29 Cdo 726/2020 — Nejvyšší soud

29 Cdo 726/2020 citace  Právní věta:Podá-li žalovaný včasné námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu a požádá-li (v námitkové lhůtě) o ustanovení zástupce, přičemž soud jeho žádosti v tomto směru vyhoví, nelze námitky podané ustanoveným zástupcem v "nové" patnáctidenní lhůtě počítané od právní moci výroku usnesení o ustanovení zástupce považovat za opožděné. Nepoučí-li soud žalovaného v usnesení o ustanovení zástupce o tom, v jaké lhůtě může doplnit námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu, nelze považovat doplnění námitek uskutečněné s odstupem necelých pěti týdnů od právní moci usnesení o ustanovení zástupce za opožděné. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:27. 10. 2021 Spisová značka:29 Cdo 726/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:29.CDO.726.2020.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Spotřebitel Směnka Směnečný a šekový platební rozkaz Dotčené předpisy:§ 52 předpisu č. 40/1964 Sb. § 55 předpisu č. 40/1964 Sb. § 56 předpisu č. 40/1964 Sb. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:2. 2. 2022 Publikováno ve sbírce pod číslem:94 / 2022 Anotace:Žalovaná s remitentem uzavřela spotřebitelskou smlouvu o půjčce a vystavenou blankosměnkou (bez uvedení směnečné sumy a data splatnosti) se zavázala zaplatit částku 640 021 Kč. Remitent směnku rubopisem převedl na žalobce, který se poté, co žalovaná uhradila pouze 50 000 Kč, domáhal zaplacení zbývající částky u soudu návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu. Soud prvního stupně, po předchozím vrácení věci k dalšímu řízení soudem odvolacím, rozhodl o ponechání směnečného platebního rozkazu v platnosti co do částky 260 926 Kč a části směnečné odměny, ohledně zbývající částky směnečný platební rozkaz zrušil. Proti směnečnému platebnímu rozkazu podala žalovaná včasné námitky a současně požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů. Soud prvního stupně přiznal svým usnesením ze dne 18. 1. 2017 žalované osvobození od soudních poplatků a ustanovil jí zástupce. Ve výroku o ustanovení zástupce nabylo usnesení právní moci dne 10. 2 2017. Zástupce žalované soudu zaslal své vyjádření k „návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu“ podáním doručeným soudu prvního stupně dne 15. 3. 2017. Odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Ve shodě se soudem nalézacím dospěl k závěru, směnka má povahu zajišťovací, žalovaná se tak mohla proti jejímu zaplacení bránit prostřednictvím námitek, přičemž důkazní břemeno ohledně existence a obsahu směnečné smlouvy tížilo výhradně žalovanou. Ujednání o smluvních pokutách odvolací soud neshledal nepřiměřenými a současně konstatoval, že pohledávka v tomto případě započtením nezanikla, neboť nešlo o vzájemné započitatelné pohledávky. Dále odvolací soud zdůraznil, že žalovaná ve svých námitkách netvrdila, jaká správná výše směnečné sumy měla být do směnky vyplněna a zabýval-li se tak soud prvního stupně správností výše částky, činil tak nad rámec podaných námitek. Proti rozsudku odvolacího soudu brojila žalovaná dovoláním, v němž Nejvyššímu soudu předložila k řešení otázku týkající se zajištění pohledávek věřitele za žalovanou směnkou. Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 29 Cdo 726/2020-327 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a Mgr. Rostislava Krhuta v právní věci žalobce M. H., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Radkem Hudečkem, advokátem, se sídlem v Ostravě, Poděbradova 1243/7, PSČ 702 00, proti žalované I. Ř., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Igorem Honusem, advokátem, se sídlem v Ostravě, Sokolská třída 936/21, PSČ 702 00, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 27 Cm 205/2015, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. září 2019, č. j. 7 Cmo 63/2019-256, takto: Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. září 2019, č. j. 7 Cmo 63/2019-256, se s výjimkou části potvrzujícího výroku ohledně povinnosti České republiky zaplatit ustanovenému zástupci žalované náklady řízení zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: Krajský soud v Ostravě směnečným platebním rozkazem ze dne 25. května 2016, č. j. 27 Cm 205/2015-23, uložil žalované (I. Ř.), aby zaplatila (původnímu) žalobci (Domino corporation s. r. o.) směnečný peníz ve výši 340.021,- Kč