29 Cdo 31/2018 — Nejvyšší soud

29 Cdo 31/2018 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 7. 2019 Spisová značka:29 Cdo 31/2018 ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:29.CDO.31.2018.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Směnky Dotčené předpisy:§ 11 předpisu č. 191/1950Sb. § 13 předpisu č. 191/1950Sb. § 16 předpisu č. 191/1950Sb. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:28. 10. 2019 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 29 Cdo 31/2018-274 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce GLORY DAZE ASSOCIATED S.A., se sídlem 33 Porter Road, P. O. Box 3169, PMB 103, Road Town, Tortola, Britské Panenské Ostrovy, registrační číslo 584444, zastoupeného Mgr. Karlem Somolem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Karlovo náměstí 671/24, PSČ 110 00, proti žalovanému J. M., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Danou Musalovou, LL.M., advokátkou, se sídlem v Mladé Boleslavi, náměstí Míru 14, PSČ 293 01, o zaplacení částky 1.000.000,- Kč s postižními právy ze směnky, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 23 Cm 13/1999, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 29. srpna 2017, č. j. 12 Cmo 98/2017-241, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 15.294,40 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám jeho zástupkyně. Odůvodnění: Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 8. dubna 2016, č. j. 23 Cm 13/1999-187, uložil žalovanému (J. M.), aby zaplatil žalobci (GLORY DAZE ASSOCIATED S.A.) částku 1.000.000,- Kč s 6 % úrokem od 1. února 1996 do zaplacení a částku 3.333,- Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a na nákladech řízení částku 87.571,- Kč (výrok II.). Soud prvního stupně – cituje ustanovení čl. I. § 48 odst. 1 zákona č. 191/1950 Sb., zákona směnečného a šekového (dále jen „směnečný zákon“), vyšel z toho, že J. M. vystavil dne 29. června 1995 směnku vlastní, kterou se zavázal zaplatit Agrobance Praha a. s. (dále jen „banka“) dne 31. ledna 1996 v Litoměřicích směnečný peníz ve výši 1.000.000,- Kč (dále jen „směnka“); žalovaný směnku podepsal jako směnečný rukojmí. Jelikož žalovaný neprokázal, že „by na směnku bylo žalobci poskytnuto jakékoli plnění“, shledal žalobu důvodnou. Tvrzení žalovaného, podle něhož žalobce není ve sporu aktivně legitimován, neboť „tu není nepřetržitá řada indosamentů, když jeden z nich nebyl učiněn vážně“, neshledal způsobilým pro zamítnutí žaloby, jelikož „žalovanému jakožto směnečnému dlužníku taková forma obrany nepřísluší. Je totiž pouze na předchozích majitelích směnky, aby se tímto způsobem domáhali svých práv“. Navíc ve věci Vrchní soud v Praze potvrdil usnesení ze dne 16. října 2015, č. j. 23 Cm 13/99-133, jímž soud prvního stupně vyhověl návrhu na vstup žalobkyně do řízení. Vrchní soud v Praze k odvolání žalovaného rozsudkem ze dne 29. srpna 2017, č. j. 12 Cmo 98/2017-241, rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobu zamítl (první výrok); dále rozhodl o povinnosti žalobce zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení před soudy obou všech stupňů (druhý výrok). Odvolací soud především zopakoval důkaz směnkou, přičemž z její rubové části zjistil, že k prvnímu na listině vyznačenému indosamentu ve znění „Místo nás na řad AVERSEN ENTERPRISES LIMITED“ s vyznačeným sídlem a registračním číslem je v pravé části listiny umístěn údaj „z plné moci“ a pod tím je připojeno jméno „G. P.“, pod nímž je nečitelný podpis, vlevo je „datum indosace 14. ledna 2005“. Pod tímto indosamentem je vyznačen další indosament ve znění „Místo nás na řad GLORY DAZE ASSOCIATED S.A.