29 Odo 661/2006 — Nejvyšší soud

29 Odo 661/2006 citace  Právní věta: Zástavní právo váznoucí na věci nezaniká reálným rozdělením věci na více samostatných věcí v právním smyslu. Při reálném rozdělení věci zatížené zástavním právem na více samostatných věcí v právním smyslu vzniká zástavnímu věřiteli k novým věcem v právním smyslu vespolné (simultánní) zástavní právo. To platí i při reálném rozdělení zástavy, kterou je bytový dům nebo budova (nemovitost), na jednotky podle zákona č. 72/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:22. 4. 2008 Spisová značka:29 Odo 661/2006 ECLI:ECLI:CZ:NS:2008:29.ODO.661.2006.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Podílové spoluvlastnictví Zástavní právo Dotčené předpisy:§ 151d odst. 2 předpisu č. 40/1964Sb. ve znění do 31.12.2000 § 151f odst. 2 předpisu č. 40/1964Sb. ve znění do 31.12.2000 § 151g odst. 2 předpisu č. 40/1964Sb. ve znění do 31.12.2000 § 118 odst. 2 předpisu č. 40/1964Sb. § 124 odst. 2 předpisu č. 40/1964Sb. § 142 odst. 3 předpisu č. 40/1964Sb. § 149 odst. 2 předpisu č. 40/1964Sb. § 153 odst. 3 předpisu č. 40/1964Sb. § 164 odst. 3 předpisu č. 40/1964Sb. § 165a odst. 2 předpisu č. 40/1964Sb. § 170 odst. 2 předpisu č. 40/1964Sb. § 847 odst. 2 předpisu č. 40/1964Sb. § 139 odst. 1 předpisu č. 141/1950Sb. § 19 odst. 2 předpisu č. 328/1991Sb. ve znění do 31.12.2007 § 27 odst. 5 předpisu č. 328/1991Sb. ve znění do 31.12.2007 § 2 odst. 5 písm. h) předpisu č. 72/1994Sb. § 3 odst. 2 písm. h) předpisu č. 72/1994Sb. § 13 odst. 7 písm. h) předpisu č. 72/1994Sb. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Publikováno ve sbírce pod číslem:105 / 2008 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 29 Odo 661/2006 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Petra Šuka a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobců a/ Ing. J. H., zastoupeného JUDr. A. A., advokátkou, a b/ Ing. M. H., proti žalovanému JUDr. P. Ch., advokátu, jako správci konkursní podstaty úpadce J. P., o vyloučení věcí ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 39 Cm 6/2001, o dovolání žalobce a/ proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. listopadu 2005, č. j. 3 Cmo 47/2004-78, takto: I. Dovolání žalobce a/ se zamítá. II. Žalobce a/ a žalovaný nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í: Rozsudkem ze dne 12. září 2003, č. j. 39 Cm 6/2001-34, Krajský soud v Ostravě zamítl žalobu, kterou se žalobci (a/ Ing. J. H. a b/ Ing. M. H.) domáhali vůči žalovanému správci konkursní podstaty úpadce J. P. vyloučení bytové jednotky - bytu č. 1616/13 o celkové výměře 134,30 m2, příslušného spoluvlastnického podílu o velikosti 13034/213280 ke společným částem objektu bydlení čp. 1616 na pozemku parcelní číslo a společným částem pozemku parcelní číslo, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 382 m2 (dále též jen „bytová jednotka“), ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce. Soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že žalobkyně b/ ztratila aktivní věcnou legitimaci ve sporu, jelikož v důsledku dohody o vypořádání společného jmění manželů, kterou uzavřela se žalobcem a/, se výlučným vlastníkem sporného majetku stal žalobce a/. Ve vztahu k žalobci a/ soud žalobu zamítl proto, že sporný majetek měl za řádně sepsaný do konkursní podstaty úpadce podle § 27 odst. 5 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále též jen „ZKV“), ve znění účinném před 1. květnem 2000. Přitom uzavřel, že zástavní právo, jímž byly nemovitosti (budova a pozemek) zatíženy na základě zástavní smlouvy ze dne 31. července 1997 (s právními účinky vkladu zástavního práva k 26. srpnu 1996) a zástavní smlouvy ze dne 6. února 1997 (s právními účinky vkladu zástavního práva k 11. únoru 1997), zatěžuje i bytovou jednotku, kterou vlastníci nemovitostí (manželé P.) prohlášením ze dne 23. dubna 1997 vyčlenili z budovy (v souladu s ustanoveními zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony /zákona o vlastnictví bytů/). Touto transformací domu s byty a nebytovými prostory, zatíženého zástavním právem, na jednotky jako samostatné předměty práv a povinností, došlo pouze ke vzniku vespolného (simultánního) zástavního práva ve smyslu ustanovení § 151f odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „obč. zák.