s 6% úrokem od 1. prosince 2015 do zaplacení, směnečnou odměnu 1.133,- Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 42.208,- Kč. Proti směnečnému platebnímu rozkazu podala žalovaná včasné námitky a současně požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů. Usnesením ze dne 18. ledna 2017, č. j. 27 Cm 205/2015-54, Krajský soud v Ostravě přiznal žalované osvobození od soudních poplatků a ustanovil jí zástupce (JUDr. Igora Honuse); ve výroku o ustanovení zástupce nabylo usnesení právní moci dne 10. února 2017. Ustanovený zástupce se následně vyjádřil „k návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu“ podáním ze dne 8. března 2017 (doručeným soudu prvního stupně dne 15. března 2017 – č. l. 63 a násl.). Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 22. června 2017, č. j. 27 Cm 205/2015-110, směnečný platební rozkaz zrušil a rozhodl o náhradě nákladů řízení; Vrchní soud v Olomouci k odvolání (původního) žalobce usnesením ze dne ze dne 20. března 2018, č. j. 7 Cmo 218/2017-161, označený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Následně Krajský soud v Ostravě: A) Usnesením ze dne 16. srpna 2018, č. j. 27 Cm 205/2018-197, připustil, aby do řízení na místo původního žalobce vstoupil M. H. (§ 107a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu – dále též jen „o. s. ř.“). Viz též úřední záznam, podle něhož původní žalobce dne 24. července 2018 rubopisoval směnku na žalobce a směnku mu předal (č. l. 192 a 193). B) Rozsudkem ze dne 8. listopadu 2018, č. j. 27 Cm 205/2015-226, ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz co do částky 260.926,- Kč s 6% úrokem od 1. prosince 2015 do zaplacení a směnečné odměny 870,- Kč (výrok I.), zrušil směnečný platební rozkaz co do částky 79.095,- Kč s 6% úrokem od 1. prosince 2015 do zaplacení, směnečné odměny ve výši 263,- Kč a nákladů řízení ve výši 42.208,- Kč (výrok II.), uložil žalované zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 86.431,32 Kč (výrok III.) a uložil České republice zaplatit ustanovenému zástupci žalované částku 85.696,44 Kč (výrok IV.). Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalované rozsudkem ze dne 30. září 2019, č. j. 7 Cmo 63/2019-256, rozsudek soudu prvního stupně (s výjimkou zrušujícího výroku) potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok). Soudy nižších stupňů vyšly z toho, že: 1) Směnkou, o jejímž zaplacení soud prvního stupně rozhodl směnečným platebním rozkazem (dále jen „směnka“), vystavenou v Ostravě dne 9. září 2011, se žalovaná zavázala zaplatit společnosti R. S. C. (dále jen „remitent) dne 30. listopadu 2015 částku 340.021,- Kč. Rubopisem ze dne 12. listopadu 2015 převedl remitent směnku na původního žalobce, který ji následně převedl rubopisem v průběhu řízení na žalobce. Směnka byla původně vystavena jako blankosměnka bez uvedení údajů směnečné sumy a data splatnosti. 2) Žalobce je jediným společníkem a jednatelem remitenta; není ani společníkem ani jednatelem původního žalobce. 3) Dne 9. září 2011 uzavřeli remitent a žalovaná smlouvu o půjčce podle ustanovení § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“). Podle této smlouvy půjčil remitent žalované v hotovosti částku 150.000,- Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit včetně úroků ve výši 30.000,- Kč do 9. září 2014, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 5.000,- Kč. Smlouva o půjčce dále obsahuje ujednání o smluvních pokutách, a to: a) ve výši 60.000,- Kč za porušení závazku vrátit řádně a včas poskytnutou půjčku a b) ve výši 0,1 % denně z dlužné částky pro případ, že dlužník neuhradí poskytnutou půjčku do jednoho měsíce ode dne splatnosti. Smluvní strany dále sjednaly oprávnění věřitele požadovat i zákonné úroky z prodlení a dohodly se na zajištění půjčky blankosměnkou. Žalovaná zaplatila na půjčku ve splátkách 50.000,- Kč. 4) Dopisem ze dne 26. března 2014 žalovaná požádala žalobce, aby jí vrátil blankosměnku. 5) Dopisem ze dne 11. ledna 2017 žalobce oznámil žalované zápočet své pohledávky ve výši 340.021,- Kč dle směnečného platebního rozkazu proti pohledávce žalované ve výši 250.000,- Kč (dle rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 5. listopadu 2015, sp. zn. 28 C 159/2015 a rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. listopadu 2016, sp. zn. 57 Co 429/2016). 6) Smlouvou ze dne 9. září 2011 převedl