Základní zásady trestního řízení – co hrozí?
Stručná odpověď: Nikdo nesmí být stíhán za trestný čin, pokud to zákon výslovně neumožňuje a pokud se tak neděje přesně podle pravidel trestního řádu.
Klíčová fakta
- Právní základ: § 2 zákona č. 141/1961 Sb. (Trestní řád) – úřední znění z e-Sbírky
- Judikatura: na § 2 odkazuje 16 409 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS a krajské soudy ve správních věcech), nejnovější z 15. 5. 2026
- Týká se: soud, státní zástupce, obviněný, poškozený
- Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo); novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Paragraf 2 trestního řádu stanovuje základní principy, kterými se musí řídit trestní řízení v České republice, jako je zákonnost stíhání, presumpce neviny, povinnost stíhat trestné činy a rychlé a spravedlivé projednávání věcí s ohledem na práva občanů.
V praxi
- Na osobu, proti které se vede trestní řízení, se musí hledět jako na nevinnou, dokud soud pravomocně nerozhodne o její vině.
- Orgány činné v trestním řízení (např. policie, státní zástupce, soud) musí postupovat z vlastní iniciativy, urychleně a s plným respektem k právům a svobodám občanů.
- Cílem je zjistit skutečný stav věci bez pochybností, přičemž se musí objasňovat jak okolnosti svědčící proti obviněnému, tak i ty, které mu prospívají.
Judikatura
Jak soudy aplikují § 2
Takový postup představuje porušení základních zásad trestního řízení, a to zejména zásady ústnosti, zjištění skutkového stavu věci bez důvodných pochybností a zásady vyhledávací podle § 2 odst. 5 tr. ř. Odvolací soud si měl sám opatřit procesně použitelný důkaz, kterým by byl schopen takovou skutečnost sám buďto potvrdit, nebo přesvědčivě vyvrátit.
Na podkladě dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. nelze ovšem namítat a ani přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu § 2 odst. 5 tr. ř. ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů podle § 2 odst. 6 tr. ř., poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotněprávních.
… Nejvyššího soudu v dovolacím řízení není hodnocení důkazů, protože těžiště dokazování je v řízení před soudem prvního stupně, případně soudem druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§ 259 odst. 3, § 263 odst. 6, 7 tr. ř.), ale zabývá se správností jejich hodnocení z hledisek a principů stanovených v § 2 odst. 5, 6 tr. ř. při dodržení zásad spravedlivého procesu ve smyslu čl. 6 Úmluvy (srov. též nález Ústavního soudu ze dne 30. 11. 1995, sp. zn. III. ÚS 166/95, i usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 1. 2004, sp. zn. III. ÚS 376/03).
Co říká § 2 – Trestní řád
§ 2 Základní zásady trestního řízení
(1) Nikdo nemůže být stíhán jinak než ze zákonných důvodů a způsobem, který stanoví tento zákon.
(2) Dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen.
(3) Státní zástupce je povinen stíhat všechny trestné činy, o nichž se dozví, pokud zákon, přímo použitelný předpis Evropské unie nebo vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.
(4) Jestliže tento zákon nestanoví něco jiného, postupují orgány činné v trestním řízení z úřední povinnosti. Trestní věci musí projednávat urychleně bez zbytečných průtahů; s největším urychlením projednávají zejména vazební věci a věci, ve kterých byl zajištěn majetek, je-li to zapotřebí vzhledem k hodnotě a povaze zajištěného majetku. Trestní věci projednávají s plným šetřením práv a svobod zaručených Listinou základních práv a svobod a mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána; při provádění úkonů trestního řízení lze do těchto práv osob, jichž se takové úkony dotýkají, zasahovat jen v odůvodněných případech na základě zákona a v nezbytné míře pro zajištění účelu trestního řízení. K obsahu petic zasahujících do plnění těchto povinností orgány činné v trestním řízení nepřihlížejí.
(5) Orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí. Doznání obviněného nezbavuje orgány činné v trestním řízení povinnosti přezkoumat všechny podstatné okolnosti případu. V přípravném řízení orgány činné v trestním řízení objasňují způsobem uvedeným v tomto zákoně i bez návrhu stran stejně pečlivě okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch osoby, proti níž se řízení vede. V řízení před soudem státní zástupce a obviněný mohou na podporu svých stanovisek navrhovat a provádět důkazy. Státní zástupce je povinen dokazovat vinu obžalovaného. To nezbavuje soud povinnosti, aby sám doplnil dokazování v rozsahu potřebném pro své rozhodnutí.
(6) Orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.
(7) Všechny orgány …
Související otázky
Na co si dát pozor
- Zásah do práv a svobod osob je možný pouze v odůvodněných případech, na základě zákona a jen v nezbytné míře.
- I když se obviněný přizná, orgány činné v trestním řízení mají stále povinnost prověřit všechny důležité okolnosti případu.
Navazující ustanovení
Totéž téma v jiných předpisech
Trestní řád – přehled paragrafůTrestní právoVšechny právní otázky