Co znamená „Pohledávky za majetkovou podstatou“ podle zákona?
Stručná odpověď: Tyto pohledávky mají přednostní postavení při uspokojování z majetkové podstaty dlužníka.
Klíčová fakta
- Právní základ: § 168 zákona č. 182/2006 Sb. (Insolvenční zákon) – úřední znění z e-Sbírky
- Judikatura: na § 168 odkazuje 206 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS a krajské soudy ve správních věcech), nejnovější z 17. 12. 2025
- Týká se: věřitel, dlužník, insolvenční správce, soud
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 10. 1. 2030 tento § nemění
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Paragraf 168 insolvenčního zákona definuje, jaké pohledávky se považují za pohledávky za majetkovou podstatou, a to v závislosti na tom, zda vznikly po zahájení insolvenčního řízení (nebo vyhlášení moratoria) či po rozhodnutí o úpadku.
V praxi
- Zahrnují zejména odměny a hotové výdaje osob podílejících se na insolvenčním řízení (např. insolvenčního správce, předběžného správce, členů věřitelského výboru).
- Patří sem i náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty, daně, poplatky a pojistné, které vznikly po rozhodnutí o úpadku.
- Dále sem spadají pohledávky věřitelů ze smluv uzavřených osobou s dispozičními oprávněními po rozhodnutí o úpadku, nebo ze smluv, jejichž splnění nebylo odmítnuto.
Judikatura
Jak soudy aplikují § 168
Odvolací soud – cituje § 165, § 168 odst. 2 písm. e/, § 170 písm. d/, § 203 a § 203a zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), a odkazuje na (označenou) judikaturu Nejvyššího soudu – uzavřel, že uplatněná pohledávka je pohledávkou za majetkovou podstatou ve smyslu § 168 odst. 2 písm. e/ insolvenčního zákona, jelikož vznikla po zjištění dlužníkova úpadku a zároveň nejde o pohledávku, jež by byla vyloučena z uspokojení.
Na tomto základě insolvenční soud – vycházeje z ustanovení § 168 odst. 2 písm. e/ insolvenčního zákona, § 9 odst. 1 věty první, odst. 8 a 9, § 11 odst. 1, 2 a 4, § 20 odst. 1 písm. j/ a k/ zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (dále jen „zákon o ochraně ZPF“), § 2 písm. d/ zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, a § 161 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu – dospěl k závěru, že pohledávka žalobce je pohledávkou za majetkovou podstatou.
… ze skutkového stavu zjištěného insolvenčním soudem a odkazuje na (označenou) judikaturu Nejvyššího soudu – především připomenul, že v incidenčním sporu o určení, zda pohledávka uplatněná v insolvenčním řízení způsobem uvedeným v § 203 insolvenčního zákona je co do svého pořadí pohledávkou za majetkovou podstatou (§ 168 odst. 2 insolvenčního zákona), se insolvenční soud zabývá pouze okolnostmi rozhodnými pro posouzení správnosti uplatněného pořadí pohledávky, bez zřetele k tomu, zda je sporná její existence nebo výše.
Co říká § 168 – Insolvenční zákon
§ 168 Pohledávky za majetkovou podstatou
(1) Pohledávkami za majetkovou podstatou, pokud vznikly po zahájení insolvenčního řízení nebo po vyhlášení moratoria, jsou
a) náhrada hotových výdajů a odměna předběžného správce; to neplatí, byl-li předběžný správce ustanoven insolvenčním správcem,
b) náhrada nutných výdajů a odměna likvidátora dlužníka jmenovaného soudem a správce podniku dlužníka za součinnost poskytnutou předběžnému správci nebo insolvenčnímu správci,
c) náhrada nutných výdajů a odměna členů a náhradníků věřitelského výboru,
d) náhrada zálohy na náklady insolvenčního řízení, jestliže ji v souladu s rozhodnutím insolvenčního soudu zaplatila jiná osoba než dlužník,
e) pohledávky věřitelů vzniklé za trvání moratoria ze smluv podle § 122 odst. 2,
f) pohledávky věřitelů z úvěrového financování.
(2) Pohledávkami za majetkovou podstatou, pokud vznikly po rozhodnutí o úpadku, jsou
a) hotové výdaje a odměna insolvenčního správce,
b) náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty dlužníka,
c) náhrada nutných výdajů a odměna likvidátora, osoby v postavení obdobném postavení likvidátora a odpovědného zástupce za činnost prováděnou po rozhodnutí o úpadku,
d) náhrada hotových výdajů a odměna znalce ustanoveného insolvenčním soudem za účelem ocenění majetkové podstaty,
e) daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na veřejné zdravotní pojištění,
f) pohledávky věřitelů ze smluv uzavřených osobou s dispozičními oprávněními, s výjimkou smluv uzavřených dlužníkem po schválení oddlužení,
g) pohledávky věřitelů ze smluv, které se podle tohoto zákona považují za smlouvy, jejichž splnění osoba s dispozičními oprávněními neodmítla, jestliže se týkají plnění poskytnutého věřiteli dlužníku po zahájení insolvenčního řízení; to neplatí pro pohledávky, které se týkají plnění poskytnutého věřiteli za trvání oddlužení,
h) pohledávky věřitelů odpovídající právu na vrácení plnění ze smluv, které se podle tohoto zákona považují za smlouvy, jejichž splnění osoba s dispozičními oprávněními odmítla, jestliže se týkají plnění poskytnutého věřiteli dlužníku v době od zahájení insolvenčního řízení do dne, kdy podle tohoto zákona nastaly účinky odmítnutí; to neplatí pro pohledávky, které se týkají plnění poskytnutého věřiteli za trvání oddlužení,
i) úroky podle § 171 odst. 4,
j) …
Související otázky
Na co si dát pozor
- Rozhodující pro zařazení pohledávky mezi pohledávky za majetkovou podstatou je okamžik jejího vzniku – zda to bylo po zahájení insolvenčního řízení (či moratoria) nebo až po rozhodnutí o úpadku.
- Některé pohledávky, jako například úroky z prodlení z pohledávek vzniklých před rozhodnutím o úpadku, se v insolvenčním řízení neuspokojují (§ 170).
Navazující ustanovení
Totéž téma v jiných předpisech
Insolvenční zákon – přehled paragrafůInsolvence a exekuceVšechny právní otázky