“), ve znění účinném do 31. srpna 1998. Smlouvou o převodu vlastnictví jednotky ze dne 30. října 1997 nabyli žalobci věc takto zatíženou, o čemž byli informováni v bodu VI. 6.2. této smlouvy. K odvolání žalobce a/ Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným rozsudkem ze dne 28. listopadu 2005 potvrdil rozsudek soudu prvního stupně. Odvolací soud nejprve poukázal na to, že žalobkyně b/ odvolání nepodala, proto v odvolacím řízení na straně žalobců dále jednal jen s žalobcem a/. Posléze shodně se soudem prvního stupně uzavřel, že do konkursní podstaty byl řádně sepsán nejen dům a pozemek, nýbrž i jednotlivé byty (potud odkázal na obrat „dům s byty“ v soupisu majetku konkursní podstaty úpadce z 27. září 1999). S přihlédnutím k době prohlášení konkursu na majetek úpadce (3. září 1999) a době pořízení soupisu pak měl pro další úvahy za rozhodný postup podle § 27 odst. 5 ZKV ve znění účinném před 1. květnem 2000. Také odvolací soud uzavřel - odkazuje na ustanovení § 151a odst. 1 a § 151d odst. 2 obč. zák. ve znění účinném k době uzavření smlouvy o převodu vlastnictví jednotky (k 30. říjnu 1997) a na ustanovení § 3 odst. 2 a § 13 odst. 7 zákona o vlastnictví bytů, ve znění účinném do 30. června 2000 - že rozdělením (transformací) zastaveného obytného domu na jednotky a prodejem jednotek a příslušných spoluvlastnických podílů ke společným částem domu a pozemku, nezaniklo zástavní právo, i když se jednotky staly samostatným předmětem práv a povinností. Došlo jen k přeměně zástavního práva na vespolné zástavní právo ve smyslu § 151f odst. 2 obč. zák. v rozhodném znění. Každá ze vzniklých jednotek je tak podle odvolacího soudu zatížena zástavním právem k zajištění pohledávky ve stejné výši, v jaké zde toto zatížení bylo před transformací u obytného domu. O tom, že nabývá věc zatíženou zástavním právem, byl žalobce a/ informován ve smlouvě o převodu vlastnictví bytové jednotky a v době uzavření této smlouvy byly údaje o zástavním právu vyznačeny i na listu vlastnictví číslo 1077, takže nelze hovořit o dobré víře nabyvatelů ve smyslu § 151d odst. 2 obč. zák. v rozhodném znění. Námitku neplatnosti smlouvy o převodu vlastnictví bytové jednotky pro rozpor s ustanovením § 163 odst. 1 obč. zák. (respektive ustanovením § 151e obč. zák. v rozhodném znění), uplatněnou žalovaným, neměl odvolací soud za opodstatněnou. Žalobce a/ podal proti rozsudku odvolacího soudu dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), namítaje, že jsou dány dovolací důvody uvedené v § 241a odst. 2 o. s. ř., tedy, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (odstavec 2 písm. a/) a že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (odstavec 2 písm. b/) a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Zásadní význam napadeného rozhodnutí po stránce právní přisuzuje dovolatel řešení otázky, zda v případě, že zástavou je budova, přejde zástavní právo i na jednotky, které z ní byly vyčleněny postupem podle zákona o vlastnictví bytů. Dodává, že v době, kdy o věci rozhodl soud prvního stupně, nebylo zástavní právo k jednotce a příslušnému spoluvlastnickém podílu zapsáno na listu vlastnictví u příslušného katastrálního úřadu. Jednotka a spoluvlastnické podíly na domě a pozemku též v době rozhodnutí soudů nižších stupňů nebyly zahrnuty do konkursní podstaty úpadce. Se zřetelem k bodům 2. a 3. článku II. zákona č. 59/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. dubnem 2005. Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé může být přípustné jen podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b/ a c/ o. s. ř. O případ uvedený pod písmenem b/ v této věci nejde, takže přichází v úvahu pouze založení přípustnosti dovolání podle písmene c/. Námitkou, že jednotka a spoluvlastnické podíly na domě a pozemku nebyly zahrnuty