29 NSCR 44/2020 – Nejvyšší soud

MSPH 76 INS XY 29 NSČR 44/2020-B-1158 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Hynka Zoubka v insolvenční věci dlužníka O. CH. , se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupeného Mgr. Jiřím Tomolou, advokátem, se sídlem v Praze 1, V Celnici 1034/6, PSČ 110 00, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 76 INS XY, o schválení reorganizačního plánu, o dovolání věřitelů 1/ RAVAK a. s., se sídlem v Příbrami, Obecnická 285, PSČ 261 01, identifikační číslo osoby 25612492, zastoupeného JUDr. Martinem Dančišinem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Husova 240/5, PSČ 110 00, 2/ Real perfect plus s. r. o., se sídlem v Havířově, Ostravská 586/4, PSČ 736 01, identifikační číslo osoby 04249381, zastoupeného Mgr. Václavem Sobalou, advokátem, se sídlem v Havířově, Národní třída 967/23, PSČ 736 01, 3/ GAIMAN HOLDING LIMITED, se sídlem 1060 Nikosie, Stasinou & Boumpoulinas 3, Kyperská republika, registrační číslo 292674, zastoupeného JUDr. Martinem Dančišinem, a 4/ GRAND BASSAM Ltd., se sídlem Mahe, Victoria, 103 Sham Peng Tong Plaza, Seychelská republika, registrační číslo 116837, zastoupeného JUDr. Alešem Vídenským, advokátem, se sídlem v Ostravě, Sokolská třída 966/22, PSČ 702 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. května 2020, č. j. MSPH 76 INS XY, 4 VSPH XY, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 19. května 2020, č. j. MSPH 76 INS XY, 4 VSPH XY, takto: Dovolání se zamítají. Odůvodnění: 1. U Městského soudu v Praze (dále jen „insolvenční soud“) se vede insolvenční řízení na majetek dlužníka O. CH. 2. Usnesením ze dne 21. listopadu 2019, č. j. MSPH 76 INS XY, insolvenční soud schválil reorganizační plán dlužníka ze dne 28. února 2019 (bod I. výroku), rozhodl, že reorganizační plán nabývá účinnosti pátý pracovní den následující po dni, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci (bod II. výroku) a uložil insolvenčnímu správci a dlužníku povinnosti související se schválením reorganizačního plánu (body III. a IV. výroku). 3. Šlo v pořadí o druhé rozhodnutí insolvenční soudu o reorganizačním plánu ze dne 28. února 2019. 4. První rozhodnutím, usnesením ze dne 31. července 2019, č. j. MSPH 76 INS XY, insolvenční soud zamítl reorganizační plán pro nesplnění podmínek podle § 348 odst. 1 písm. a/ a b/ zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), a prohlásil konkurs na majetek dlužníka. 5. K odvolání dlužníka, věřitelského výboru a některých věřitelů Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 24. října 2019, č. j. MSPH 76 INS XY, 4 VSPH XY, zrušil usnesení insolvenčního soudu ze dne 31. července 2019. 6. Podle odvolacího soudu byly naplněny podmínky podle § 348 odst. 1 písm. a/ a b/ insolvenčního zákona, přičemž ke zkoumaným podmínkám se odvolací soud vyjádřil následovně. K podmínce podle § 348 odst. 1 písm. a/ insolvenčního zákona: [1] Reorganizační plán splňuje všechny náležitosti kladené na něj § 340 insolvenčního zákona a § 14 vyhlášky č. 191/2017 Sb., o náležitostech podání a formulářů elektronických podání v insolvenčním řízení a o změně vyhlášky č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „vyhláška“), a jsou u něj připojeny všechny přílohy podle § 342 insolvenčního zákona. Způsob provedení reorganizace je v souladu s § 341 insolvenčního zákona. Ve vztahu k podmínce podle § 348 odst. 1 písm. a/ insolvenčního zákona je reorganizační plán v souladu s insolvenčním zákonem, se zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) a se zákonem č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev. [2] Lze se ztotožnit se závěrem insolvenčního soudu v usnesení ze dne 31. července 2019, že o návrhu na povolení předjednané reorganizace nerozhoduje schůze věřitelů, ale soud podle § 148 odst. 2 insolvenčního zákona, že nelze opakovat proběhlé přezkumné jednání a že nebyl dán žádný zákonný důvod ke změně insolvenčního správce. [3] Okolnost, že podstata reorganizace je založena na věřiteli TEMPERATIOR s. r. o. (dále jen „věřitel T“), aniž se na ní podílejí další věřitelé, je výsledkem určitého historického vývoje věci a neochoty dalších osob nést riziko reorganizace. Dlužník bezvýsledně jednal o návrzích dalších dvou subjektů, které měly zájem poskytnout mu vyšší vypořádací úvěr než věřitel T; tito zájemci neposkytli dostatečné záruky o vážném záměru ani o dostatečné solventnosti k poskytnutí vysokých částek. [4] Okolnost, že dlužník