29 Cdo 567/2019 – Nejvyšší soud

10 9 29 Cdo 567/2019-231USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Rostislava Krhuta v exekuční věci oprávněného UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a. s., se sídlem v Praze 4, Želetavská 1525/1, PSČ 140 92, identifikační číslo osoby 64948242, zastoupeného Mgr. Jiřím Tomolou, advokátem, se sídlem v Praze, V Celnici 1034/6, PSČ 110 00, proti povinnému Olšanská investiční, a. s. v likvidaci, se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 404/30a, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 28217896, zastoupenému Mgr. Lubošem Havlem, advokátem, se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 404/30a, PSČ 140 00, pro 231 671 960,08 Kč s příslušenstvím prodejem zástavy, o návrhu na zastavení exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 35 EXE 2608/2017, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. října 2018, č. j. 51 Co 230/2018-175, takto: Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. října 2018, č. j. 51 Co 230/2018-175, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: 1. Návrhem ze dne 23. srpna 2017 se povinný Olšanská investiční, a. s., domáhal zastavení exekuce prodejem zástavy zahájené na návrh oprávněného UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a. s., (dále též jako „oprávněný“ nebo „UCB“), prováděné na základě exekučního příkazu ze dne 9. srpna 2017, č. j. 137 Ex 15766/17-13, vydaného JUDr. Petrem Kociánem, soudním exekutorem Exekutorského úřadu Brno – venkov (dále jen „exekutor“). 2. Svůj návrh odůvodnil zejména tak, že není obligačním dlužníkem oprávněného, zástavní právo zaniklo [podle § 1376 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“)] zánikem zajištěného dluhu v důsledku splnění reorganizačního plánu v insolvenčním řízení dlužníka CP Praha s. r. o. (dále jen „společnost CP“) a navíc se zástavní právo promlčelo. 3. Usnesením ze dne 21. května 2018, č. j. 35 EXE 2608/2017-135, Obvodní soud pro Prahu 3 (dále jen „exekuční soud“) zamítl návrh povinného na zastavení exekuce. 4. Exekuční soud vyšel z toho, že: [1] Na základě smlouvy o úvěru ze dne 26. října 2006, č. 802483/V/2006 (dále jen „smlouva o úvěru“) poskytl oprávněný (tehdy podnikající pod obchodní firmou HVB Bank Czech Republic a. s.) společnosti CP úvěr ve výši 3 168 500 000 Kč. [2] Dne 9. února 2009 uzavřela společnost CP s oprávněným smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitostem, jímž zajistila pohledávku ze smlouvy o úvěru. Zástavu tvořily pozemky parc. č. 4229/1 a parc. č. 4229/9 v katastrálním území Žižkov, obec Praha (dále jen „nemovitosti“) ve vlastnictví společnosti CP. [3] Kupní smlouvou ze dne 2. listopadu 2009 převedla společnost CP vlastnické právo k nemovitostem na povinného (tehdy podnikajícího pod obchodní firmou ORTENARIA a. s.). [4] Usnesením ze dne 27. ledna 2015, č. j. MSPH 60 INS 851/2015-A-10, Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) mimo jiné zjistil úpadek společnosti CP a povolil řešení jejího úpadku reorganizací. [5] Oprávněný přihlásil do insolvenčního řízení společnosti CP pohledávku ve výši 500 457 286,91 Kč zajištěnou nemovitostmi a dále pohledávku ve výši 251 951 687,66 Kč. [6] Návrhem ze dne 31. července 2015 podaným u Obvodního soudu pro Prahu 3 se oprávněný vůči povinnému domáhal nařízení soudního prodeje zástavy – nemovitostí zajišťujících pohledávku ze smlouvy o úvěru. [7] Usnesením ze dne 25. září 2015, č. j. MSPH 60 INS 851/2015-B-43, insolvenční soud schválil reorganizační plán dlužníka. [8] Podle schváleného reorganizačního plánu: a/ zajištěná pohledávka UCB nezaniká dnem účinnosti reorganizačního plánu a rovněž zajištění zajištěné pohledávky UCB specifikované v Příloze č. 3 zůstane zachováno, vyjma (i) zástavního práva k podílům na dlužníkovi ... a (ii) zástavního práva k pohledávkám dlužníka z účtu ... [článek 6.2 odst. 105 reorganizačního plánu], b/ dnem splnění reorganizačního plánu zanikne zajištěná pohledávka UCB ve vztahu k dlužníkovi v rozsahu, ve kterém nebyla uspokojena [článek 6.2 odst. 112 věta první reorganizačního plánu], c/ v souladu s § 356 odst. 3 insolvenčního zákona dnem účinnosti reorganizačního plánu, ani dnem splnění reorganizačního plánu nezanikají pohledávky a práva UCB vůči spoludlužníkům a ručitelům, včetně zástavních práv k jakémukoli majetku, který není součástí majetkové podstaty dlužníka, zejména nezanikají a/ zástavní právo první v pořadí k pozemkům parc. č. 4229/1 a parc. č. 4229/9 zapsaným na LV č. 14119 pro katastrální území Žižkov, ve vlastnictví společnosti Olšanská investiční a. s. ... a věřitel UCB je nadále oprávněn vůči spoludlužníkům, ručitelům a poskytovatelům zajištění uplatňovat veškerá práva vyplývající z pohledávek UCB ze smlouvy o úvěru bez ohledu na případný zánik, resp. částečný zánik pohledávek UCB vůči dlužníkovi na základě tohoto reorganizačního plánu (s výjimkou zániku z důvodu uspokojení), jako kdyby k zániku, resp. částečnému zániku, takových pohledávek UCB ze smlouvy o úvěru na základě tohoto reorganizačního plánu nedošlo [článek 6.2 odst. 113 reorganizačního plánu]. [9] Usnesením ze dne 7. června 2016, č. j. 5 C 308/2015-120, Obvodní soud pro Prahu 3 nařídil soudní prodej zástavy – nemovitostí. K odvolání povinného bylo rozhodnutí o nařízení soudního prodeje zástavy potvrzeno usnesením Městského soudu v Praze ze dne 18. ledna 2016 (správně 18. ledna 2017), č. j. 91 Co 276/2016-141. [10] Usnesením ze dne 15. srpna 2016, č. j. MSPH 60 INS 851/2015-B-57, vzal insolvenční soud na vědomí splnění podstatných částí reorganizačního plánu. [11] Opatřením ze dne 27. července 2017 pověřil exekuční soud exekutora provedením exekuce prodejem zástavy (nemovitostí) k vymožení povinnosti uložené povinnému na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 7. června 2016, č. j. 5 C 308/2015-120. [12] Exekučním příkazem ze dne 9. srpna 2017, č. j. 137 Ex 15766/17-13, ve znění opravného usnesení ze dne 28. srpna 2017, č. j. 137 Ex 15766/17-18, nařídil exekutor provedení exekuce prodejem nemovitostí. 5. Na tomto skutkovém základě exekuční soud uvedl, že exekuce je vedena na základě řádného vykonatelného exekučního titulu, který nebyl zrušen a rovněž zde nejsou důvody pro zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. a/ až g/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Zabýval se proto dále tím, zda je naplněn důvod pro zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. h/ o. s. ř., tj. zda existuje jiný důvod, pro který rozhodnutí nelze vykonat. V tomto směru povinný namítal zánik zástavního práva splněním reorganizačního plánu a promlčení zástavního práva. 6. Exekuční soud se neztotožnil s názorem povinného, že reorganizačním plánem dlužníka došlo k zániku původních zajištěných pohledávek z úvěrové smlouvy včetně zástavních práv a vzniku pohledávek nových. Odkazuje na znění reorganizačního plánu, konkrétně na článek 6.2 odst. 113, uvedl, že zástavní právo k nemovitostem, jež jsou předmětem této exekuce, jednoznačně nezaniklo a trvá. 7. K námitce povinného, že není obligačním dlužníkem, exekuční soud, odkazuje na zásadu subsidiarity a akcesority zástavního práva, uvedl, že zástavní dlužník vystupuje jako tzv. náhradní dlužník, neboť v případě včasného nesplnění dluhu odpovídajícího zajištěné pohledávce vůči hlavnímu dlužníku se zástavní věřitel uspokojuje z výtěžku zpeněžení zástavy. Rovněž odmítl názor povinného, že zástavní právo je promlčeno. 8. K odvolání povinného Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným rozhodnutím potvrdil usnesení exekučního soudu. 9. Odvolací soud zcela odkázal na závěry exekučního soudu, pokud jde o otázku promlčení zástavního práva a vypořádání námitky, že povinný není obligačním ale pouze zástavním dlužníkem. Ztotožnil se i s názorem exekučního soudu v posouzení otázky zániku zástavního práva v důsledku zániku zajišťované pohledávky. Uvedl, že i když jsou práva mezi věřiteli a dlužníkem přijetím reorganizačního plánu nahrazena obsahem a právy danými reorganizačním plánem, nedotýká se to právního postavení osob uvedených v § 356 odst. 3 insolvenčního zákona. Toto ustanovení je pak nutné vykládat „extenzivně“, tedy tak, že se vztahuje i na právní postavení zástavních dlužníků. Smyslem je zachovat věřiteli možnost domoci se i přes zánik jeho práv vůči dlužníku uspokojení pohledávky mimo rámec insolvenčního řízení po dalších osobách, jež mohou poskytnout věřiteli plnění na pohledávku dotčenou reorganizačním plánem. V souladu s tímto ustanovením je pak i čl. 6.2 odst. 113 reorganizačního plánu, podle něhož přestože zajištěná pohledávka ve vztahu k dlužníkovi zanikla, nezanikají práva oprávněného vůči spoludlužníkům a ručitelům, včetně zástavních práv, zejména nezaniká zástavní právo k nemovitostem. Tento článek není v rozporu s § 1376 o. z., neboť zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) je ve vztahu k občanskému zákoníku předpisem zvláštním, jehož se užije přednostně. Tvrdí-li povinný, že transformací původních práv a povinností v důsledku schválení reo