29 Cdo 2791/2012 — Nejvyšší soud

29 Cdo 2791/2012 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 9. 2014 Spisová značka:29 Cdo 2791/2012 ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:29.CDO.2791.2012.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Akcie Cenné papíry Dotčené předpisy:§ 243b odst. 2 o. s. ř. ve znění do 31.12.2012 § 155 odst. 1 obch. zák. ve znění do 31.12.2000 § 1 předpisu č. 591/1992Sb. ve znění do 31.12.2000 § 4 odst. 1 předpisu č. 591/1992Sb. ve znění do 31.12.2000 § 155 odst. 3 obch. zák. ve znění do 31.12.2000 Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:7. 11. 2014 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 19.1.2015I.ÚS 168/15JUDr. Ludvík Davidodmítnuto11.8.2015 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 29 Cdo 2791/2012 ROZSUDEK Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně České spořitelny, a. s., se sídlem v Praze 4, Olbrachtova 1929/62, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 45244782, zastoupené Rainerem Frankem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Holečkova 105/6, PSČ 150 00, proti žalované TESLAMP Holešovice a. s., se sídlem v Praze 7, U Papírny 9/614, PSČ 170 00, identifikační číslo osoby 00009784, zastoupené Mgr. Lubošem Havlem, advokátem, se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 404/30a, PSČ 140 00, o emitování akcií, vyznačení zástavního práva a jejich vydání, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 13 Cm 142/2007, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 27. ledna 2012, č. j. 7 Cmo 106/2011-263, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 1.573,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám jejího zástupce. O d ů v o d n ě n í : Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 16. listopadu 2010, č. j. 13 Cm 142/2007-211, zamítl žalobu o uložení povinnosti žalované: a) emitovat vlastní listinné akcie na jméno T.E.S. spol. s r.o., a to v počtu 852 kusů o jmenovité hodnotě 1.000.000,- Kč, v počtu 8 kusů o jmenovité hodnotě 100.000,- Kč, v počtu 2 kusů o jmenovité hodnotě 10.000,- Kč a v počtu 6 kusů o jmenovité hodnotě 1.000,- Kč, namísto ve výroku specifikovaných zaknihovaných akcií žalované; b) na nově emitovaných akciích vyznačit zástavní rubopis ve znění specifikovaném ve výroku; c) vydat žalobkyni nově emitované akcie žalované s takto vyznačeným zástavním právem ve prospěch žalobkyně (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.). Vrchní soud v Praze k odvolání žalobkyně v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil výrok I. rozsudku soudu prvního stupně a změnil výrok II. o nákladech řízení (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok). Vyšel přitom z toho, že: 1) Žalobkyně se zavázala smlouvou o úvěru ze dne 3. května 1996, uzavřenou se společností TES PRAHA a. s. (dále jen „společnost TES PRAHA“ a „první úvěr“), poskytnout této společnosti úvěr v celkové výši 843.000.000,- Kč na nákup 100 % akcií žalované společnosti TESLAMP Holešovice a. s. (dále též „společnost TESLAMP“ či „úpadkyně“) od Fondu národního majetku ČR. 2) Smlouvou ze dne 11. srpna 1997 převzala společnost TESLAMP dluh společnosti TES PRAHA z prvního úvěru (dále jen „smlouva o převzetí dluhu“) a dne 6. října 1997 se žalobkyně dohodla s jediným akcionářem společnosti TESLAMP společností T.E.S. spol. s r. o. (dále jen „společnost T.E.S.“) na zřízení zástavního práva žalobkyně ke všem zaknihovaným akciím společnosti TESLAMP. 3) Dne 30. ledna 1998 uzavřela žalobkyně se společností TESLAMP další smlouvu o úvěru na 31.331.000,- DEM účelově vázaném výhradně na částečné splacení prvního úvěru (dále jen „druhý úvěr“) a se společností T.E.S. se žalobkyně dne 20. srpna 1998 dohodla na zajištění pohledávek žalobkyně z obou těchto úvěrových smluv a smlouvy o převzetí dluhu zřízením zástavního práva k akciím společnosti TESLAMP . 4) Ve věci vedené Městským soudem v Praze pod sp. zn. 46 Cm 238/2000 dospěl Vrchní soud v Praze v rozsudku ze dne 12. prosince 2007, č. j. 9 Cmo 463/2007-584, k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o druhém úvěru a smlouvy o převzetí dluhu pro rozpor se zákazem obsaženým v § 161e odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“). 