29 NSCR 89/2021 – Nejvyšší soud

KSUL 69 INS 3573/2019 29 NSČR 89/2021-P37-29 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Jiřího Zavázala v insolvenční věci dlužníků L. Z., a M. Z., zastoupených Mgr. Martinem Kulichem, advokátem, se sídlem v Praze, náměstí Kinských 741/6, PSČ 150 00, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 69 INS 3573/2019, o přihlášce pohledávky věřitele č. 33 Home Credit a. s., se sídlem v Brně, Nové sady 996/25, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 26978636, zastoupeného Mgr. Romanem Pospiechem, LL.M., advokátem, se sídlem v Praze, Příčná 1892/4, PSČ 110 00, o dovolání dlužníků proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. února 2020, č. j. KSUL 69 INS 3573/2019, 1 VSPH 70/2020-P37-9, takto: Dovolání se zamítá. Odůvodnění: 1. Usnesením ze dne 21. října 2019, č. j. KSUL 69 INS 3573/2019-P37-2, Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen „insolvenční soud“) odmítl přihlášku pohledávky věřitele č. 33 Home Credit a. s. (dále jen „věřitel HC“) v částce 69 313,58 Kč a rozhodl o ukončení účasti tohoto věřitele v insolvenčním řízení v rozsahu 69 313,58 Kč. V důvodech usnesení insolvenční soud uvedl, že pohledávky věřitele HC popřeli dlužníci na přezkumném jednání dne 28. května 2019 a věřitel HC (přesto, že byl insolvenčním správcem řádně vyrozuměn a poučen) nepodal žalobu o určení pohledávky. 2. K odvolání věřitele HC insolvenční soud usnesením ze dne 21. listopadu 2019, č. j. KSUL 69 INS 3573/2019-P37-4, změnil své usnesení ze dne 21. října 2019, tak, že: [1] Přihláška věřitele HC se v částce 69 313,58 Kč neodmítá (bod I. výroku). [2] Věřitel HC zůstává v insolvenčním řízení s pohledávkou v částce 69 413,58 Kč (bod II. výroku). 3. K odvolání dlužníků Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení insolvenčního soudu. 4. Odvolací soud s odkazem na ustanovení § 7, § 95 a § 410 odst. 5 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), dospěl po přezkoumání usnesení insolvenčního soudu k následujícím závěrům. 5. Pro vydání usnesení insolvenčního soudu byly splněny podmínky dle § 95 insolvenčního zákona, neboť soud zcela vyhověl odvolání proti rozhodnutí, u něhož není aplikace tohoto ustanovení vyloučena, a věřitel HC podal včas žalobu o určení pravosti a výše pohledávky. 6. Pohledávky věřitele HC popřeli dlužníci (insolvenční správce je uznal) před schválením oddlužení. Lhůta k podání určovací žaloby tedy nemohla začít běžet dříve, než usnesení o schválení o oddlužení nabylo právní moci (dne 4. září 2019). 7. Ve vyrozuměni ze dne 21. června 2019 insolvenční správce věřitele HC nesprávně poučil o počátku běhu lhůty k podání žaloby, proto věřiteli dosud nezačala běžet lhůta a žaloba doručená soudu dne 4. října 2019 nemohla být opožděná. 8. Proti usnesení odvolacího soudu podali dlužníci dovolání, v němž namítají, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [dovolací důvod dle § 241a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“)], a požadují, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení. 9. Přípustnost dovolání vymezují ve smyslu § 237 o. s. ř. argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. Jde o otázku, jak konkrétně má být věřitel poučen ve vyrozumění insolvenčního správce o popření pohledávky dlužníkem podle § 197 odst. 2 insolvenčního zákona a § 13 vyhlášky č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona. 10. Podle dovolatelů insolvenční správce při vyrozumění věřitele HC o popření jeho pohledávky postupoval v souladu s § 13 vyhlášky č. 311/2007 Sb. a též v souladu s účelem a smyslem § 197 insolvenčního zákona. Věřiteli se tak dostalo řádného a úplného poučení. 