3 Tdo 335/2010 — Nejvyšší soud

3 Tdo 335/2010 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:265b/1d 265b/1g Datum rozhodnutí:14. 4. 2010 Spisová značka:3 Tdo 335/2010 ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:3.TDO.335.2010.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Veřejné zasedání Dotčené předpisy:§ 236 odst. 4 tr. ř. § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:21. 5. 2010 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tdo 335/2010 U s n e s e n í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 14. dubna 2010 o dovolání obviněného O. P., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 11. 2009, sp. zn. 8 To 95/2009, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 5 T 25/2009, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného O. P. o d m í t á . Odůvodnění: I. Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 11. 6. 2009, sp. zn. 5 T 25/2009, byl obviněný O. P. uznán vinným pod bodem I) výroku jednak pokusem trestného činu vraždy podle § 8 odst. 1, § 219 odst. 1 tr. zák., jednak trestným činem porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 3 tr. zák., jednak trestným činem ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1 tr. zák., jednak trestným činem výtržnictví podle § 202 odst. 1 tr. zák. a dále pod bodem II) výroku trestným činem útoku na veřejného činitele podle § 155 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zák. Těchto se podle skutkových zjištění krajského soudu dopustil tím, že I. „dne 30. 8. 2008 v době od 11.30 hodin do 11.45 hodin vnikl po otevření vstupních dveří nezletilým J. Č., kterého odstrčil ozbrojen celokovovým zavíracím nožem o délce čepele cca 11 cm, který otevřený držel v pravé ruce, do bytu č. 1 v domě v L. ulici v M. p. B. okres P.-z., uživatelky V. S., po pronesení vulgárních nadávek v úmyslu usmrtit vzápětí v kuchyni zaútočil na poškozeného L. O., jenž byl v bytě na návštěvě, kterého uvedeným nožem bodl nejméně středně velkou silou do horní poloviny hrudníku vlevo a způsobil mu hlubokou bodnořeznou ránu zasahující do dutiny hrudní s přerušením levého hrudního mízovodu s nutností ošetření ve Fakultní nemocnici v P.-M. a s následnou komplikací ve formě dušnosti a hromadění chylosní tekutiny v levé polovině dutiny hrudní, která vyžadovala opakovaně operaci 3. 9. a 23. 9. 2008, přičemž při útoku vedeném stejnou silou mírně vpravo hrozilo proříznutí v těsné blízkosti umístěné stěny jícnu, poranění průdušnice, šok s vdechnutím krve do plic, porušení podkličkové žíly, aorty s prudkým krvácením a hrozbou vykrvácení, dále poškozenému, který se bránil dalšímu útoku, způsobil řeznou ránu na dlaňové ploše pátého prstu pravé ruky s neúplným přerušením šlachy ohýbače prstu vyžadující chirurgické ošetření - sešití šlachy, a poté, kdy se V. S. podařilo zmocnit se nože a s poškozeným L. O. utekli před dům, vzal ze stolu v kuchyni kuchyňský nůž o celkové délce 25 cm, s nímž vyběhl před dům a v přítomnosti většího počtu dalších osob slovně i fyzicky s pohrůžkou použití nože, kterým šermoval, dále útočil na poškozeného L. O., V. S. a též L. S., který se snažil dalšímu střetu zabránit, jehož v úmyslu ublížit mu na zdraví nožem vedeným větší než malou intenzitou způsobil povrchní bodnořeznou ránu hrudníku délky 3 cm, která vyžadovala chirurgické ošetření a léčení po dobu deseti dnů, V. S. způsobil povrchní oděrky na předloktí obou horních končetin, levého kolena a zad, a poté z místa činu utekl, II. V téže době v M. p. B. v parku mezi ulicemi S. a V. poté, co byl po spáchání shora popsaného násilného trestného jednání dostižen hlídkou Obvodního oddělení Policie ČR v M. p. B. ve složení prap. L. V. a prap. M. K., neuposlechl opakovaně výzev „Policie, jménem zákona, stůj“, otočil se proti hlídce a s nožem v ruce pronášel výrazy „já vás probodnu“, po opakovaných výzvách, aby svého jednáni zanechal, se s nožem v ruce rozběhl proti zakročujícímu příslušníku Policie ČR prap. V. se slovy „já vás bodnu“, poté z místa prchal a po dalších výzvách se znovu zastavil, s nožem v ruce se rozběhl proti prap. V. s výkřikem „já tě zabiju“, nato prap. K. užil služební zbraně a zasáhl obžalovaného do levé dolní končetiny, poté se obžalovaný zastavil, nožem se řízl do krku a znovu se rozběhl s nožem v natažené ruce proti prap. V. se slovy „já tě podříznu“, apoté prap. K. opakovaně použil služební zbraně a zasáhl dvakrát obžalovaného do pravé dolní končetiny, a poté se obžalovaného podařilo zadržet.