5) Na základě rozhodnutí jediného akcionáře společnosti T.E.S. ze dne 17. srpna 2000 o změně podoby akcií vydala společnost TESLAMP čtyři „emise“ akcií v listinné podobě (852 kusů o jmenovité hodnotě 1.000.000,- Kč, 8 kusů o jmenovité hodnotě 100.000,- Kč, 2 kusy o jmenovité hodnotě 10.000,- Kč a 6 kusů o jmenovité hodnotě 1.000,- Kč). Na akciích je jako datum emise uveden den 12. říjen 2000. Tyto akcie jsou opatřeny řadou rubopisů, z nichž poslední svědčí společnosti MERRICK&JENNINGS LIMITED (dále jen „společnost M&J“). 6) Komise pro cenné papíry oznámila společnosti TESLAMP dopisem ze dne 10. října 2000, že vzala na vědomí změnu podoby jejích akcií a podle potvrzení Střediska cenných papírů byly akcie společnosti TESLAM v zaknihované podobě zrušeny ke dni 1. prosince 2000. 7) Správce konkursní podstaty zapsal dle § 27 odst. 5 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále jen „ZKV“), listinné akcie úpadkyně TESLAMP do konkursní podstaty a následně uzavřel se společností M&J dohodu o narovnání, na základě které společnost M&J složila do konkursní podstaty úpadkyně částku 4.000.000,- Kč a správce konkursní podstaty listinné akcie úpadkyně z konkursní podstaty vyňal. 8) Společnost M&J poté jako jediný akcionář společnosti TESLAMP rozhodla dne 10. března 2005 o změně formy akcií z akcií na jméno na akcie na majitele a o změně rozvržení základního kapitálu společnosti na jednotlivé akcie (dále jen „rozvržení akcií“). Na tomto základě odvolací soud uzavřel, že chybné vyznačení dne 12. října 2000 jako data emise na akciích vydaných na základě rozhodnutí jediného akcionáře ze dne 17. srpna 2000 za situace, kdy akcie mají všechny zákonem předepsané náležitosti, nezpůsobuje neplatnost emise a potažmo takto vydaných akcií. I kdyby soud vyšel z premisy žalobkyně o neplatnosti těchto akcií, zásadní skutečností je, že jediný akcionář později rozhodl o změně podoby a rozvržení akcií a toto rozhodnutí nebylo napadeno žalobou na vyslovení jeho neplatnosti a změna byla zapsána do obchodního rejstříku; i nicotnost takového rozhodnutí by podle mínění odvolacího soudu bylo možné vyslovit jen v řízení o neplatnost rozhodnutí jediného akcionáře. O vlastnictví akcií společností M&J nelze v tomto řízení pochybovat. Pokud byly tyto akcie zapsány do konkursní podstaty úpadkyně TESLAMP, není možné v situaci, kdy z ní nebyly vyňaty na základě příslušné žaloby, dospět k jinému závěru, než že byly oprávněně považovány za majetek úpadkyně náležející do konkursní podstaty. Následný postup správce konkursní podstaty není soud oprávněn v tomto řízení přezkoumávat, k tomu sloužily příslušné instituty v rámci konkursního řízení. Další důvod, pro který není možné žalobě vyhovět, spatřuje odvolací soud v tom, že pro žalobkyní požadované plnění neexistuje právní důvod. Společnost TESLAMP měla povinnost vydat listinné akcie na jméno vydané na základě rozhodnutí jediného akcionáře ze dne 17. srpna 2000 pouze jejich vlastníkovi, nikoliv žalobkyni jako zástavní věřitelce. Retroaktivní aplikace pozdější úpravy v § 110 odst. 4 (správně patrně § 113 odst. 10) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu (dále jen „ZPK“), nepřipadá v úvahu; ke dni 1. prosince 2000, kdy došlo ke zrušení registrace zaknihovaných akcií, zákon takovou povinnost neukládal. A konečně odvolací soud dospěl k závěru, že žalobkyně požaduje po žalované nemožné plnění. Podle zápisu v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddílu B, vložce číslo 383, je základní kapitál žalované společnosti ve výši 852.826.000,- Kč rozdělen na základě rozhodnutí jediného akcionáře společnosti M&J ze dne 10. března 2005 na 34 kmenových akcií na majitele v listinné podobě o jmenovité hodnotě 25.000.000,- Kč, 10 kmenových akcií na majitele v listinné podobě o jmenovité hodnotě 250.000,- Kč a dvě kmenové akcie na majitele v listinné podobě o jmenovité hodnotě 163.000,- Kč. Podle § 155 a 59 obch. zák. se součet jmenovitých hodnot všech akcií musí rovnat výši základního kapitálu zapsaného v obchodním rejstříku. Bez odpovídajícího zvýšení základního kapitálu je vydání dalších akcií vyloučené, k takovému rozhodnutí je však oprávněna valná hromada či jediný akcionář v její působnosti, nikoliv sama žalovaná společnost. Žalobkyně podala proti rozsudku odvolacího soudu dovolání, odkazujíc co do jeho přípustnosti na § 237 odst. 1 písm.