11. Dále dovolatelé tvrdí, že odvolací soud se odchýlil od závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2015, sen. zn. 29 ICdo 24/2013 [jde o rozsudek uveřejněný pod číslem 33/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 33/2016“)], ohledně počítání lhůty pro podání incidenční žaloby nezajištěným věřitelem. Namítají, že odvolací soud při výkladu náležitostí vyrozumění podle § 197 odst. 2 insolvenčního zákona nezohlednil smysl a účel zákona. K tomu dodávají, že náležitosti vyrozumění o popření pohledávky jsou podrobně popsány v § 13 vyhlášky č. 311/2007 Sb., přičemž účelem vyrozumění je poskytnout věřiteli popřené pohledávky, který se neúčastnil přezkumného jednání, při němž byla jeho pohledávka popřena, poučení, jak má v insolvenčním řízení postupovat, tedy že má možnost přistoupit k podání incidenční žaloby. Podle dovolatelů se odvolací soud v tomto ohledu odchýlil od závěrů Nejvyššího soudu obsažených v usnesení ze dne 30. dubna 2013, sen. zn. 29 NSČR 80/2012, ze dne 20. ledna 2011, sp. zn. 29 Cdo 3582/2010 [jde o usnesení uveřejněné pod číslem 97/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 97/2011“)], a ze dne 25. března 2019, sen. zn. 29 ICdo 37/2017. 12. Na tomto místě Nejvyšší soud podotýká, že usnesením ze dne 20. ledna 2021, sen. zn. 29 NSČR 50/2020, dovolání dlužníků odmítl jako opožděné. Usnesení Nejvyššího soudu zrušil Ústavní soud nálezem ze dne 16. listopadu 2021, sp. zn. III. ÚS 1020/21, v němž se Ústavní soud neztotožnil se závěrem Nejvyššího soudu o zmeškání lhůty pro podání dovolání. 13. Pro dovolací řízení je rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění. 14. S přihlédnutím k tomu, že insolvenční soud zjistil úpadek dlužníků (a povolil jim oddlužení) usnesením ze dne 28. března 2019 (zveřejněným v insolvenčním rejstříku téhož dne), platí pro předmětné insolvenční řízení i v době od 1. června 2019 insolvenční zákon ve znění účinném do 31. května 2019; srov. článek II (Přechodné ustanovení) části první zákona č. 31/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 15. Dovolání v dané věci je přípustné podle § 237 o. s. ř., když pro ně neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání vypočtených v § 238 o. s. ř. a v posouzení dovoláním předestřené otázky (výkladu § 197 odst. 2 insolvenčního zákona ve vazbě na běh lhůty k podání žaloby o určení pohledávky) jde o věc v daných skutkových poměrech dovolacím soudem neřešenou. 16. Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval. 17. Skutkový stav věci, z nějž vyšly soudy nižších stupňů, dovoláním nebyl (ani nemohl být) zpochybněn a Nejvyšší soud z něj při dalších úvahách vychází. 18. Pro právní posouzení jsou rozhodná zejména následující zjištění (z nichž vyšly oba soudy a jež se jako obsah insolvenčního spisu promítají i v insolvenčním rejstříku): [1] Usnesením ze dne 28. března 2019, č. j. KSUL 69 INS 3573/2019-A-18, insolvenční soud zjistil úpadek dlužníků a povolil jeho řešení oddlužením. [2] Přihláškou pohledávky č. P37 přihlásil věřitel HC do insolvenčního řízení dlužníků nezajištěné pohledávky v celkové výši 69 413,58 Kč. [3] Dne 28. května 2019 dlužníci popřeli pravost a výši pohledávek (mimo dílčí pohledávku č. 3 ve výši 100 Kč) věřitele HC. [4] Dne 8. července 2019 byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku zpráva o přezkumu ze dne 28. května 2019 (B-13). [5] Usnesením ze dne 15. srpna 2019, č. j. KSUL 69 INS 3573/2019-B-22, insolvenční soud schválil oddlužení dlužníků plněním splátkového kalendáře a schválil zprávu o přezkumu zveřejněnou dne 8. července 2019. [6] Podáním datovaným 21. června 2019 vyrozuměl insolvenční správce věřitele HC, že jeho pohledávku popřeli dlužníci. V poučení uvedl mimo jiné: „Insolvenční správce současně podle ustanovení § 198 odst. 1 a odst. 2 insolvenčního zákona upozorňuje věřitele, že může své právo uplatnit žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání, avšak tato lhůta neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení tohoto vyrozumění. Žalobu je nutno podat proti dlužníkům u insolvenčního soudu. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše a