29 Nd 445/2023

Žalobou podanou u Okresního soudu v Opavě dne 19. dubna 2023 se žalobce (K. L.) domáhá po žalovaném (Rybka - stavby a služby, s. r. o.) zaplacení částky 420.000 Kč s příslušenstvím představovaným zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 18. února 2023 do zaplacení, eventuálně nahrazení projevu vůle žalovaného převzít dílo (podle smlouvy o dílo ze dne 22. září 2022).

Současně žalobce navrhl (č. l. 4) přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou. Návrh na přikázání věci odůvodnil poukazem na navrhované výslechy svědků, kteří mají všichni bydliště v obvodu okresního soudu, jemuž má být věc přikázána. Mínil, že (proto) je namístě minimalizovat časové a finanční zatížení svědků, s tím, že okresní soud, jemuž navrhuje věc přikázat, je dostupnější i pro něj (navrhuje svůj výslech) a pro jeho advokáta (a na rozdíl od žalovaného nekoná protiprávně). Také pro případ provádění důkazu místním šetřením (za případné účasti znalce) se žalobci jeví praktičtějším, aby vzhledem k poloze stavby vedl řízení právě Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou.

Žalovaný ve vyjádření ze dne 16. června 2023 (č. l. 14) s přikázáním věci jinému soudu nesouhlasil, poukazuje i na to, že sám hodlá navrhovat výslech svědků žijících v obvodu Okresního soudu v Opavě.

Podle ustanovení § 12 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění (dále jen „o. s. ř.“), nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (§ 14, § 15 odst. 2 a § 16a), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně (odstavec 1). Věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).

Nejvyšší soud rozhodoval o návrhu na přikázání věci jako soud nejblíže společně nadřízený Okresnímu soudu v Opavě, u nějž je věc vedena, a Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou, jemuž má být věc přikázána (§ 12 odst. 3 věta první o. s. ř.).

Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem.

Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu; srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sb. rozh. obč.

Důvody uváděné žalobcem přitom Nejvyšší soud neshledal natolik závažnými, aby byly způsobilé prolomit výše popsané ústavní principy.

Obecně platí, že situace, že některý účastník musí překonat mezi místem současného bydliště a sídlem věcně a místně příslušného soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu, nadto za stavu, kdy druhá strana sporu s takovým postupem nesouhlasí (k tomu srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2013, sp. zn. 29 Nd 289/2013).

Nejvyšší soud proto návrhu žalobce na přikázání věci k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou nevyhověl.