“ Za tyto trestné činy byl obviněný podle § 219 odst. 1 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání třinácti let a šesti měsíců, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 3 tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. byl obviněnému uložen trest propadnutí věci - celokovového zavíracího nože o celkové délce 22 cm včetně černého látkového pouzdra. Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání směřující do všech výroků rozsudku. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 4. 11. 2009, sp. zn. 8 To 95/2009, toto odvolání podle § 256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné. II. Proti usnesení Vrchního soudu v Praze podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání, a to z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. d) a g) tr. ř. V úvodu dovolání uvádí, že z veřejného zasedání před odvolacím soudem byl vyloučen již ve fázi přednesu zprávy o stavu věci, takže mu nebyla dána možnost k věci se vyjádřit, přestože se svého práva účasti na veřejném zasedání výslovně nevzdal. Dále má za to, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku a jiném nesprávném hmotně právním posouzení skutku. Rozsudek považuje za plný nesrovnalostí. S přetrvávajícími rozpory se podle jeho přesvědčení soud prvého stupně nevypořádal, když některé skutečnosti domýšlel bez provedení dostatečného dokazování. Proto obviněný žádal odvolací soud, aby se znovu zabýval jeho námitkami. Podle názoru dovolatele došlo v průběhu přípravného řízení k úpravě svědeckých výpovědí v jeho neprospěch tak, aby byla prokázána jeho vina. Nesouhlasí s tím, že by k poškozené do bytu vniknul neoprávněně, naopak byl s ní dohodnut na schůzce. Poškozená S. zadržovala ve svém bytě jeho věci, v minulosti jej i fyzicky napadla, takže se podle obviněného měl soud blíže zabývat psychologickým rozborem její osobnosti. Obviněný považuje za rozporná zjištění soudů týkající se kuchyňského nože, kterým měl útočit na poškozeného O., když na noži byl zjištěn vzorek DNA, ale nikoli přítomnost lidské krve, ani žádné daktyloskopické stopy. Dále konstatuje, že účastníci incidentu (poškozený O., svědek Č.) vypověděli zcela rozdílně ohledně útoku na poškozeného O. Podle obviněného je vyloučeno tvrzení poškozené S., že po incidentu vyběhla ven s vystřelovacím nožem (později uvedla, že s nožem kuchyňským) a mobilním telefonem v ruce, když měla současně otvírat dveře a bránit se útokům obviněného. Nesrovnalosti spatřuje dovolatel i ve výpovědích svědkyň G. a Z. Také je přesvědčen, že popis událostí ohledně střelby na jeho osobu ze strany policistů vykazuje trhliny. Dovolatel své výhrady shrnuje tak, že dokazování založené na výpovědích svědků, poškozených a příslušníků Policie ČR pozbylo v důsledku změn výpovědí věrohodnosti a průkaznosti. Rozsudek soudu prvého stupně proto považuje obviněný z těchto důvodů za nelogický a nepřezkoumatelný. V petitu svého dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a přikázal věc k novému projednání a rozhodnutí. Nejvyšší státní zástupkyně se k podanému dovolání písemně vyjádřila podle § 265h odst. 2 tr. ř. Konstatuje, že část dovolání, ve které obviněný namítá porušení ustanovení o přítomnosti obviněného u veřejného zasedání, považuje za zjevně neopodstatněné. Nejvyšší státní zástupkyně neshledala postup soudu v rozporu s ust. § 204 odst. 2, § 238 ani § 263 odst. 4 tr. ř. Uvedla, že z dozorového spisu intervenující státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Praze, která byla přítomna veřejnému zasedání, vyplývá, že obviněný během veřejného zasedání odvolání rušil a sám požádal, aby byl z jednací sině odveden. Zpět byl přiveden až na vyhlášení rozsudku. Část dovolávající se důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nejvyšší státní zástupkyně shledala jako podanou z jiného důvodu, než je uveden v ust. § 265b odst. 1 písm. a) - l) tr. ř., jelikož dovolatel namítal výlučně neúplnost dokazování a vadné hodnocení důkazů, čímž fakticky napadl soudem učiněná skutková zjištění. Dále se domnívá, že převážnou část svých námitek dovolatel uplatnil již v odvolacím řízení a odvolací soud se jimi přiměřeně zabýval. Přezkumem nejvyšší státní zástupkyně nezjistila ani extrémní rozpor mezi skutko