29 Cdo 4272/2016 — Nejvyšší soud

29 Cdo 4272/2016 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:24. 10. 2018 Spisová značka:29 Cdo 4272/2016 ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:29.CDO.4272.2016.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Odměna advokáta Zánik závazku Reorganizace Dotčené předpisy:§ 14 odst. 1 IZ. ve znění do 31.12.2013 § 15 IZ. ve znění do 31.12.2013 § 168 IZ. ve znění do 31.12.2013 § 169 IZ. ve znění do 31.12.2013 § 170 písm. f) IZ. ve znění do 31.12.2013 § 203 IZ. ve znění do 31.12.2013 § 334 IZ. ve znění do 31.12.2013 § 337 IZ. ve znění do 31.12.2013 § 338 odst. 3 IZ. ve znění do 31.12.2013 § 340 odst. 1 písm. a, b, g) IZ. ve znění do 31.12.2013 § 344 odst. 1 IZ. ve znění do 31.12.2013 § 347 odst. 4 IZ. ve znění do 31.12.2013 § 348 odst. 1 písm. e) IZ. ve znění do 31.12.2013 § 350 odst. 1 IZ. ve znění do 31.12.2013 § 351 odst. 1 IZ. ve znění do 31.12.2013 § 352 odst. 1, 2 IZ. ve znění do 31.12.2013 § 356 odst. 1 IZ. ve znění do 31.12.2013 § 359 IZ. ve znění do 31.12.2013 Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:10. 2. 2019 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 29 Cdo 4272/2016-595 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobce I. K., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupeného Mgr. Ing. Jakubem Antošem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Washingtonova 1599/17, PSČ 110 00, proti žalovanému MSV Metal Studénka, a. s., se sídlem ve Studénce, R. Tomáška 859, PSČ 742 13, identifikační číslo osoby 47675942, zastoupenému JUDr. Tomášem Radou, Ph.D., advokátem, se sídlem v Brně, Hlinky 505/118, PSČ 603 00, o zaplacení částky 390 561 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci pod sp. zn. 19 Cm 126/2012, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 1. června 2016, č. j. 8 Cmo 85/2016-545, takto: Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 1. června 2016, č. j. 8 Cmo 85/2016-545, se zrušuje a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: Žalobou došlou soudu dne 25. června 2012 se žalobce (I. K.) domáhal vůči žalovanému [MSV Metal Studénka, a. s.; původně vůči Mgr. Ivo Šotkovi, insolvenčnímu správci dlužníka MSV Metal Studénka, a. s. (dále též jen „I. Š.“)] zaplacení částky 390 561 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % p. a. od 24. prosince 2011 do zaplacení s odůvodněním, že uvedená částka představuje odměnu za právní služby poskytnuté žalobcem jako advokátem. Rozsudkem ze dne 4. prosince 2015, č. j. 19 Cm 126/2012-482, Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl o žalobě tak, že žalovaného zavázal k úhradě částky 204 465 Kč s příslušenstvím (bod I. výroku), žalobu zamítl co do částky 186 096 Kč s příslušenstvím (bod II. výroku) a rozhodl o nákladech řízení (bod III. výroku). Soud prvního stupně vyšel mimo jiné z toho, že: 1/ Dne 23. května 2011 bylo zahájeno insolvenční řízení na majetek žalovaného. Řízení bylo vedeno u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 36 INS XY. 2/ Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 27. května 2011, č. j. KSOS 36 INS XY, ustanovil I. Š. předběžným insolvenčním správcem. 3/ Dne 2. června 2011 uzavřel žalovaný s žalobcem smlouvu o poskytování právních služeb. Předmět smlouvy byl vymezen jakožto závazek žalobce poskytovat v průběhu insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 36 INS XY žalovanému právní služby při provozu jeho podniku v rámci obvyklého hospodaření spočívající zejména v zastupování žalovaného v insolvenčním řízení, v právním poradenství, a to dle pokynů žalovaného, a dále jako závazek žalovaného zaplatit za poskytnuté právní služby sjednanou odměnu za podmínek sjednaných ve smlouvě. Úplata za poskytované služby byla sjednána ve výši 2 100 Kč za hodinu plus daň z přidané hodnoty. Žalobce měl rovněž nárok na náhradu hotových výdajů (dále jen „smlouva o poskytování právních služeb“). Dne 10. června 2011 žalovaný udělil žalobci plnou moc. 4/ Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 19. července 2011, č. j. KSOS 36 INS XY, zjistil úpadek žalovaného a I. Š. ustanovil insolvenčním správcem. 