“ s údajem sídla a registračního čísla, s připojenou doložkou „bez závazku“, datem 7. října 2015“ a opatřený nečitelným podpisem k připojenému údaji indosanta „AVERSEN ENTERPRISES LIMITED“, zast. Karlem Somolem, advokátem a zast. Mgr. Petrem Řehákem, advokátem“. Vycházeje z čl. I. § 11, § 13 a § 16 odst. 2 a z čl. III. § 3 směnečného zákona a odkazuje na závěry formulované v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. října 2008, sp. zn. 29 Cdo 1620/2006 (správně jde o rozsudek sp. zn. 29 Odo 1620/2006, uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2009, pod číslem 71), odvolací soud zdůraznil, že směnka je směnkou na řad, která je převoditelná indosamentem. Indosament musí být napsán na směnce nebo na listu s ní spojeném (přívěsku) a musí ji podepsat indosant, tedy ten, kdo směnku převádí. Označení majitele směnky musí být konformní s označením převodce v indosamentu. Majiteli směnky musí svědčit nepřetržitá řada indosamentů, tedy musí být dána návaznost a souslednost mezi dřívějším a následným majitelem, tj. mezi indosantem a indosatářem jako následným indosantem. Podle toho by prvním na směnce vyznačeným indosamentem mělo dojít k převodu směnky remitentem (bankou) na společnost AVERSEN ENTERPRISES LIMITED. Je-li indosantem právnická osoba, musí její podpis odpovídat obecným požadavkům na podpis právnické osoby, tj. musí především obsahovat označení právnické osoby, která právní úkon činí, a dále musí obsahovat podpis osoby za tuto právnickou osobu jednající. Pouhý podpis fyzické osoby bez označení, že jedná za právnickou osobu, nelze za podpis právnické osoby považovat. Jelikož směnka u prvního vyznačeného indosamentu obsahuje pouze údaj, P. G. při podpisu indosamentu jednal na základě plné moci, a indosament neobsahuje označení osoby, za niž jednal, nelze dovodit, že tímto indosamentem došlo k převodu směnky remitentem na označenou společnost. Nestala-li se tato společnost řádným majitelem směnky, nemohla směnku dále převést na žalobce; ten se tak nemohl stát řádným majitelem směnky. Přitom námitka, že žalobce se nestal řádným majitelem směnky, neboť mu nesvědčí nepřetržitá řada indosamentů, přísluší každému směnečnému dlužníku. Proto odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobu zamítl, aniž se současně zabýval otázkou, zda a kdy došlo k tradici směnky ve smyslu ustanovení „§ 17 zák. č. 519/1992 Sb“. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, maje za to, že spočívá „na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, případně, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena“. Žalobce shledává závěr odvolacího soudu ohledně nedostatku jeho aktivní věcné legitimace rozporným se závěry formulovanými Nejvyšším soudem v rozsudku ze dne 29. dubna 2015, sp. zn. 29 Cdo 2207/2014, a v usnesení ze dne 27. října 2015, sp. zn. 29 Cdo 2344/2015 (jde o usnesení uveřejněné pod číslem 105/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek – dále jen „R 105/2016“). Pro případ, že tato rozhodnutí nejsou pro danou věc přiléhavá, má za to, že otázka aktivní věcné legitimace v daných poměrech nebyla dosud dovolacím soudem vyřešena. Dovolatel zdůrazňuje, že v posuzované věci se směnka nacházela v úschově soudu, který ji vydal osobě, jež se prokázala oprávněním (plnou mocí ze dne 22. prosince 2004) jednat jménem remitenta. Tato osoba vyznačila na směnku rubopis, ze kterého je zjevné, že P. G. rubopis podepsal jako zmocněnec. Současně z protokolu sepsaného soudem prvního stupně dne 14. ledna 2005 plyne, že jmenovaný jednal jménem remitenta (banky). Soud prvního stupně pak usnesením ze dne 17. ledna 2005, č. j. 23 Cm 13/92-63, rozhodl o vstupu společnosti AVERSEN ENTERPRISES LIMITED do řízení na místo banky, přičemž ze souhlasu společnosti se vstupem do směnečného řízení plyne i skutečnost, že společnost směnku převzala. Proto dovolatel požaduje, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení. Žalovaný považuje rozhodnutí odvolacího soudu za správné. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 29. září 2017) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Dovolání žalobce je přípustné podle ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a to k řešení otázky dovoláním otevřené, týkající se převodu směnky indosamentem, dosud v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu v daných skutkových souvislostech beze zbytku nezodpovězené. Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně j