženo zaplatit účastníku řízení Ing. J. M. na náhradu nákladů řízení 12.400,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku; bylo také žalující obci uloženo zaplatit účastnici řízení H. D. na náhradu nákladů řízení 19.020,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku; bylo rovněž rozhodnuto, že mezi žalující obcí a účastníkem řízení Pozemkovým fondem ČR nemá žádný z nich právo na náhradu nákladů řízení. O odvolání žalující obce proti uvedenému rozsudku soudu prvního stupně bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Praze z 8. 10. 2009, sp. zn. 28 Co 401/2009. Tímto rozsudkem odvolacího soudu byl rozsudek Okresního soudu v Kolíně z 10. 2. 2009, č. j. 6 C 213/2006-147, ve věci samé potvrzen. Žalující obci bylo uloženo zaplatit účastníku řízení Ing. J. M. na náhradu nákladů odvolacího řízení 2.800,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku odvolacího soudu; také bylo žalující obci uloženo zaplatit účastnici řízení H. D. na náhradu nákladů řízení 6.664,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku odvolacího soudu; bylo rovněž rozhodnuto, že ve vztahu mezi žalující obcí a účastníkem řízení Pozemkovým fondem ČR nemá žádný z nich právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. V odůvodnění rozsudku odvolacího soudu bylo uvedeno, že odvolací soud přezkoumal odvoláním napadený rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které vydání tohoto rozsudku předcházelo (§ 212 a § 212a občanského soudního řádu), ale neshledal odvolání žalující obce důvodným). Odvolací soud poukazoval především na to, že podání žaloby žalující obce podle ustanovení § 244 a násl. občanského soudního řádu předcházelo řízení u Pozemkového úřadu v Kolíně, v němž bylo vydáno rozhodnutí z 15. 2. 2006, č. j. PÚ 257/91/102-hou (ÚZ 868/00/102), zn. 72/9-A/30, jímž bylo v řízení podle § 9 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb. obnoveno spoluvlastnické právo Ing. J. M. a H. D. (každému z nich z jedné poloviny) k pozemku v obci K. u R. (jenž byl původně zapsán v zemských deskách pod č. 685 pro katastrální území K. u R.). Šlo o pozemek, který patřil původnímu vlastníku B. F., který jej pak dne 8. 12. 1946 postoupil s veškerými pozemky velkostatku Kbel JUDr. J. M., otci účastníků řízení Ing. J. M. a H. D.; B. F. však 22. 12. 1946 zemřel a jeho majetek tvořil podle tehdejších právních předpisů tzv. ležící pozůstalost. Rozhodnutím Ministerstva zemědělství z 12. 9. 1949 byl k postupní smlouvě na JUDr. J. M. udělen souhlas podle ustanovení § 15 zákona č. 142/1947 Sb., ale ke vkladu vlastnického právo do pozemkových knih tu nedošlo. Na základě výměru Ministerstva zemědělství z 23. 5. 1950, č. j. 27589/50-IX/a 21 převzaly nemovitost statku Kbel Československé státní statky (výměr nebyl opatrovníku pozůstalosti po B. F. doručen). Na základě přídělové listiny podle zákona č. 142/1947 Sb. byl pak statek Kbel přidělen Státnímu podniku v Kolíně, n. p. V roce 1973 byl z původního pozemku č. kat. 3 v katastrálním území K. oddělen pozemek č. 3/6, který byl na základě hospodářské smlouvy převeden ze Státního statku v Kolíně na Místní národní výbor v Ratboři. Do vlastnictví obce K. přešel uvedený pozemek na základě ustanovení § 1 zákona č. 172/1991 Sb. Pravomocným rozhodnutím Pozemkového úřadu v Kolíně z 23. 10. 1996 byl Ing. J. M. a H. D. přiznán statut domnělých oprávněných osob. Odvolací soud (shodně s názorem soudu prvního stupně) byl toho názoru, že účastníci tohoto soudního řízení Ing. J. M. a H. D. „splňují podmínky oprávněných osob ve smyslu ustanovení § 4 odst. 2 písm. c) zákona č. 229/1991 Sb. (zákona o půdě)“. Odvolací soud dovozoval, že v daném případě za účinnosti dříve platného obecného zákoníku občanského z roku 1811 nedošlo ke vzniku vlastnického práva ve prospěch JUDr. J. M. (právního předchůdce účastníků řízení Ing. J. M. a H. D.) k pozemku, o nějž jde v tomto soudním řízení, a to v důsledku nedostatku zápisu (vkladu) uvedeného převodu nemovitostí z původního vlastníka B. F. na JUDr. J. M., ale vzhledem ke změně právní úpravy nadále obsažené v zákoně č. 141/1950 Sb. (občanském zákoníku), podle níž se dovršily podmínky pro převod vlastnictví k nemovitostem i u smluv, které dříve nebyly vyznačeny v pozemkové knize, byla tu splněna podmínka písemné postupní smlouvy ohledně uvedeného pozemku parc. č. 3/6 v katastrálním území K. Měl tedy odvolací soud za to, že JUDr. J. M. (právní předchůdce účastníků řízení Ing. J. M. a H. D.) se stal k 1. 1. 1951 (ke dni účinnosti zákona č. 141/1950 Sb.) vlastníkem tohoto pozemku (parc. č. 3/6 v katastrálním území K.), přičemž pak k přechodu uvedeného pozemku na stát došlo tím, že Státní statek v Kolíně dne 9. 10. 1951 vyzval JUDr. J. M. k vystěhování se ze statku ve K. a veškerý inventář z tohoto statku (zámku) K. byl vynesen na nekryté nádvoří a došlo pak k jeho zničení při dlouhodobém skladování venku za deště. Podle názoru odvolacího soudu tu došlo k naplnění restitučního titulu ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 229/1991 Sb. (zákona o půdě), tedy k přechodu na stát nebo na jinou právnickou osobu v důsledku odnětí bez náhrady postupem podle zákona č. 142/1947 Sb. (o revizi první pozemkové reformy); odvolací soud byl i toho názoru, že jednáními směřujícími k vystěhování JUDr. J. M. ze statku a k vyklizení celého vnitřního zařízení statku došlo k přechodu majetku na stát i ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 písm. r) zákona č. 229/1991 Sb. Dále byl odvolací soud i toho názoru, že vydání sporného pozemku tu nebrání žádná zákonná překážka uváděná v ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) a písm. e) zákona č. 229/1991 Sb., když tento pozemek nebyl po převzetí státem zastavěn žádnou stavbou, která by bránila jeho vydání oprávněným osobám (nedošlo tu také ke zřízení např. tělovýchovného nebo sportovního zařízení, když tu nebylo v řízení prokázáno nové zřízení tenisového kurtu či jiného hřiště na pozemku, neboť na tomto pozemku byl tenisový kurt již zřízen před 60 roky). Odvolací soud proto potvrdil rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný podle ustanovení § 219 občanského soudního řádu (včetně výroků o nákladech řízení). O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud s poukazem na ustanovení § 142 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 224 odst. 1 občanského soudního řádu. Rozsudek odvolacího soudu byl doručen dne 16. 11. 2009 advokátu, který žalující obec v řízení zast