5/ Usnesením ze dne 7. října 2011, č. j. KSOS 36 INS XY, Krajský soud v Ostravě povolil reorganizaci žalovaného jakožto insolvenčního dlužníka a žalovanému zakázal nakládat s majetkovou podstatou s tím, že odebraná dispoziční oprávnění přešla na insolvenčního správce I. Š. 6/ Dopisem ze dne 7. listopadu 2011 I. Š. sdělil žalobci, že žalovaný nebude využívat jeho služby „kromě zastoupení společnosti v insolvenčním řízení, které je vedeno u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 36 INS XY, a zastoupení ve sporech vedených u Okresního soudu v Novém Jičíně pod č. j. 24 C 270/2003 a 24 C 35/2004“, v nichž byl žalovaný účastníkem. Z výpovědi I. Š. vyplynulo, že předmětný pokyn v pokračování zastoupení společnosti dal proto, že nechtěl krátit žalovaného v jeho procesních právech. 7/ Žalobce dne 20. prosince 2011 vystavil fakturu č. 11070 s datem splatnosti 23. prosince 2011 na žalovanou částku ve výši 390 561 Kč, a to spolu s přehledem činnosti advokátní kanceláře za měsíc říjen (od 1. října), listopad a prosinec do 20. prosince 2011 (dále jen „faktura č. 11070“). 8/ Z výpovědi svědků (S. a S.) vyplynulo, že žalobce v tomto období vykonával pro žalovaného relevantní právní služby ve vztahu k insolvenčnímu řízení. I. Š. ve své výpovědi uvedl, že část právních služeb byla před přezkumným jednáním konaným dne 3. října 2011 žalobci proplacena. 9/ Dopisem ze dne 24. ledna 2012 I. Š. žalobci sdělil, že jeho pohledávku za poskytnuté právní služby odmítá uhradit, což odůvodnil mimo jiné analogickým užitím § 252 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), námitkou, že osoba s dispozičními oprávněními (I. Š.) si služby ve fakturovaném rozsahu neobjednala a konečně stanoviskem věřitelského výboru ze dne 10. ledna 2012. Dalším dopisem ze stejného data I. Š. vypověděl smlouvu o poskytování právních služeb. 10/ Usnesením ze dne 16. května 2012, č. j. KSOS 36 INS XY, které nabylo právní moci dne 1. června 2012, Krajský soud v Ostravě schválil reorganizační plán, z něhož vyplynulo, že sporná pohledávka žalobce nebyla do reorganizačního plánu zařazena, resp. v něm byla uvedena jako pohledávka, která nebude uspokojena. 11/ Žalobou ze dne 1. června 2012 podanou proti I. Š. jako (v té době) insolvenčnímu správci žalovaného bylo dne 25. června 2012 zahájeno předmětné řízení. 12/ Usnesením ze dne 18. března 2013, č. j. KSOS 36 INS XY, jež nabylo právní moci téhož dne, Krajský soud v Ostravě vzal na vědomí splnění podstatných částí reorganizačního plánu. 13/ Usnesením ze dne 4. září 2013, č. j. KSOS 36 INS XY, jež nabylo právní moci téhož dne, Krajský soud v Ostravě zprostil I. Š. funkce insolvenčního správce. Soud prvního stupně na tomto základě – cituje § 168 odst. 2 písm. g/ a odst. 3 insolvenčního zákona, ve znění účinném do 31. prosince 2012 – uzavřel, že žalobce poskytoval žalovanému právní služby na základě smlouvy o poskytování právních služeb uzavřené v průběhu insolvenčního řízení se souhlasem insolvenčního správce i po „prohlášení“ úpadku, resp. na základě smlouvy, která nebyla insolvenčním správcem vypovězena. Pohledávku za poskytnuté právní služby bylo lze podřadit pod citované ustanovení insolvenčního zákona, jednalo se tedy o pohledávku věřitele ze smlouvy, kterou osoba s dispozičním oprávněním (v tomto případě insolvenční správce I. Š.) nevypověděla. Šlo tak o pohledávku za majetkovou podstatou, uspokojitelnou v plné výši kdykoli po rozhodnutí o úpadku podle § 168 odst. 3 insolvenčního zákona. Podle soudu prvního stupně v rozporu s jednoznačným příkazem zákona nebyla žalovaná pohledávka žalobci bezdůvodně uhrazena z majetkové podstaty žalovaného a nebyla ani zařazena do reorganizačního plánu. Schválením reorganizačního plánu či ukončením reorganizace proto dotčená pohledávka nezanikla. K tomu soud prvního stupně doplnil, že se na daný případ neaplikoval § 252 odst. 3 insolvenčního zákona, neboť se týká konkursu, kdežto v daném případě byl úpadek žalovaného řešen reorganizací. Dále soud prvního stupně provedl rozsáhlé dokazování k prověření, zda vyúčtovaná částka za poskytnuté právní služby a vynaložené náklady měly základ ve smlouvě o poskytování právních služeb, tedy zda tvrzené úkony právní pomoci byly provedeny, zda šlo o účelně vynaložené úkony, zda byly učiněné na základě relevantních a konkrétních pokynů žalovaného a zda náročnost těchto úkonů odpovídala rozsahu vyúčtovaných služeb. Následně dospěl k závěru, že oprávněně byla uplatněna pohledávka ve výši 204 465 Kč, ve zbylé č