nedoložil, že nabídka věřitele T je nejvyšší nabídkou vypořádacího úvěru a že před předložením předjednané reorganizace neuskutečnil výběrové řízení, je bezvýznamná. Insolvenční zákon nestanoví žádný takový předpoklad pro podání návrhu na povolení reorganizace ani pro předložení reorganizačního plánu. [5] Okolnost, že věřitel T do určité míry ovládá podnikání dlužníka na základě smlouvy o daňovém skladu, je pro dlužníka stejně jako pro jakoukoliv jinou osobu, která by eventuálně měla právo sestavit reorganizační plán, limitující, nejde však o okolnost, jež by měla vliv na otázku (ne)poctivosti reorganizačního plánu. [6] Opatření související s fúzí dlužníka s věřitelem T nejsou důvodem pro zamítnutí reorganizačního plánu. Důvodné tak nejsou obavy spojené s tím, že projekt fúze nebyl předložen, že není zřejmé, jaká aktiva a pasiva dlužníka přejdou na věřitele T, že prohlášení věřitele T o ochotě převzít některé závazky z reorganizačního plánu neobsahuje dostatečné právní záruky, že není jisté, zda k fúzi po splnění reorganizačního plánu skutečně dojde, že absentují konkrétní opatření, která by v důsledku fúze sloučením vedla k ozdravění hospodaření podniku dlužníka, že po zániku dlužníka zůstane věřiteli T závazek k úhradě zajištěného závazku z vypořádacího úvěru a závazky k úhradě dalších pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek na roveň jim postavených, zejména odměna a hotové výdaje správce, a že dlužník nebude schopen tyto pohledávky uhradit. I kdyby se tyto obavy v budoucnu naplnily, šlo by o důvod pro přeměnu reorganizace v konkurs podle § 363 odst. 1 písm. d/, e/, f/ nebo g/ insolvenčního zákona. K podmínce podle § 348 odst. 1 písm. b/ insolvenčního zákona: [1] Není správný názor insolvenčního soudu, že neuvedení všech věřitelů v seznamu závazků podle § 104 odst. 3 a 4 insolvenčního zákona, jakož i absence prohlášení dlužníka o změnách, ke kterým v mezidobí došlo v porovnání s dříve předloženými seznamy, zakládá „závažný rozpor se zákonem hraničící s nepoctivým záměrem“. [2] Je nutné rozlišovat, zda jde o tzv. prvotní seznam závazků, který dlužník připojuje k insolvenčnímu návrhu (§ 104 odst. 1 písm. b/ insolvenčního zákona), případně k návrhu na povolení reorganizace (§ 319 odst. 2 insolvenčního zákona), anebo seznam závazků, který připojuje k reorganizačnímu plánu (§ 342 písm. e/ insolvenčního zákona). Nedostatky prvotního seznamu jdou k tíži dlužníka jen potud, že zakládají vyvratitelnou domněnku platební neschopnosti, jak vysvětlil Nejvyšší soud v usnesení ze dne 30. dubna 2015, sen. zn. 29 NSČR 24/2013, uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročník 2016 pod číslem 33, vydaném v této věci. Otázka úpadku se však stala v tomto případě bezpředmětnou, neboť dlužník svým insolvenčním návrhem nezpochybňoval úpadek. [3] Rozhodnutí o povolení (předjednané) reorganizace, proti němuž není přípustné odvolání, vydává insolvenční soud začasté v situaci, kdy věřitelům dosud neuplynula lhůta pro podání přihlášek a kdy nemá k dispozici výsledky přezkumného jednání. Nelze proto důvodně argumentovat tím, že rozhodnutím o povolení reorganizace byla definitivně aprobována poctivost záměru dlužníka, jde-li o to, zda řádně uvedl všechny své věřitele v prvotním seznamu svých závazků. [4] Z předložených pěti seznamů závazků z let 2012 až 2019 je zřejmé, že vykazují nesrovnanosti co do složení dlužníkových věřitelů a výše jejich pohledávek. To však odpovídá situaci, kdy dlužník aktivně provozuje svůj závod. Nelze srovnávat seznamy závazků, jež sloužily pro první fázi reorganizace (pro posouzení její přípustnosti podle § 316 odst. 5 insolvenčního zákona) se seznamem závazků odrážejícím výsledek přezkumného jednání, jež je přílohou aktualizovaného reorganizačního plánu. [5] Posouzení, zda dlužník nesleduje návrhem na povolení reorganizace nepoctivý záměr, je vázáno na hodnocení všech okolností, které se udály v určitém časovém rámci, zpravidla před zahájením insolvenčního řízení. Podstatné však je, zda nejpozději v době rozhodování insolvenčního soudu o schválení reorganizačního plánu je důvod usuzovat, že dlužník se poctivě snaží vypořádat s věřiteli a napravit stav vyvolaný předchozí nehospodárnou správou svého majetku. [6] Nepoctivý záměr dlužníka nelze dovozovat ani ze závěrů obsažených v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2013, sen. zn. 29 NSČR 45/2010, uveřejněném pod číslem 86/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a sta